Marek Kříž

Marek: napíšu Claudovi sedmdesát tři věcí, tak je udělej a počkám, co se stane do rána.

Jindřich: nikdy jsme neviděli firmu, která by byla full automated.

Marek: Já chci milion uživatelů.“ A on to prostě doručí a bude makat. a samozřejmě se to jako absolutně nestalo,

Filip: Ale vždyť tohle mi přece řekne Claude,

Marek: Inteligence zdarma v podstatě,

Jindřich: Naším dnešním hostem je Marek Říš, zakladatel a investor, který dvakrát založil a prodal firmu a dnes staví Point FM, která investuje do firem s dlouhým horizontem. K tomu si v CloudCode nakódoval AI nástroj, který za něj oceňuje firmy. Marku, vítej v Deep Link Show. Díky, že jsi přijal pozvání a mimochodem taková drobná informace, seš náš desátej host jubilejní.

Marek: Díky moc za pozvání. Čau Jindro, čau Filipe. Gratuluju, to je skvělý. A těch dílů máte už dohromady kolik? To už je jako přes třicet, ne?

Jindřich: Třicet epizod, třicet jedna možná, než

Marek: OK

Jindřich: tvůj a deset hostů

Marek: Skvelý, tak gratulujem

Filip: Děkujem. Taky tě zdravím, Marku. Zdravím i samozřejmě naše diváky. A jak by ses nám dopředstavil? Jindra totiž jmenoval několik rolí, v který se teďka vlastně cejtíš bejt nejsilnější. Když by, kdybych tě někde potkal, co bys o sobě řekl?

Marek: Vím, že poslední půlrok toho dost změnil nebo rok možná, eh, a že hrozně lidí teďka říká, že jsou builders a vlastně jako já jsem to tak asi jako vždycky měl, že jsem byl jako builder něčeho. akorát tehdy to bývalo, eh, jako builder firem. Teďka bych řekl builder jako builder, no prostě dělám věci, nástroje, něco z toho jsou firmy investuju. Takže asi podnikatel primárně a investor sekundárně.

Jindřich: Že řekl bys o sobě, že seš investor? Já jsem na to trošku čekal

Marek: Jo, ale jako maličkej, takže, takže proto sekundárně. Jako primárně ty věci stavím. A když se naskytne něco, co mi přijde jako zajímavý, tak do toho i zainvestuju. Ale builder asi je fakt něco, co to vystihuje, no

Jindřich: Hm. A my se k tomu jako ještě určitě dostaneme a všechny, tyhlety tvoje role, eh, probereme víc do detailu. jedna ze těch prvních, um, otázek tak mě zaujalo, že ty jsi taky měl svůj vlastní podcast a vlastně měl jsi asi dva, pokud jsem jako dohledal správně, že jo. Měl jsi to Point FM Radio, což už je x let zpátky. A pak ses zkoušel i to Born and Raised, který byl vlastně zaměřenej na hudbu, ale ta tvorba pravděpodobně nepokračuje. Proč?

Marek: Jo tak jako víte, že dělat podcast je jako strašná řehole, takže mně se to nechtělo prostě trpět těch třicet jedna dílů nebo kolik jich máte vy. A tak ten point FM Radiu to bylo spíš takový, že jsem vykračoval do různejch, eh, jako oblastí, který mi přijdou zajímavý. bavil jsem se tam tehdy, ono to bylo třeba dva sedmnáct. Já jsem tam měl tehdy, hm, Honzu Černýho, českýho módního návrháře a měl jsem tam Ideu, kterej dělá Ty nikdy label. Měl jsem tam Přemka Forejta, kuchaře. Do toho jsem tam měl prostě podnikatele. A bylo to takový jako vlastně různorodý. A ten koncept byl úplně debilní, protože já jsem se s těma lidma chtěl bavit jako docela do hloubky a to prostě nemá moc velký publikum. si to našlo vždycky nějaký jako, eh, nízký stovky posluchačů každej ten díl. mě to asi potom nějak prostě přestávalo bavit nebo nevím, neměl jsem čas. Born and Raised jsem si říkal, jako že bude přesně jako ji-- Born and Raised bylo loni nebo předloni jako relativně nedávnej podcast a tam jsem naopak jako si chtěl vybrat jeden segment, kterýmu věnuju relativně dost času a jít, jít do hloubky a tím pádem nasbírat to publikum, který prostě tam je kvůli tomu segmentu, kterýmu se věnuješ. A což byla hudba. nepokračuju v tom, ale teďka jsme si zrovna říkali minulej tejden s Tomem, se kterým ten podcast, eh, jsme dělali, tak že bychom mohli vydat nějakej další díl, protože vyšlo strašně moc zajímavejch hudebních věcí za poslední roky a nebo rok. stálo by za to je možná probrat. Takže tak jako možná nárazově jednou za rok něco, něco někde vypustím, ale není to, eh, projekt, kterýmu bych se věnoval.

Jindřich: Zrovna ten rok 2017, tak to jsi jako téměř možná jako hitnul tu vlnu, že byla prostě jako takový to načasování, že jo, toho největšího boomu bych řekl těch podcastů. Takže možná ty svoje fanoušky bys to našlo, protože tys měl fakt hrozně zajímavý lidi. Třeba že Luboš Smída jsi tam měl, že jo, mě tak jako

Marek: Ja, ja

Jindřich: A když se podíváš jako na Joe Rogana, taky dělá, že jo, hluboký rozhovory a já nevím kolik mají x hodin, takže třeba by to mohl být

Marek: Ale

Jindřich: koncept.

Marek: podle mě ten timing vlastně, eh, nebyl dobrej. Jakože já si paradoxně myslím, že dva sedmnáct, eh, byl boom podcastů pro nás tady tři, kteří se tady potkáváme a dost možná pro vaše posluchače, kteří jsou samozřejmě super progresivní, ty masy se k tomu dostávají teďka. Pro opravdu majoritu lidí je podcast pořád jako moderní platforma, kterou neví, jak si zapnout. A takže já si myslím, že-- a mně se to stává jako možná docela často, no, že, eh, že, se tam prostě jako objevím strašně brzy a nehitne to tu, eh, tu masu, kterou bych potřeboval. A, a tak od toho prostě jako jdu relativně brzy pryč. A to mě dostalo i k investicím vlastně paradoxně, že, eh, jsem o ty tři roky později vždycky přemejšlel. Jé, ten obor, který mi přišel před třemi roky super zajímavej, tak teďka už má i nějaký firmy, který mají nějaký výsledky a jsem si je načítat. Věděl jsem, jaký má ten obor třeba nějaký specifika, na který stojí za to koukat. Typicky na burze myslím teďka, jakože firmy, který jsou veřejně obchodovaný, tím pádem mají hrozně moc materiálů venku a, a jsou třeba právě progresivní a jsou v nějakých oborech, který mě, který mě zajímaly.

Filip: To je vlastně jako zajímavá myšlenka, že podcasty teďka se dostávají teprve mezi, mezi masu. Já už jsem taky jako žiju v té bublině, že už jako ten největší hype je za náma, tak třeba možná je to pro nás dobrá zpráva.

Marek: Určitě

Filip: hele, ty jsi jako zmínil, že teďka vlastně jako řešíš i investice a tak dál. My se za chvilku dostanem k tý tvý historii, abysme ji posluchačům představili, ale možná ještě v první řadě dokážeš nám popsat, čemu se věnuješ teďka, co je vlastně tvojí hlavní náplní?

Marek: Jo. A, Jindra to vlastně možná popsal dobře, jo, já jsem to potom tak jako rozvedl do různejch směrů, ale se teďka na denní bázi věnuju tomu, že stavím Point FM. A Point FM je, řekněme, investiční platforma nebo je to, je to firma, pod kterou já buduju a investuju do firem, které jsou AI related. Mhm. to nějakej jako důvod a mělo to nějakou genezi, než jsem se dostal tady k téhle jako specifikaci těch firem. a tomu opravdu teďka věnuju naprostou majoritu mýho ča-mýho času. A to, že jsou AI related znamená, že buďto zaprvý tu firmu jdu stavět opravdu jako od nuly, to znamená, mám nějakej nápad, jdu tu věc vykutat ze země. teďka s kamarády právě dáváme dohromady firmu, která bude transform-- přenášet AI transformace do regulovanejch segmentů a typicky banky, pojišťovny, healthcare. protože moje hypotéza je, že ten segment bude-- za prvé se tam bude vytvářet největší ten takzvannej moat, což jako když investuješ, tak je něco, co tě zajímá. Je to nějaká věc, která se těžko nahrazuje a když přijde nějakej, eh, novej subjekt na trh, tak než, tak, tak si to prostě bude muset sám odšlapat a vybudovat. Není to něco, co se dá nahradit za den. A, eh, anebo druhej typ firem, a to jsou firmy, do kterejch investuju, který nutně nestavím. A, a, a tím, že v tom jsem v té první části těch firem, v tom prvním balíku, že jsem opravdu jako v tom detailu a tu firmu buduju, tak typicky se dostávám k tomu, jaký problémy je potřeba v těch oborech řešit. A pak nacházím ty startupy, který ty problémy řeší a ty startupy teoreticky můžu zainvestovat, pokud je to něco, co mi přijde, že ten problém řeší adekvátně. Takže jsou to takové dva balíky firem. Jedny, které stavím, druhé, druhé, do kterých investuju.

Filip: Takže vlastně jako u těch firem, když jsou AI related, což dneska podle mě jako všichni, že jo, frčí na tom AI hypu a vlastně jako často se říká, že je to jako investiční bublina, tak ty se snažíš jako být trošku jako mimo a investovat do těch věcí, kde je vlastně ta bariéra vstupu jako co nejtěžší, aby vlastně jako obsazení nebo jako vytvoření tý konkurence nebyl jeden prompt do Cloud Coda.

Marek: přesně. Eh, je to přesně jak říkáš a je to i dáno tím, že já posledních dvanáct let, vlastně od doby, kdy jsem skončil střední školu, šel jsem podnikat tak jako, eh, nebo někdy během vejšky, tak jsem šel podnikat a v podstatě instantně jsem se dostal k například performance marketingu pro banky nebo vývoj softwarovejch řešení pro pojišťovny, že jsem prostě dělal v těch regulovanejch segmentech prostě od začátku mojí nějaké jako pseudo kariéry eh, a tím pádem mě to vždycky tak nějak svádí zpátky. A když jsem měl konkurenční doložku ve financích na, na dva roky myslim, tak jsem se ty dva roky věnoval health care, že jsem opravdu jako se snažil dostat co nejhlouběji do health care. Vždycky mě to prostě tak nějak jako dotáhne do těch segmentů, který mají tu velkou bariéru vstupu, a protože tam si myslím, že se opravdu budou budovat ty firmy, který, eh, ten náskok neztratěj tím, že tady opadne nějaká, eh, nějaká investiční bublina. Což klidně opravdu v nějakejch, řekněme B2C nebo consumer věcech tak dneska pravděpodobně je

Jindřich: Ty máš vlastně za sebou taky úspěšné exit dvou společností Defix a Zaloto. nám to trošku přiblížit, co to bylo za společnosti, tvoji roli v nich primárně, čemu ses tam jako věnoval a jestli můžeš zmínit nějaký čísla, nějaký třeba počet klientů, zaměstnanců a tak, abysme si do kontextu dokázali zasadit velikosti těch společností.

Marek: Jo. A oba dva to byly vlastně relativně, relativně malé exity. Nebylo to, nebylo to nic velkýho. A byť nemůžu prostě říct čísla kvůli NDAčku, ale ty firmy měly vždycky v nízkých desítkách zaměstnanců a snažil jsem se je vždycky stavět hodně lean. To znamená ten malej počet zaměstnanců byl not a bug a nikdy jsme neraisovali externí kapitál. Vždycky jsme se financovali sami vždycky jsme si vypláceli dividendy a byly to takové ty jako pragmaticky budované firmy tím řekněme jako old school způsobem, kterej mi přijde, že teďka se docela vrací a začíná to bejt znova standard po těch patnácti letech toho venture capital, té jako bonanzy, kdy venture kapitáloví investoři investovali do, do startupů, protože tam právě ten růst hnal, všechno, hnal valuace, hnal další investiční kola a na tom oni generovali ten return. já jsem, já jsem šel jako vždycky trošku proti tomuhle a vždycky jsem ty firmy budoval tak, aby byly ode dne jedna ziskové. A Devics byla nebo je pořád, je to agentura, která dodává softwarová řešení a klientům tehdy právě když jsem, když jsem se tomu věnoval, tak jsme měli hodně klientů z pojišťovnictví například. A Zallto je platforma, ze které jsme se tehdy snažili vybudovat něco jako Liftago pro finanční poradce. Takže ta myšlenka byla prostě finanční poradci jsou podobně bizarní segment jako taxikáři a nikdo jim nevěří prostě. A všichni to mají spojený s tím, že se potkáváš v Mekáči prostě a tam ti prodávají nějaký životko. A my jsme si říkali, to je přesně ten segment, kam, kam-- kde by jako stálo za to přijít a přinést nějakou digitalizaci. Hvězdičkový hodnocení, prostě máš špatný hodnocení, tak ho vyhodíme z platformy a tak dál. A začali jsme produktem, kterej, kterej se jmenuje Hypotéka. Hypotéka je produkt, kterej je velmi složitej na digitalizaci, protože obsahuje i nějakou část jako z toho fyzickýho světa. To znamená, musí tam přijet nějakej odhadce někde opravdu jako v tom Bruntále tam přijet, nafotit nemovitost, říct, kolik ta nemovitost stojí a jestli je oprejskaná a tak dál. A že jsme se do toho pustili skrze tenhle hypoteční produkt, tak tím, že to bylo před, nevím, sedmi roky něco takovýho, tak pořád nebyla doba, kdy bychom tohle dokázali zdigitalizovat. Takže bych řekl, že na té cestě k Liftagu pro finanční poradce jsme skončili v sedmdesáti procentech a generovali jsme relativně velké množství těch, těch zákazníků. Měli jsme pro ně na druhé straně nějakejch dvanáct set nebo patnáct set finančních poradců. nějakej dostal špatný hodnocení, tak jsme ho vyhodili z platformy a tak dál. Takže ono to jako fungovalo, ale nedokázali jsme z toho nikdy udělat nějako úplně obrovskej byznys.

Jindřich: Jak je aktuální stav těchhle těch dvou společností teda? Jsou ještě stále jako fungující společnosti?

Marek: Jo jo, obě, obě fungujou, eh, a, a jako do detailů už nevidím. Já tam nejsem jako společník ani v jedné a ani jako nějakým drobným procentem, a takže nevím. Ale vím, že obě fungujou a vypadá to z takových jako mediálních výstupů, takže se jim vlastně daří.

Filip: Takže ty jsi vlastně exitoval tady ty dvě společnosti, to už pár let zpátky je a vlastně to byly minimálně ten Devics, tak ten vlastně jako byla pak odnož tý tvojí úplně první firmy, že jo, co jsi vlastně začal už

Marek: Jo jo.

Filip: pokud se nepletu. ty máš za sebou i jako nedávno nějakej exit, teďka v r-- vlastně letos v srpnu, vlastně teďka, tak o firmu Able. Tak jestli nám přiblížíš vlastně ten její příběh, čem,

Marek: Ja

Filip: zabývala, čím to bylo jiný?

Marek: mě to vlastně jako vždycky nějak tý doby stahovalo zpátky k tomu jako consultingu, B2B services a k těm věcem, které teďka znova zažívají ten boom, kdy tuším Andreessen Horowitz vydali teďka nějaké video, že B2B services prostě budou ten jako ta booming industry době. A vždycky to nějak k tomu svádělo, protože ty byznysy jsou relativně jednoduché z pohledu, eh, finančního řízení a protože prostě prodáváš člověko-hodiny, takže máš deset lidí krát sto šedesát hodin, máš prostě šestnáct set hodin, které můžeš měsíčně prodat. A teďka jako trackuješ, kolik jich prodáš. Dobře, minus jeden člověk, protože to je prostě projekťák, ale jako nějak jako je to prostě strašně jednoduchej byznys na nějaký jako odřízení a můžeš se každej den prostě kouknout na konci dne do tabulky a zjistit, jestli jsi vydělal nebo prodělal peníze. To mě jako vždycky na tom bavilo jednoduše se dalo si říct příští rok jdeme investovat do růstu nebo příští rok jdeme dělat maximum pro to, abychom na konci roku vypláceli dividendy. A vlastně velmi pragmaticky krok za krokem se k tomu dá dojít a není to tak složitý, jako když potom jsme budovali právě fintech. A kdy je to daleko sofistikovanější byznys, který podléhá nějaké regulaci a tak dál a tak dál. A takže vždycky mě to nějak svádělo k tomu. A Able je vlastně stejná story jako Devics. Devics jsem vyexitoval někdy, nevím, dva devatenáct, dva dvacet, něco takovýho dva dvacet tři jsem vstupoval do Ablu a Able Software House.

Filip: jako investor teda.

Marek: Jo, přesně tak. Tam už jsem vstupoval jako investor. To byla firma, která v té době měla třeba čtyřicet lidí nebo něco takovýho. A, eh, já jsem tam vstupoval dvacet dvacet tři. Ta firma už měla třeba deset let za sebou. To je jako relativně dlouho fungující software house měl jsem tam nějaké dvě, řekněme jako investiční hypotézy. Jedna z nich byla, že ten software development se bude opravdu brutálně produktivizovat díky AI a bude muset vzniknout nějakej novej odměňovací model agentur, nebudou odměňované člověkoho-- na základě člověko-hodin a nějakou Monday ratou, jak se říká, ale budou odměňované nějakým jiným způsobem. Outcome based, něco takovýho, ale nevím přesně, nevím, nevím. Tehdy jsem vůbec neměl tu představu, jak to bude a řekl bych, že ani dneska nevím, jak to bude vypadat. A byla jako první hypotéza. Druhá hypotéza byla v té firmě existoval interní startup, který se jmenuje Versus. Versus je startup, který srovnává pojištění pro B2B segment, typicky pro nějaké automotive firmy. A auto mají tenhle, ten, tenhle software naimplementovanej. Takže vždycky když odjíždí auto z áček, tak odjíždí se sjednaným pojištěním přes tenhle software. A to, že se ten software bude spin-offovat, tak byla vlastně jako druhá hypotéza. A říkal jsem si, když se tyhle dvě věci vyplní, tak ta valuace logicky musí, eh, musí jít zásadně nahoru. Tehdy jsem kupoval za nějaký jako standardní valuační mechanismus, prostě EBITDA multiple, něco takovýho. A, eh A i ten, ten prodej se odehrál teďka opravdu jako nedávno, takže Jindra vím, že načítal obchodní rejstřík, takže to má opravdu jako super fresh info a asi jako druhej člověk po mojí manželce, kterej to podle mě jako zjistil tudle informaci eh, a, a, a vlastně ten--

Jindřich: přesně.

Marek: jo jo, eh, tak tak. A to, a tohle se jako odehrálo opravdu teďka po třech letech, kdy, eh, ta firma měla nějakej, nějakou svojí strategii, kterou se chtěla vydat a která zahrnovala i tudle možnost pro mě exitovat ten, ten podíl. A takže s nějakým jako výnosem, se kterým jsem byl spokojen, tak jsem, tak jsem exitoval

Jindřich: Ten primární, eh, tvůj projekt asi momentálně je tato Point FM, že jo, společnost, kterou jsi zmínil na začátku. Tak, eh, co ta platforma přesně je, dělá a vlastně za jakým účelem vznikla? Jestli bys tohle mohl trošku přiblížit.

Marek: Jo. Able byla vlastně první investice té mojí platformy, řekněme. Eh,

Filip: Mhm.

Marek: já jsem to vytvořil z toho důvodu, že jsem, eh, asi jako celej můj nějakej pracovní přístup je hodně danej nebo drivovanej nějakou systematizací. A jsem si potřeboval vytvořit něco, čemu dám určitá pravidla a na jejich základě budu jednat. Eh, v rámci investic. A samozřejmě, že mám nějaké věci bokem, ale chtěl jsem mít prostě nějakej vehikl, v rámci kterého bude existovat strategie a budu vědět, že budu mít důvěru v to, že ta strategie povede k nějakému výsledku. Typicky nějaké procento zhodnocení, eh, které si budu moct po pár letech vždycky jako zpětně říct, jo, tak plní se to prostě. Opravdu se k tomu dostávám. A

Filip: No v rámci toho poj-- jo promiň

Marek: Ne, ne, poďte, poďte, prej sem

Filip: Jo no a v rámci toho Point FM teda, eh, ty investuješ do už existujících firem, ale zároveň i tvoříš třeba jako nějaký vlastní produkty? Nebo jak tady

Marek: Yep

Filip: funguje a jak třeba jako probíhá to rozhodování, že tam nějakou firmu vlastně vezmeš?

Marek: a to, to jsou ty dva boxíky, jak jsem říkal, jako vlastně ten jeden je, eh, firmy stavím a věnuju se jim a druhej je do firem investuju. stavím a věnuju se jim je třeba to, co jsem popisoval, eh, AI transformace velkejch korporací. Tak to je jako vlastně to, čemu teďka jdu věnovat, eh, nejvíc času. firma dvě, kterou stavím a, a tomu opravdu jdu jako věnovat sto procent mýho času. Firma dvě a firma tři jsou takový projektíky, který vznikly vlastně úplnou shodou náhod a je to, je to to, co vlastně jako Jindra zmiňoval na začátku. Já jsem si chtěl třeba zjednodušit valuování firem, který když mi chodí nějaké, eh, nějaké požadavky od firem na, na investici, chtěl jsem si zjednodušit tu práci s tím. Takže jsem si vytvořil nástroj na valuování těch jako small and medium businesses, takových těch jako malých a středně velkých firem v Česku. A tak to byl jako jeden nástroj. A potom mi pár lidí řeklo: "Ty jo, my bychom to možná u nás ve fondu využili nebo my bychom to, já mám family office a já bych to v něm chtěl využít, protože mi to zjednoduší nějakou práci." jsem ten produkt, kterej sloužil jenom mně, tak jsem z něj udělal opravdu produkt, kterej je placený a který má svoji platební bránu, prostě kde můžeš zaplatit a ten produkt používat. A takže to vzniklo vlastně a taky je to firma, která je postavená, nebo firma spíš jako projekt, který je postavený, generuje nějaké jako drobáky a, vlastně generuje mi nějaké know how, které si myslím, že má větší hodnotu než ty revenues toho projektu. A další třetí firma v téhle, v tomhle prvním boxíku tak je, eh, firma, která se věnuje něčemu podobnému, ale na veřejně obchodovaných ter-- na, na veřejných trzích, to znamená na burzách. Takže naopak jako porovnává firmy, které máš v portfoliu s tvou strategií, kterou máš nastavenou. Zase nástroj, kterej jsem si jako vytvářel primárně pro sebe. A pak někdo přišel a řekl: "Ty jo, já bych to jako hrozně chtěl." A já jsem říkal: "Jo, ale jako já ti nechci platit tvoje tokeny, které mi tady spotřebuješ, tak prostě tak tady je platební brána a klidně si to vem a nějak to používej." Takže, takže to, to, to je ten první boxík firmy, které buduju. A tam ideálně by měla být opravdu jako jedna, které dávám sto procent času. To znamená to, že to je spíš jako firma, kterou buduju. To, že tam jsou nějaké dva projekty, tak to je vlastně spíš shoda náhod. boxík číslo dvě jsou firmy, do kterých jdu investovat. Tam jsem ještě nezačal. Tím, že teďka jsem exitoval Able, tak vlastně mám takovou zelenou louku před sebou teďka jsem před podpisem jedné investice, která by se měla odehrát snad v září ještě. A to je právě, eh, hmm, AI nástroj pro doktory dělá to super seniorní tým s obrovskou globální zkušeností z daného segmentu, takže tam mám jako velkou důvěru v tu exekutivu a i v tu myšlenku, kterou si prostě prošlapali a v tom segmentu jsou deset plus let, takže tomu rozumí. A další je třeba nástroj pro řízení compliance v finančních institucích. oba ty boxíky pořád jako splňují to, že se zaměřuju na firmy, které jsou v regulovaných industries.

Jindřich: Jak řešíš to due diligence teda těch společností, abys vlastně do nich zainvestoval, tudíž aby se vlastně dostaly do toho tvýho pomyslnýho druhýho boxíku? Jak teda ten proces probíhá? A možná co jsou teda ty rozhodovací kritéria primárně?

Marek: Jo. ty firmy, které jsem popsal, do kterých ta investice bude probíhat teďka přesně září, říjen, tak to jsou opravdu startupy v hodně early fázi. To znamená, tam, eh, nejsem zkušenej venture kapitálovej investor a to-to, na co já sázím, je, rozumím tomu segmentu. To znamená, vím, jak funguje, digitalizace healthcare nebo digitalizace finančního segmentu primárně. Tam mám, tam mám to know how a věřím, že tenhle tým to dokáže zexekuovat a ta myšlenka mi dává smysl. Takže to je za mě jako venture kapitálový investování. Tam nemá smysl se dívat na nějakej, z mýho pohledu, možná by mě nějací venture kapitáloví investoři opravili, ale myslím si, že vlastně ani ne. Tam nemá smysl se dívat na nějak jako výhledy pětileté, výhledy, jak ta firma bude performovat, když vlastně ten produkt teďka jde na trh, má prvního platícího zákazníka nebo deset a, a ží-- je živ z peněz investorů. Takže na to tam nekoukám. Ale pak je druhej typ firem, jako historicky byl právě třeba Able. A firmy, které už jsou v nějaké fázi, eh, mají nějakou ekonomiku a dá se přijít s nějakým valuačním modelem, eh, kterej té firmě přiurčí hodnotu. A to se typicky dělá tak, že si zvolíš nějaký ekonomický parametr, kterým se firmy v daném segmentu valuujou. To znamená v případě software housů si vezmeš, jak je ziskovej, takovej ten EBITDA za ty, jako zisk před zdaněním a odpisy a tak dál a tak dál. vynásobíš ho nějakým multiplem. A teďka můžeš být buďto agresivní a můžeš to násobit nějakým velkým multiplem, nebo naopak budeš jako defenzivní a budeš si říkat: „To asi budu muset jako do toho docela hrábnout, trochu to změnit a ta firma prostě nepřežije v tom stavu, v jakým je teďka, a vynásobíš to malým multiplem. A k tomu mi právě slouží ten jeden z těch nástrojů, to Mizano. A to je nástroj, který mi pomáhá zaprvé jako odhalovat ty firmy a zadruhé přijít s těmi multiply a s těmi valuačními způsoby, které jsou vhodné pro daný segment. A to už jako funguje na bázi nějakého prostě, eh, dat, který mám, eh, proprietární a nějaké jako jednoduché, deterministické, třeba zrovna tady vlastně valuace nějakého deterministického přístupu, no.

Filip: Pojďme se teďka podívat na ten druhej boxík, protože investiční věci to je jako su-supr, ale nás určitě jako teďka zajímají a hlavně i naše diváky ty technologický věci a vlastně to, jak zapojuješ AI, což jsou ty dva, dva tvoje projekty, eh, na to oceňování společností primárně. Tak ty jsi vlastně jako jedinej autor, ty jako nemáš tým, ty seš jako sám to tvoříš pomocí AI.

Marek: Presne tak. Jo, jo.

Filip: A jaký nástroje používáš nebo jaký je tvoje flow?

Marek: Jo, eh, já jsem se chtěl vyhnout takovému tomu jako vibe codingu v tom smyslu toho vibe codingu a říkal jsem si od začátku vlastně, že, eh, to chci dělat spíš nějakým jako agentic engineering přístupem. Byť nejsem, eh, nejsem původně programátor, jakože naposledy jsem si, jsem něco v JavaScriptu psal před třeba deseti roky a to, to byl nějakej ještě jako test, abych se naučil JavaScript podle mě. Jakože fakt jako jsem neprogramoval. A, ale přišlo mi, že tady ty věci, které se jako nějak primitivně navibecodí, tak prostě ten mode mít nebudou. A já jsem se snažil tam jako někde zapasovat tu hodnotu do toho nástroje už od začátku. To znamená, říkal jsem si, chci mít nějakou třeba flow toho, eh, vývoje, která bude, která mě něco naučí, vůbec jako nastavení tý flow mě něco naučí a já si jako zjistím, jak ten, eh, jak ten vývoj v současné době funguje. A, eh, a potom jsem šel pragmaticky Claude Code. To bylo prostě nejníž visící ovoce používám ho pro své osobní věci. Teďka myslím jako Claude používám pro svoje osobní věci, tak jsem si říkal, je to vedlejší záložka, tak si tam kliknu a vyzkouším, co to udělá. A samozřejmě to bagatelizuju, ale jakože takhle nějak to vlastně bylo. A teďka jsem si s ním jako prošel takovým tím základním setupem. Tak pojďme jako, eh, si najít nějaký služby, který pro to teda budem využívat. Takže ten tech stack dneska je jako, eh, Vercel, Supabase, Ingest. Tady to je jako vlastně základní věci, který podle mě používá valná většina lidí. A to je ten nějak jako ten tech stack. Eh, do toho tam jsou různý který využívám pro různý věci a do toho tam jsou jako rutiny, které používám nebo jako agenti, kteří jsou nějakým způsobem jako automatizovaní a kteří nějak fungujou a který využívám pro to, aby se určitá část práce děla mým co nejmenším zapříčiněním. Takže to bych řekl, že třeba u toho Mizana, což je ten nástroj, na který se ptáš, tak, tak to je ten stack, se kterým funguju

Jindřich: Jak, jak to workflow máš teda jako nastavený? Jako že máš code v terminálu, přijdeš, upravíš, commitneš a už to běží na Vercel

Marek: A nástroj, který jsem nezmínil, tak je Linear. Takže mám Linear na nějaký, řekněme jako projektový řízení a, v podstatě k tomu přistupuju a myslím si nebo jako je to nějaká moje hypotéza a klidně mě vlastně jako opravte nebo já jsem zvědavej na vaše názory, protože po tom, čím jsem si prošel, tak jsem jako, řekl bych, jako si prošel tou gauzovkou, kde jako, eh, step číslo jedna řídím firmy klasickým způsobem, mám Asanu nebo nějakej nástroj, tam je prostě padesát lidí. Já jim zadávám úkoly, dávám deadliny, nějak je tam jako orchestruju. Pak, eh, druhá fáze nemám žádný nástroje, prostě napíšu Claudovi sedmdesát tři věcí, tak je udělej a počkám, co se stane do rána. Krok číslo tři nebo fáze číslo tři. Znova mám prostě ten projektovej nástroj, tentokrát jako Linear, který je řekněme takový jako agent first přístup,

Filip: Mhm.

Marek: přístupem jako dělaný a tam píšu nebo tam Claude zadává úkoly, které, eh, má potom nějaký agent typicky odbavovat. To znamená, ta flow funguje tak, že snažím být v kontaktu s uživateli těch mých aplikací. Tam vnímám nějakou moji hodnotu. To znamená, když nějaký fond si předplatí ten nástroj, tak já jim napíšu: „Čus, nechcete skočit na, na call, že byste mi ukázali, jak to používáte, v čem vám to vyhovuje, v čem vám to nevyhovuje?“ Skočíme na call. Já tady mám vedle v okně, eh, Clauda a na, na callu, samozřejmě call je jako vždycky nahrávanej, takže se mi nějaké tasky prostě automaticky přepisují do Linearu a př-přerozdělují tomu, pro koho jsou vhodný, anebo se přiřadí mně a já to potom nějak rozdělím. A zároveň já si tady na boku v Claudu, když ten člověk řekne něco jako podle mě zajímavýho, tak rovnou Claudovi napíšu, „Zadej, eh, tudle věc do Linearu pro nějakýho agenta.“ A on si vezme skill, kterej mám vytvořenej na tvorbu jako produktovejch zadání a nebo technických zadání a rovnou na základě tohodle skillu vytvoří to technický zadání dané věci. To znamená třeba, eh, nějací, jeden fond chtěl tahat data z slovenského obchodního rejstříku. Tak já jsem mu řekl: „Chci to stejný, co děláme v Česku, udělat i na Slovensku s obchodním rejstříkem.“ A vzniklo z toho prostě relativně hezké zadání a to přistálo do Linearu. A potom na konci dne, mám agenta, kterej jde do Linearu a prochází všechny věci a rozděluje dalším agentům k práci podle toho, jakej typ práce to je. typicky mi všechno připraví, eh, na nějakej merge ráno. Takže já když ráno přijdu, tak tam jsou nějaké věc, nějaké jako pull requesty, kdy, které já si třeba jako projdu, jestli jsem schopen a když nejsem schopen, je to na mě moc technický, tak jedu vabank, prostě to tam pošlu a jako uvidím, jestli se něco nestane. A tím, že těch uživatelů je pár, tak je to vlastně v pohodě. A vlastně dost mě v tom inspiroval Peter Levels. Nevím, jestli znáte a on prostě jako taky jako dá-dává věci rovnou na produkci a nemá žádné jako, nic moc netestuje a prostě tak když tak to sesype, tak to prostě udělám znova a opravím. No jako nic se nestane. A samozřejmě to nejde dělat u nástrojů typu jako investiční aplikace, jo, tam by to nešlo. Ale tohle je opravdu jako reportingovej nástroj, kdy, kde Si to můžu dovolit dneska s těmi ještě jako přesně pár platícími si to můžu dovolit, protože s nima mám nějakou jako osobní vazbu. Oni ví, že tohle je ten přístup, který dneska volím pro to, abyste věci rychle posouvali. A takže ráno přijdu, pročtu, jestli, co dává smysl, tak odbouchnu rovnou, čemu třeba nerozumím a vypadá to, že to může být triky, tak si to jdu nějak zvalidovat, eh, s Claudem. Doptám se na nějaké detaily, kterým nerozumím a posílám až potom, no. no to je asi jako ten základ.

Jindřich: um, ty už možná se to trošku nakouslo, ale jak obecně jako zajišťuješ kvalitu těch výstupů? Eh, máš tam jako zase nějaký dedikovaný agenti, který ti to jenom testujou? Je tam nějaký jako agenty klub, že jeden naprogramuje, druhej to projde a, a tak podobně?

Marek: Jo, přesně, je tam nějakej agenty loop a ten funguje i jako mezi různými LLMky. A protože jsem našel jako nějakou value v tom, že, eh, že typicky Codex třeba věci dokáže odhalit nebo-- a možná by to bylo i jako obráceně, jo, ale tím, že já funguju primárně s Claudem, tak jako říkám, Codex to odhalí a Claude udělal tu chybu, ale ono prostě by to dost pravděpodobně fungovalo i obráceně. Takže to je jako jedna věc. A druhá věc je, že když jde o nějaký věci, který můž-se můžou týkat security toho řešení, eh, mám k ruce člověka právě v té naší AI transformation firmě, kterýmu jednou za měsíc řeknu: „Hele, tady jsou nějaký věci, který si myslím, že můžou být triky, podívej se na ně. Zároveň nech s-nech svoje týmy agents prostě prolézt tu appku, jestli se tam za ten měsíc nevygenerovalo něco, co by mohlo být risky.“ A dě-dělá na tom někdo, kdo je daleko víc zkušenej než já. Takže já opravdu se snažím spíš jako rozvíjet ten produkt a todle nechávám už potom na něm. A i Claude mi jako hlásí, když jsou nějaký věci, který jakože je n-napromptěný na to, aby mi se jako hlásil, když je něco, co bych já sám neměl, neměl, eh, dávat do produkce.

Jindřich: Jaký jsou tvoje měsíční náklady na tenhleten AI stack?

Marek: Ehh, nepočítám, řeknu odhad nějak jako ballpark number bude dolarů

Filip: Mhm.

Jindřich: Takže tam

Marek: Copy

Jindřich: tady Linear, eh, Codex, Claude a

Marek: Přes-přesně a tam jako ty, tady ty Vercely, Supabase mám Rese-Resend na e-maily, eh,

Filip: Угу

Marek: používám poslední tejden a zkouším jako jestli to neza-- nějak nezapasuju prostě do té flow. ještě jako asi pár dalších věcí. ExaAI je zajímavá a tak. Takže, takže za, za tohle někde jako do tisíce dolarů bych řekl per tenhle projekt

Filip: Myslím, že to je jako super zajímavý stack nebo jakoby flow, ke kterému sis za tu dobu. Protože jako přesně jak jsi říkal, že jako ty se snažíš dostat víc k tomu agentic engineeringu, že to přesně není na Hrunu, na Clouda. Představoval bych si tohle Do your magic, ale že zatím vlastně ten proces jenom tam nesedí ten ten vývojář, ale sedí tam ten agent, ale jinak to dost vlastně jako připomíná běžnej proces, kterej se při tom vývoji softwaru dělá. ti jako trvalo, než sis vlastně z tý pozice toho jako neprogramátora došel k tomu, že tohleto bude potřeba? Jako měl jsi to už v hlavě úplně od samýho začátku? Nebo prostě ses, říkal tu Gaussovku, tak ses asi jako taky spálil na začátku. Tak jak dlouho ti to trvalo?

Marek: jako spálil jsem se určitě, ale říkal, jakože mně-- já se vždycky snažím těm věcem dávat nějakej systém, a když je začínám dělat. A to znamená, jako měl jsem v hlavě, že to chci dělat nějakým způsobem, který bude udržitelný a-- no, bude udržitelný. řekl bych, že ta aplikace, kterou jsem dělal sám pro sebe na začátku, tak mi trvala sto, sto padesát hodin relativně jako easy. A ještě možná do toho, eh, přichází a je potřeba vzít v potaz, že tím, že podnikám, tak já moc jako nerozlišuju nebo jako neměřím hodiny, nepřemejšlím nad tím, nepřemejšlím, jestli pracuju v sobotu, v neděli nebo v noci. Prostě dělám, protože mě to baví a dělám to sám pro sebe. Tady konkrétně ten největší income z toho je opravdu jako ta, ta knowledge, kterou, kterou jsem získal, která mi přišla jakože vlastně jako to chci hltat teďka, protože vnímám nějaký jako opportunity window, v tomhle roce, v příštím, možná v přespříštím, kdy opravdu můžeme získat obrovskej náskok. Takže to jsem se z toho snažil primárně získat. Ta moje apka byla super easy a pak najednou, eh, vlastně Luboš Kreč z CzechCrunche, se kterým jsem si o tom povídal, o té aplikaci. tak on říkal: „Ty jo, to je vlastně jako dobrý. Nechceš to jako zveřejnit a udělat z toho nějakej jako SaaS nebo něco takovýho?“ Já to nevím, ale jako možná. Tak jako mám kámoše ve fondech, tak se jich zeptám. Tak jsem se jich zeptal. Oni řekli: „Jo, to je vlastně docela jako dobrý. Můžeme nějak škálovatelně vyhodnocovat firmy a porovnávat je proti sobě, eh, nějakým jednotným způsobem. A nebude to záviset na tom, jestli se prostě Petr dobře vyspal anebo Petr je trošku více bullish na jeden segment a Pavel na jinej segment a prostě tím pádem valujou firmy úplně jinak a nedají se proti sobě nikdy porovnat. A tak jsem si řekl, tak to prostě přidám platební bránu a bude to. A to bylo dalších třeba pět set hodin, který jsem strávil během opravdu jako dvou měsíců, jakože fakt v relativně krátkým okně. Tím, že jsem tu apku dotáhl do tý produkce vyřešil security a tak dál.

Jindřich: Jak to prodáváš? Jaký tam jsou pricing týry zatím?

Marek: Ja, og øh,

Jindřich: to ještě trošku upravím

Marek: mhm

Jindřich: Ty jsi nám teď asi dost jako představil teda to Misa no, že jo, ten nástroj na to ocenění společností. Tak jestli můžeš ještě možná doplnit teda ten druhej nástroj, protože ten předpokládám, že jako vznikal podobně, byť ten use case je odlišnej a pak vzápětí se zeptám na ten pricing.

Marek: Jo, vznikal jinak paradoxně vlastně, a to je na tom to vtipný a to je možná jako ta Gauzovká, kdy jakoby tím, eh, s tím mizánem, s tím nástrojem na valuování a skórování SMIček privátně vlastněných firem vlastně, tak tam jsem byl v té střední fázi tý Gauzovky a tady vlastně jako ten novej nástroj, kterej tvoji investiční strategii s akciema, které držíš, tak tam už jsem se dostával řekněme do tý třetí fáze a šel jsem na to strašně jako minimalisticky vlastně najednou. A šel jsem po jednoduchejch funkcích, jednoduchejch úkolech. Snažil jsem se daleko víc věcí filtrovat na mý straně, protože tam si myslím, že nastává jako velkej toho současnýho zahlcení celýho světa hromadou nesmyslů v tom, že nedokážeme profiltrovat to, co dává smysl vyvíjet a co nedává smysl vyvíjet. Že hromada lidí vyvíjí věci, protože je možný to konečně vyvinout strašně rychle. neznamená, že to dává smysl to vyvíjet, že to je možný rychle.

Filip: ten jeden prompt, že jo?

Marek: ano, ano, přesně tak. A tím pádem tady už to bylo opravdu- Co si myslím, že pro lidi má smysl v tom segmentu, jakej, jakej nástroj by jim opravdu jako pomohl a ne kolik funkcí musí mít. Jako nejdu na to hnedka s tím obrovským kanónem. Jdu na to tak, že jsem se bavil s lidma z toho oboru. Dal jsem to deseti lidem, ať si to zadarmo prostě vyzkoušej tu apku, ať mi dají nějakej feedback dali mi nějakej feedback. A z toho jsem se teďka dostal do fáze, kdy tu aplikaci spouštím oficiálně někdy třeba v příštím týdnu, přespříštím týdnu. A je to opravdu jako minimalistická aplikace pro lidi, kteří chtějí začít investovat na akciových trzích a i-- a nechtějí to dělat podle tady těch influencerů, prostě šílenejch, kteří jim každej den doporučují jinou akcii. A prostě Tesla to the Moon a tam ty obrovský prostě thumbnails, ta velká hlava vedle toho graf prostě a přesně červený grafy sto x prostě nebo tisíc procent za tři dny prostě a takovéhle takové nesmysly. Tak chci-- vím, že tady je velký množství lidí a potvrzovali mi to i lidi z bank. Je tady velký množství lidí, kteří chtějí začít investovat do akcií a tohle je jediný, co vnímají, že s-se k tomu dokážou dostat skrze YouTube a ví, že to asi není správně a neví teda, kde začít. ta moje aplikace dělá to, že když se zaregistruješ, tak ona tě provede nějakejma pár krokama ti strategii, která je vlastně jenom souhrnem tvých odpovědí. To znamená, když řekneš: "Nechci investovat do předlužených firem, jako bojím se mít dluh prostě." A to dokáže říct prostě kdekdo. Někdo je naopak třeba víc agresivní, nebojí se mít dluh a jde mu o tu, o ten růst těch firem. Tak když řekneš: "Já se bojím mít dluh, nechci mít dluh, nechci, aby firmy, do kterých investuju, měly dluh." Tak ti to tam prostě jako určí nějaké třeba nějakej dept těch firem, kterej by měl být po jako nula a rám-- a každej den na konci dne ti to na firmy, který máš v portfoliu a řekne jo, pořád všechny ty firmy mají dept nula. Ty informace jsou veřejný, takže se to prostě dá každej den prostě takhle projít. A to je samozřejmě jenom jako jeden parametr. Druhej může být třeba růst, další může být takové to P/E ratio. A tady ty parametry, které se u akcií typicky sledujou, tak se snažím tě převádět do nějaký jako srozumitelný lidský řeči. A to tvoje portfolio každej den skórovat proti těm parametrům, který sis nastavil, že chceš sledovat. A to je vlastně jako strašně banální funkce. Opravdu to je jako deterministický tady v týdle fázi, že se podíváš na P/E ratio deset ve strategii má, že má být pod dvanáct. Platí prostě zelená fajfka A to, co k tomu vede, tak je, driven by AI řekněme. Tak zaprvý samozřejmě jako ten development samotnej, ale to, že ten člověk tam může svými slovy napsat to, jaký firmy ho nelákaj nebo to, z čeho má obavu. Může říct: „Bojím se dluhu.“ Nebo může říct: „Jde mi hlavně o to, aby ty firmy rychle rostly. Chci se dívat na technologický společnosti.“ A ono mu to pře-- todle přetvoří v nějakej parametr, kterej už je deterministickej a dokáže to potom determinis-- deterministicky skórovat vůči té realitě.

Jindřich: Ty jsi zmiňoval, že ta tvoje cílovka je teda pravděpodobně, nebo respektive jsou to asi teda ti uživatelé, kteří zatím nemají to akciový portfolio, ale je to třeba jako i pro mě, když já už jako nějaký akciový portfolio mám za posledních pár let, byť ne asi úplně velký?

Marek: Jo, já to třeba používám a jakože vnímám se jako aktivní investor na burze. Ne-neřekl bych jako super zkušenej. Dělám to prostě, nevím, šest, sedm let od doby, kdy jsem prostě konečně měl nějaký jako peníze a, eh, a si to dovolit. Tak jsem začal nějak investovat. A teďka řekněme, že poslední třeba tři, čtyři roky se tomu věnuju docela aktivně a, a i pro mě je to strašně praktický. V momentě, kdy nestihnu nějakej earnings call nějaké firmy, takový ten hovor, který má ta firma s akcionáři, ten, ten management prostě dělá jednou za kvartál takový hovor, kdy prostě říká, jaké měla ta firma výsledky v předchozím kvartále a, eh, já nestihnu ten hovor. Ráno první, co udělám, přijdu, prostě otevřu apku, podívám se. Jo, parametry sedí. Dobrý, asi v pohodě. Hovor si můžu poslechnout za dva tejdny, až budu mít trošku víc času a nemusím bejt ve stresu, že prostě nevím vlastně, co se tam stalo a z nějakýho důvodu klesá akcie na-- jako ten graf, jak jde dolů. Ale vlastně pokud to pořád odpovídá těm parametrům, na základě kterých jsem já do té firmy investoval, tak prostě můžu být vlastně v pohodě a nějaký krátkodobý výkyv mě tady nemusí, nemusí nutně stresovat. Tak k tomu mi to přijde fajn, k tomu to používám já.

Filip: Ale jakej je za tebe vlastně jako benefit tý aplikace? Protože já si úplně dovedu představit, že se objeví nějakej komentář, kterej řekne: „Ale vždyť tohle mi přece řekne Claude, já mu tam jako hodím jenom ty společnosti, do kterejch jako investuju nebo nějakou tu svoji strategii a on mi tu analýzu udělá.“ Tak jako co je za tebe vlastně ta přidaná hodnota tvý aplikace?

Marek: Jo. Eh, já si myslím, že možná ta přidaná hodnota toho, že driven development nějakýho produktu jde daleko víc vidět na tom Mizanu než tady na tý Monze. Tady na tý Monze to jsou opravdu jako parametrický věci a pokud si umíš nastavit svůj, eh, jako stack v těch aplikacích, jak-- na to, jakou používáš, tak, tak si to pravděpodobně jako dokážeš udržovat nějak sám u sebe. To znamená, v těch akcích mi to přijde jako relativně snadný. A druhá věc je, pořád bych řekl devadesát pět plus procent lidí, fakt devadesát devět procent lidí, eh, neumí s těmi nástroji pracovat a tím pádem se nedostanou k té konzistentní, eh, k těm konzi-konzistentním results. typicky v tom private equity právě když se do něj přesunu, což je tam to Mizano, což je takový to skórování a valuace firem, tak tam typicky ten příklad toho, když fond, přesně bavil jsem se s fondem a fond řekl: „Jo, my na to dneska používáme Claude, vždyť tam jako nahrajeme ty, ty data prostě a on mi řekne, kolik ta firma má stát a jaký prostě multiply se někde jako za takový firmy platí.“ Tak, eh, ano, tohle ti možná řekne, ale zaprvý ty si nijak nekrosčekuješ to, že ty data, který ti, eh, nebo ty multiply, který ti choděj, že jsou, že jsou správně. A zadruhý ten prompt zadáváš jinak, protože jednoho zadáváš z tramvaje, podruhýho zadáváš jiným způsobem a pokaždý to je vlastně jako prompt v novým chatu třeba nebo jako v, mimo projekt, mimo nějakou jako knowledge, mimo, mimo nějakou memory a neudržuješ žádnou konzistenci. A ty vlastně srovnáváš jabka s hruškama v tu chvíli, kdy se chceš třeba podívat na dvě firmy z jednoho segmentu s nějakým tříměsíčním rozestupem. Ty už si nepamatuješ, jak ses na to ptal tehdy, ale vzpomeneš si, že firmu A mi vyhodnocoval, že stojí sto milionů a teďka tam jako tak tam pinknu firmu B a uvidím, co mi to vlastně řekne a ono ti to řekne sto padesát. A ty nevíš proč. Nevíš, jak se to k tomu dostalo ne-nekrosčekneš si to třeba skrze jiné evaluační modely. A, a to je to, kde vnímám tu hodnotu. To znamená jako nějaké proprietární data, které už dneska mám.

Filip: Mhm.

Marek: A zadruhé, eh, více valuačních metod na jednom místě generování nějaké investiční teze vůči tvé investiční strategii, je jako vyloženě AI driven feature, to jako nejde udělat nějak deterministicky třeba tady tohle. A, a to je asi to hlavní, no. A dost možná jako to, ten scoring toho vůči té tvojí investiční strategii je asi to nejvíc, co tam vnímám, že jim, těm fondům prostě pomáhá.

Jindřich: My jsme vlastně něco trošku podobnýho řešili s Evou Kutychovou právě když jsme ji měli tady, že jo. Ona má ten startup Makromo a oni vlastně taky LLM používají pro jako vyhodnocení různých jako krevních biomarkrů a podobně. tohleto je jako trošku jejich challenging, challenging část, co oni mají, že jo, aby ty LLM asi byly konzistentní, odpovídaly konzistentně, protože přesně ty, ty jako biomarkery potřebuješ sledovat jako dlouhodobě, že jo. Potřebuješ sledovat jako jejich vývoj, eh, a tak dál. Takže

Marek: Mr. Chacko

Jindřich: byť je to odlišnej obor, tak tam vidím jako jistý korelace.

Marek: Jo stoprocentně. A ještě jako v kontextu, eh, potřebuješ ty biomarkery sledovat v kontextu dalších informací, který o tobě může třeba Macromoo mít, jo, a který třeba Claudovi zrovna nedáš. To znamená, jako když Macromoo opravdu se fokusujou na tuhle jednu věc, tak ví, že, počet kroků a spálený kalorie, tvoje vývoj tvojí váhy, eh, hromada věcí, který prostě jsou, eh, potřebný pro to, aby si dokázal říct, co bys třeba měl suplementovat. Nevím, to je jako takovej jednoduchej příklad. A v momentě, kdy ti vypadnou jeden, dva, tři ty datapointy, tak vlastně ta odpověď je úplně irelevantní. A samozřejmě velmi pravděpodobně ten jako AI tool, kterej používáš, ať už to je jako ChatGPT, Claude, cokoli jinýho, tak se tě jako na něco z toho doptá, ale dost možná to nebude natolik přesný jako to Macromoo, kty-- jejich jedinej fokus je to, aby ty data na konci byly správný. Takže tady je to úplně to samý. A ti to dá, ale, no ale jako musel by sis opravdu projít jako docela sofistikovaným nastavením všeho, k čemuž, o-o což jsem se snažil. Já si myslím, že budoucnost je jako, eh, bez interfaců jednotlivých aplikací, že prostě jako budeš mít jako svůj tool nebo možná mobil, prostě operační systém mobilu a tam budeš nějak jako fungovat. Ale zatím v té fázi nejsem a nedokázal jsem se k tomu dopracovat.

Filip: No my jsme na tohle měli teďka vlastně, pár dní zpátky jsme natáčeli epizodu na budoucnost uživatelského rozhraní, tak pak

Marek: OK

Filip: na konci rozvízt. Jsme se s Jindrou často neshodli,

Marek: Ah.

Filip: jako souhlasím. Ty vlastně jako říkáš, přidaná hodnota tý mý, mojí aplikace je v tom, že já tam dávám otisk tý svojí expertízy a mám to jako udělané tak, aby prostě se vždycky došlo stejným způsobem k co nejlepšímu výsledku. A vlastně jako já, kdybych tomu věnoval podobnej čas jako ty a měl tu expertizu, tak třeba si to různejma konfiguracema a tak v tom Cloudovi třeba dokážu jako zvládnout, ale bude mě to stát jako enormní množství času. A ty tomu zákazníkovi vlastně jako pos-připravuješ už jako hotový řešení. jenom používej.

Marek: Jo, jo, jo. Jo a kdybych přišel na řešení, jak jim to prodat ve formě deseti MD files, tak ho klidně použiju. jakoby nepřišel jsem na to, jak to udělat, eh, takže tady to je prostě ve formě nějakýho interfaceu. A, a konkrétně ta druhá aplikace, ta se jmenuje Monza, eh, tam už mám jako připravený MCPčko, abys to jako nutně nemu-- protože to je daleko jednodušší, tak abys tam jako nemusel jako lozit prostě někam do, do apky, tak jako tam, tam mám MCPčko a je to jako vlastně, nabízí se to, no.

Filip: Hm, ono je pak asi těžký, že u těch MCPéček jako uhlídat toho agenta, aby si s těma datama neudělal, co chce, že jo, že ty jako ty

Marek: No es él

Filip: v tom dob, v tý dobrý kvalitě, ale on pak stejně nad nima ještě jako provádí něco a to už ty vlastně nejseš schopnej ohlídat. Takže jako pořád to držet za dveřma ve svym UI ve svý appce, tak vlastně jako dává smysl.

Marek: Jo, jako asi to zamezí ten prostor pro ty, pro ty chyby, což konkrétně v tom jako private equity té oblasti, kde stahuju data z obchodních rejstříků, můžu, eh, s vyhledáváním potenciálních cílových společností, které budeš chtít koupit na základě tvojí strategie. A všechno to dělám jako ještě jako jinými, jinými modely. A tak je tam toho tolik, že vlastně by ten prostor byl gigantickej a nevyplatilo by se mi to. Ale je to jako taky dáno tím, že tohle není jako něco, čemu bych dával sto procent svýho času. Tomuhle se věnuju o víkendu a je to vlastně pro mě hobby, na kterým se učím a je to super zajímavý. Ale taky mě to naučilo to, že, pro ty fondy, aby si to vybudovaly samy, tak pro BlackRock je to úplně v pohodě. Oni prostě jako mají, nevím, pětisetčlenný dev team, tak prostě to tam tři lidi budou bouchat a udělají si to ve stejný, možná jako o něco málo lepší kvalitě, nevím. daj to. Ale pro všechny menší fondy, který mají ve správě jednu, pět, deset miliard korun nebo miliardu dolarů třeba, tak to jako vůbec nedává smysl, aby tam nějakej analytik, kterého máš najatého na to, aby analyzoval firmy, se tady půl roku, protože on tomu nebude dávat tři sta hodin měsíčně jako já, jo, tak jako aby se tady půl roku teďka věnoval tomu, že bude dělat todle. Mezitím mu celej svět uteče. Jako za mě úplně zbytečný. Takže já to tady přesně nabízím za nějaký jako peníze, který to v podstatě stojí v těch tokenech. Neočekávám, že bych na tom nějak jako vydělával, ale spíš mi to přijde jako strašně zajímavá nějaká intelektuální challenge, no.

Jindřich: My jsme trošku odbočili právě od těch pricing tierů, ale mám strašně moc otázek. Ale možná ještě jedna z nich je, u tý Monzy teda kdybych to využíval, tak tady tam máš jako nějaký napojení na, brokery jako automaticky, aby to vidělo to moje portfolio a podobně. Jako proč se ptám, jo? Protože já jsem vlastně dělal před nějakým časem jako něco podobnýho a vím, že to byl jako hroznej vopich tam opravdu dát jako velký množství těch brokerů, protože řada z nich nemá APIčko. Trading 212 má třeba omezený to APIčko, že ono ti nevrátí prostě záznamy všech transakcí, ale vrátí ti jenom posledních sto, jo a tak dál a tak dál. Takže často musíš exportovat ty CSVéčka, dát je tam manuálně a podobně. Tak vlastně jestli

Marek: Jo.

Jindřich: na podobnou problematiku?

Marek: A na-nahodil jsi mi na smash, tak, tak, tak ho tam dám. A

Jindřich: Dawaj.

Marek: zajímavá věc jo jako těch deset uživatelů, který jsem pozval ještě před tím launchem a řekl jsem prosím, nějak to otestujte a dejte mi zpětnou. Tak já jsem si říkal, já nechci sbírat tu zpětnou, protože u toho Mizana to byl strašnej vopich. Jakože pořád si s někým voláš, řídí to jako v jiným formátu. Teďka to jako nějak transformuješ přes Cloda samozřejmě, ale takže jako ano, trvá ti to prostě patnáct minut namísto tří hodin, ale pořád je to jako dost manuální práce. Tak tady jsem to udělal tak, že v nastavení tý appky nechal jeden input. Řekl jsem jako pokud chcete něco novýho v tý appce nebo něco jinak, tak to tady napište a oni to tam napíšou svými slovy a daj jako polishni to s AIkem a AI z toho vytvoří nějak jako relativně rozumně znějící odstaveček textu a řekne "Hele, souhlasíte s tím? Je to, je to to, co chcete nebo to je ještě něco jinýho?" A doptá se na nějaký jako jenom naklikáš nějaký upřesnění, to jako tři kliky třeba a na základě tohodle tvýho zadání to vytvoří opravdu jako technický zadání a v té aplikaci se to pak objeví a ty můžeš upvotovat nebo downvotovat na zadání tebe versus třeba ostatních userů tý appky. co má nejvíc votes, tak je to, na co já se potom dívám a já jsem ten, já jsem ten, kdo přijde a klikne jako publish a ono to celý to zadání pošle do linearu a tam už pak přijdou ti agenti a projdou tím a vlastně jako to do produkce. lidi už jako mi generují tady ty featurey a první z nich právě proto to říkám, byla napojení na Interactive Brokers. Žádnej jinej broker zatím nebyl v těch požadavcích a takže to se, to se stalo přesně tímhle způsobem, user zadal chci napojení na Interactive Brokers, ať tam nemusím vyklikávat ty jednotlivé akciové tituly a přidávat si je do portfolia, když to mám všechno v Interactive Brokers. Takže dneska napojí Brokers má takovej jako svůj nástroj, přes kterej se normálně můžeš jako na ně, na ně napojit takže normálně se napojíš prostě Interactive Brokers na Monzu a máš tam svý portfolio, který je každou noc skórovaný proti těm tvým parametrům.

Jindřich: Tak jsem pak zvědavej, když budeš teda implementovat nějaký další, protože vím, že opravdu s tímhletím jako byl problém. My jsme se o to jako i snažili,

Marek: Jo.

Jindřich: se nám podařilo, ale něco je prostě no go,

Marek: Jo, jako já jsem se díval na, na TraderGo a na nějaký další platformy a vlastně jako zdaleka to nebylo tak snadný jako u toho Interactive. Takže jo, asi jako určitě máš pravdu. A jako uvidím přesně, pro mě to je znova jako projekt, kterýmu, eh, kterej mám primárně pro sebe. tomu nějakej čas, kterej jako chci a kterej nelimituje, eh, ty, ty ostatní firmy nebo tu, tu jednu firmu, který se věnuju na sto šedesát procent.

Jindřich: Tak nám prozraď ty pricing tiery teď obou těch nástrojů

Marek: Jo, ehm, já z hlavy nevím, ale to Mizano, což je ten, eh, nástroj pro private equity scoring a valuace, eh, privátně vlastněných firem, tak tam je nejlevnější tier něco jako čtyřicet euro měsíčně při roční předplatbě anebo padesát, eh, když to platíš měsíčně. A nejdražší je nějakejch osm set a ten tě vlastně jako fakt nelimituje téměř v ničem. Eh, co stojí nejvíc peněz jako na tom pozadí, protože já si opravdu tady to-todle v podstatě by mělo pokrýt ty náklady na ten tool a ne-nemá to být jako nějak super profitabilní. Tak co je nejdražší na tom pozadí, tak je funkce, která se jmenuje Mizano Search a to je funkce, eh, která ti pomáhá hledat ty cílové společnosti. To znamená, řekněme, že jsi investor, kterej chce koupit, eh, pojišťovací kanceláře v České republice a zkonsolidovat je taková ta klasická private equity game. Takže chci koupit všechny malé pojišťovací kanceláře do deseti lidí v České republice a chci je zkonsolidovat a pak to prodat nějakýmu velkýmu globálnímu hráči. Takže tam přijdeš, zadáš, chci udělat tady todle a já ti skrze, eh, nejdřív myslím, že na to používám, eh, Sonnet, že na todle je úplně v pohodě, tak z toho udělám, eh, nějakých až třicet vyhledávacích jako search queries do Googlu normálně a potom Exa jde do Googlu a hledá tenhle typ firem a potom zase Claude prochází ty weby těch firem a hledá, jestli to odpovídá na ten, eh, opravdu jako na ten zadanej dotaz a tak a vyhodí ti to seznam. Tady je třicet firem, který bys mohl koupit v Český republice a převeď si je do Mizana nebo jako importni si je do toho nástroje na jeden klik a zvaluj je na druhej klik. funkce stojí relativně dost peněz, takže to je to, co nejvíc omezuju v těch nízkých tierech a nejmíň v těch, v těch vysokejch. Takže to je to Mizano a ta Monza, ten nástroj na veřejné trhy, tak tam jsem teďka na začátku dal, eh, tak jako founding tier, eh, že když to zaplatíš na rok, tak to budeš mít za sto dolarů ročně a jinak to je devatenáct měsíčně. A to si ale myslím, že bude možný jít daleko níž s tou cenou. To, to byl jako nějakej můj výkop a uvidím, jak to lidi budou používat, ale myslím si, že půjde jít třeba na polovinu tohodle

Jindřich: Appu, že ta Monza je asi, eh, do jisté míry pro kohokoliv. Eh, myšleno, že to může používat jako člověk na jakémkoliv trhu. Ale to Misano je teda asi určený prakticky jenom teda pro český společnosti, pro českej trh

Marek: Ne, ne nutně. českej trh to má tu výhodu, že se ti to dokáže napojit na obchodní rejstřík a stahovat data z obchodního rejstříku, což je jako jedna z největších challenges, který jsem, kterýma jsem si procházel a jako taky strašně zajímavý vlastně jako z toho pohledu, i jakej model na to využiješ a pro jakou fázi té práce. Jako že jedna věc je jít do obchodního rejstříku, druhá věc je najít tam tu, eh, listinu, kterou chceš najít. Výsledovka, rozvaha, něco. Další věc je, když to je výroční zpráva, která má sto padesát stránek a je to PDFko, které fotila tady teta Miluška prostě, eh, na iPhone 3GS. Tak jakože jak z toho dostaneš tu podstatnou informaci? Tak, eh, to bylo jako super challenging vlastně a super zajímavý. A na co jsem neodpověděl? Nějak jsem se úplně jako teďka dostal do deep down tady do tohodle

Jindřich: eh, ptal jsem se na ten jako trh a ty jsi mi vlastně, eh, říkal, že na

Marek: Jo.

Jindřich: je teda přidaná hodnota toho českýho jako

Marek: Přesně, je to o Českém rejstříku. Na ostatních trzích to můžeš používat tak, že tam importneš data těch firem. To znamená typicky, když jsi velkej investor, kterýmu chodí do e-mailu data o těch firmách, tak ty do toho nástroje normálně přijdeš a drag and drop hodíš to, co ti přišlo do mailu a já ti to jako rozparsuju, dám hezky do tabulky, ukážu grafíky, prostě jestli firma roste v revenue, klesá, co se s ní děje a, eh, zajdu na její web, dám ti investiční tezi, oskoruju tu firmu vůči tvý investiční strategii. Takže tohle se stane stejně tak, nehledě na to, odkud ty data seženeš, jestli je jako dostaneš ze obchodního rejstříku anebo tam je manuálně naimportuješ.

Filip: Už jsi to několikrát nakousnul, že vlastně pro každou tu situaci nebo část toho flow v té appce tak používáš jinej model, protože se chová líp nebo je třeba jako levnější. Jaký je tvoje flow jako vyhodnocování těch modelů? Máš nějaký jako benchmarky, který sleduješ, nebo si ty benchmarky děláš sám? A jak pak tady ten routing vlastně řešíš?

Marek: A tak sleduju benchmarky, který prostě někde vychází. Jako nějak se po tom jako nepídím. Když něco vyjde a zjistím, já jsem třeba na parsing právě těch, těch PDFek používám OpenLama, OpenLama myslím se to jmenuje. A, eh, a vlastně k tomu jsem se dostal skrze přesně to, že buď to mi to někdo napsal nebo jsem viděl nějakej benchmark, už si nevzpomínám. A ale jako proaktivně to nevyhledávám. To co, to jak jsem se dostal do tý současný fáze je primárně to, že já jsem tu apku fakt jako testoval na svejch datech, nevím, dvěsti hodin a jsem různý typy chyb. nebo naopak někde to bylo úplně bezchybný a já jsem v ten moment jako jenom přemýšlel, to je takhle nutný, aby prostě tady Opus dělal tudle, tudle věc. tak jsem to zkusil jako se Sonetem z Haiku s něčím a vlastně dopracoval jsem se OK, tak tady to je vlastně jako dostatečně dobrý. Udělal jsem si nějakej vlastní benchmark. Na deseti případech to má, nevím, nebo na sto případech to má devadesátiprocentní, eh, bezchybnost. A tak jsem to tam nechal na tomhle modelu. A zatím se mi stalo jednou, že mi jeden user zreportoval, eh, že to něco přečetlo blbě. Už si nepamatuju, co to bylo. jsem jenom fakt a fakt jako jsem na to šel tak, že jsem z mobilu v tu chvíli řekl, ať to na to prostě začne pouštět jako namísto Sonetu Opus a jakoby soft.

Filip: Jasně.

Marek: A, a ano, možná to teďka v nákladech prostě je trojnásobně dražší na téhle jedné věci, ale to pořád na té jedné věci znamená šest dolarů měsíčně. vymejšlím si, ale prostě jako bude to podobně jako zanedbatelná částka v tom kontextu. Takže prostě jsem to dále neřešil.

Jindřich: A ještě prosím tě, jak přesně, eh, u tebe funguje nebo nástroj používáš na tu samotnou jako orchestraci těch jednotlivých agentů? Jestli používáš nějakej Paperclip třeba nebo tyhle nástroje, který na

Marek: Ne, to jo. A to je, to je vlastně jako moje největší to je aktuálně jako největší challenge, kterou řeším, tak je, že nepoužívám Paperclip je vlastně něco, co, co bych chtěl otestovat. Ještě jsem se tam nedostal a dneska to orchestruju všechno fakt jako naplacato v Cloud Codu a kde mám jako jednoho nějakýho agenta, kterej to pak jako rozdává prostě subagents a, a je tam ten jako linear, kterej teda jako trackuju, kde jako vidím tu historii třeba u těch úkolů, jako kdybych chtěl jít někam do detailu, ale to je jako ten jedinej způsob, jak to orchestruju.

Filip: Tak to myslíš ale teďka to vlastně to, to vývojový flow, že jo, tu orchestraci a v

Marek: no es ya

Filip: tak to prostě ty LLM máš jako zapojený v

Marek: A

Filip: workflows, který prostě jako řeší ty

Marek: Yes, yeah

Filip: ale vlastně jakoby ten proces je popsanej jako programem.

Marek: ano, přesně tak. Je to jako úplně deterministický jako if this, then that. A

Filip: Hm.

Marek: když to prostě jako něco neudělá v nějaký míře kvality, tak tam pusť tenhle prostě. A je to takhle, takhle jednoduchý

Filip: Jasně a ono v tý jednoduchosti je krása, že jo, protože ono pak ty Paperclip a podobný řešení jsou jako super, udělat jako obrovskej wow efekt, ale taky strašně blbě se říděj, že jo. To je něco, jako kdybys vzal nějakej problém, hodil to týmu lidí a chtěl pokaždý stejný výsledek. I, i, i se super procesama, tak ne vždycky to dopadne jako stejně

Marek: Jo, je, je to tak. A vlastně, eh, já jsem si teďka poslední tři tejdny procházel tím, že jsem, eh, si vytvořil nějakej jako agentic team, kterej mi měl řídit tady tydle jako firmičky nebo ty mikroprojektíky a mělo to být jako C level prostě, eh, těch firmiček řekněme. A kdy já jsem chtěl tomu jako CEO zadat ten goal a takový to, co jako všude čteš prostě jak je jako strašně, jako to, to je to nejlepší prostě. Takhle byste to jako měli všichni dělat a vy to děláte strašně složitě. Udělejte to jednoduše, prostě udělejte tenhle tým a CEO řekněte: „Já chci milion uživatelů.“ A on to prostě doručí a bude makat.

Filip: Make me

Marek: A přesně, přesně and make no mistake, no jasně. A aha, a samozřejmě se to jako absolutně nestalo, jo. To bylo vlastně jako takový zajímavý, že, eh, přesně den po tom, co jsem tam ten tým nasadil a teďka on mi jako ráno napsal do Slacku ten CEO a napsal mi do Slacku: „Hele, za noc jsme vydali tady tydle věci v marketingu, prostě nový čtyři blog posty, srovnávací stránka s nějakým jiným nástrojem a todle.“ Tak já jsem si říkal jako fakt první den si říkám wow, tak to je jako že todle je neuvěřitelný, to je fakt skvělý. Ono to asi jako bude takhle jednou fungovat, jo. Ale potom jako přesně přišel druhej den a teďka on jako říkal: „Hele, sechl jsem se na...“ A jak těch věcí začalo, eh, jako jak to začalo bobtnat, to množství těch věcí, protože jeden z těch lidí samozřejmě byl jako produktovej člověk, další byl COO a teďka jako COO přináší procesy. Produktovej člověk přináší jako nový věci na základě třeba, eh, GAčkovejch dat. Tak jako najednou těch věcí začalo bejt jako víc a víc a začalo to jako exponenciálně narůstat a tím, eh, mi to generovalo daleko víc požadavků na mě a já jsem jako potom chodil do toho Slacku ráno a oni po mně prostě chtěli jako odčekovat šedesát jako nějakejch dotazů. A samo, jako samozřejmě to můžeš zase jako nějak jednoduše hacknout. Prostě prioritizuj, dej mi jenom ty tři nejdůležitější a tak dál. Ale jako vlastně mi přijde, že to už potom jsem v tom jako klasickym způsobu, eh, řízení firmy a proto jsem to nedělal. Takže,

Filip: Mhm.

Marek: takže si myslím, že zaprvý, eh, budeme se v určitě jako mani-manažerský schopnosti se budou pořád jako potřebný. A možná čím techničtější ten manažer bude, tím větší bude mít výhodu. Tak to je jako možná nějaká jako jedna věc, kterou si z toho odnáším. věc je, že nastavit to dobře fakt není triviální. A pokud to pro tebe není opravdu jako, eh, daily bread, jako že by ses tomu fakt věnoval dvacet čtyři sedm, tak to neuděláš tím, že si k tomu na tři víkendy sedneš a ráno si myslíš, že tomu dáš prostě půl hoďky na Slacku, takže to jako nějak jako vychytáš. To se prostě nestane. Fakt to jako musí bejt něco, čemu se stejně jako manažerskýmu týmu prostě pěti členů manažerskýmu týmu, manažerského týmu se budeš věnovat první čtyři měsíce, když ti do práce nastoupí. A krát pět členů, jo. Takže fakt jako hodně času dáš tomu, abys je onboardoval dobře do firmy, kterou oni potom pomáhají řídit. Tady to možná nemusí bejt takovýhle množství času, ale rozhodně to nemůže bejt jako tejden dva. Musí to bejt opravdu jako měsíc, dva intenzivní práce podle mě a dvacet čtyři sedm. na, na konci toho věřím, že můžeš mít opravdu jako sehranej tým agents, kteří s tebou interagujou na velmi profesionální a dobrý úrovni a nedělaj chyby v úsudku anebo dělaj jenom minimálně opravdu ti pomáhají.

Jindřich: My jsme to už tady vlastně, co pro mě přišli několikrát, ať už to bylo s Vojtou, s Tůmou nebo zdali budem rázem a všichni tak nějak se jako sl-shodujou jako, eh, na tom názoru, že nikdy jsme neviděli firmu, která by byla full automated. Nikdy jsme neviděli firmu, kde by pracovali jenom AI agenti a CEO si mohl akorát z telefonu, eh, vyřizovat na, eh, dovolený, víš co, jenom palec nahoru, palec nahoru a palec dole. Nic takový jako tady není, jako naopak obecně jako tak ten, kognitivní zátěž je pro nás všechny prostě mnohem větší. Najednou ty, ty agenti to za tebe dělaj, dělaj pět věcí najednou. Jedna ti skončí, ty s-najednou switchuješ kontext, přemejšlíš o něčem jiným, zatím ti pípne ten druhej, co to podle mě něco chce. ten load, ten load na tebe je jako mnohem, mnohem jako náročnější, že jo. Takže jako já jsem sám zvědavej, jak to bude vlastně do budoucna, no. Ale zatím jako nemám pocit, že bysme, že díky AIčku vlastně všichni míň pracovali. Je to prostě mnohem, naopak

Marek: Jo, je to, je to naopak a je to i dáno tím, že vlastně najednou ty-- podle mě je to strašně jako fitující věc pro lidi s entrepreneurial mindsetem, s takovým tím jako podnikatelstvím v sobě. Protože najednou těch jako tisíc pět set nápadů, které jsi měl za poslední, eh, čtyři měsíce, protože furt ti ta hlava, když seš v tom, furt něco generuješ, tak najednou je můžeš začít odbavovat a nemusíš na nikoho čekat. Nemusíš se někoho ptát, nemusíš řešit jako technické issues tak, jako že v deset večer někomu napíšeš a on ti jako v osm ráno odpoví. A najednou to jako můžeš deliverovat. Ale pak zjišťuješ, že vlastně takhle firmy stejně nefungujou, nikdy nefungovaly a pravděpodobně jako nikdy nebudou fungovat, že... Jakože jenom prostě řekneš nápad a on se stane. Jako jsou tady takový ty AI nástroje. Jestli jste zkoušeli nějakej z nich jako firma na klik, jakože prostě klikneš, ono ti vygeneruje firmu, prostě udělá to, udělá to web, udělá to platební bránu, udělá to produkt to vymyslí. Jako já jsem to vyzkoušel, mně to vyhodilo, jako že bych měl prodávat nějaký jako chilli omáčky někde prostě v Asii, že tam je po tom jako poptávka. to dropshipping, zařídilo to výrobu v Číně. Jakože udělá to jakoby všechno. Ale podle mě, abys to spustil, tak to pak samozřejmě začne chtít jako peníze. teďka najednou ten náklad je vlastně úplně stejnej jako na běžnou firmu, ale já jsem si ještě jako do toho nezvalidoval ten nápad. Nevím, jestli z toho nápadu budu nadšenej za rok, což opravdu když jako firma je v nějakým jako down módu, tak ty musíš bejt nadšenej. Ty musíš jako tam každej den být v té firmě, v tom kanclu nebo prostě v pracovně, to je jedno. A makat, prostě jakože řešit problémy. v momentě, kdy ten produkt se ti vygeneruje jedním klikem, ty k němu nemáš žádnej vztah, je ti vlastně úplně jedno. Tak jako je jedno, že vlastně ti funguje ta, ten, ten chain. To, že firma to vyrobí a tobě běží Google Ads a pak to prodáš. eh, myslím si, že prostě tohle jako nebude funkční, no. Že tohle je jako chiméra.

Jindřich: To je nápad, ten nástroj jako vygeneruje jako free of charge

Marek: Ja, ja ja.

Jindřich: nějak-- ok,

Marek: Ja

Jindřich: vlastně to není špatnej jakoby generátor nápadů případně jako další, což jsem

Marek: jo.

Jindřich: to je taky jo.

Marek: Jo jo jo, přesně jako k tomu to fungovat může. Jmenuje se to myslím Nanocorp, eh, Nanocorp AI nebo nějak takhle

Jindřich: Ok, to jsem vůbec neznal

Marek: Jo.

Filip: Jenom

Marek: takhle, podívejte se na to, je to vlastně zajímavý. A ty výstupy jsou podle mě kravina. Ale, ale je to zajímavý generátor nápadů. Přesně.

Jindřich: A ty jsi, eh, vlastně před nějakým časem na CzechCrunchi psal článek o umírajících třineckých železárnách. Kde bych to, to měl trošku shrnout, eh, případně mě oprav, jo. Tak vlastně ten tvůj pohled je jako takovej, že to není dlouhodobě jako udržitelný byznys, ale na druhou stranu oni maj jako skvělej základ pro datový centrum, jakože elektrárnu, energetiku maj vyřešenou, vodu, chlazení a tak dále. Eh, to klidně případně můžeš i jako upřesnit. No ale proč jako já na to narážím? Tak mě ještě zaujalo, že tys se na Facebooku sdílel, že na to nějakým způsobem reagoval Filip Turek. Můžeš se k tomuhle nějak jako vyjádřit nebo nám trošku vlastně popsat, co to bylo?

Marek: A tak samozřejmě Filip Turek se na třinecké železárny dívá z toho úplně nejvíc debilního pohledu a chce zachraňovat jako všechno to naše správné české prostě. A samozřejmě přeháním a dělám si z toho legraci, protože prostě, eh, konkrétně v případě třineckých železáren si myslím, že jsem šel relativně do hloubky. Asi bych řekl, že do větší než on. A t-t-ten segment je strašně složitej a je brutálně nahrazovanej Asií. zrovna třinecké železárny nejsou natolik velká firma, aby mohly přežít podle mě nějakou následující vlnu nebo dekádu řekněme, a nemají natolik, eh, unikátní produkty s velkou přidanou hodnotou, což si myslím, že je to, co se tady snažíme, jako když už teda se bavíme o českém průmyslu, tak se bavíme o té velké přidané hodně-hodnotě. To je to, co bychom jako tady měli generovat teda, a ta se tam prostě negeneruje. A ta moje hypotéza vlastně byla o tom, že jsem původně z Třince. železárny prostě vnímám od dětství, jako to je ta velká fabrika, která tady zaměstnává prostě polovinu Třince. A co se stane, až nebudou a opravdu nebudou nebo budou, jak to v-- jako jaká je ta jejich budoucnost? Teďka strašně moc v tom městě se o tom obecně jako diskutuje, protože byly tam nějaký vlny propouštění a hromada lidí, eh, a takhle ty jako odbory řešej navýšení mezd. A tak jsem se díval do ekonomiky té firmy. Říkám si, ti oni generujou na šedesáti miliardách obratu asi pět set milionů zisku. To je vlastně jako trošku risky. Jako teďka se může to jako Jako nějaká může se stát fakt jako drobnost, eh, a ta firma může být opravdu v problémech. Ona generovala obrovský zisky v posledních třeba dvaceti letech, jo, nebo v té ještě předchozí desetiletce, ne v té poslední. generovala fakt k-krásný profit, takže majitelé určitě jako na dividendách zinkasovali dost a když budou chtít, tak to asi jako pár let protáhnou. Ale prostě logicky firma, která, eh, u které neuvidí budoucnost, tak pokud přemejšlej racionálně, tak nebude mít smysl ji dotovat forever. Ta moje hypotéza byla tak, tak se podívám teda na ty firmy, které v té skupině jsou. Použil jsem Mizano, ten nástroj, importnul jsem firmy ze skupiny třineckých železáren, nechal jsem je přesně na jeden klik jako zvaluovat. Ono to není někdy jako úplně super přesný, je to takový jako řekněme jako ballpark number plus mínus jako třicet procent to bude OK. A potom musíš jít opravdu do de-do detailů těch jednotlivých firem a precizovat nějaké parametry. To znamená jako říct hele, tahle firma, eh, má, tady, tady, tady máme výsledky dva roky staré, to znamená pravděpodobně loňské výsledky byly nějak jinak, takže musím s tím nějak pracovat. Když ta firma roste každej rok krát tři a já tam mám poslední data z roku dvacet dvacet čtyři a teďka jsme v roce dvacet dvacet šest, tak pravděpodobně ta valuace, kterou budu mít vypočítanou, nebude správná, protože jestli i loni vyrostli krát tři, to je asi jako logický. a takhle jsem si prošel těch dvacet šest firem, který tam jsou. Díval jsem se na ten holding, říkám hele, mají tam Barrandovský filmový studia, to je prostě jako vlastně docela hezky fungující firma, ale vůbec nedává smysl, aby jí vlastnily Třinecké železárny. Mají tam nějakej, nějaký golfový hřiště, taky vlastně jako zisková hezká firma, taky nedává smysl, aby jí vlastnily Třinecké železárny. To se dá jednoduše prostě prodat. A nebo jako nepředpokládám, že nechají dotovat Barrandovské filmové studia Třinecké železárny za pět let a Třinecké železárny budou prodělávat peníze. Jako to prostě nedává smysl. A tak tohle se dá hezky prodat. Pak je tam dalších řekněme jako dvacet firem, které, eh, mají velmi spornou přidanou hodnotu, na těch produktech, které vyrábí. A pak tam je pár firem. hlavní je Energetika Třinec, což je firma, která, vlastní ten zdroj a má veškerou, veškerou tu regulaci Eh, tu regulaci, eh, energetické firmy. A protože třinecký železárny logicky, jak je to obrovská výrobní fabrika, tak prostě potřebujou mít něco vlastního. A taky oni jako generujou tu energii tak, že to přebytkové teplo z té vysoké pece prostě jde do tady téhle, elektrárny a potom se jako vrací zpátky do toho areálu. A já jsem si říkal: „Ok, tak oni mají tady tu regulaci, jak těžký je jí získat?“ No jako je to třeba deset nebo patnáct let. Jsem říkal: „Aha, tak jako vlastně to je to asi, s čím teďka bojujou ty firmy a ty data centra, opravdu čekají na, jasně, na grafický karty dobře, ale tak to jako si počkáš dva tři roky, jako to je, už to není tak, jak to bylo před půl rokem nebo tři čtvrtě rokem. Už ta short edge je daleko menší. Dva tři roky jsou úplně v pohodě, když budeš mít, eh, rozumně velkou poptávku, takže to byl jako další krok podívat se, co to je rozumně velká poptávka. Tak jsem si našel, že Nebius tady v-- Nebius je obrovská energetická firma, eh, která právě buduje data centra. Tak jsem si, tak jsem si našel nějaké jejich datacentrum ve Finsku, které má, eh, které má kapacitu nějakých sedmdesát tři megawatt. V-v těch třineckých železárnách je tam nějakých tuším, eh, ta energetika Třinec může mít až tři sta, ale myslím si, že sto dvacet je opravdu, že se dají deployovat zítra. A takže pořád prostě gigantická kapacita. A tak mně to jako nějak prostě dalo jako jedna a jedna dohromady a říkal jsem si, to by vlastně jako bylo strašně zajímavý teďka vzít, jako rozprodat těch dvacet tři firem, zinkasovat nějaké peníze zpátky, tím si zlevnit tu nákupní cenu. mi tam ta energetika Třinec. Nemůžeš úplně vypnout tu vysokou pec, protože prostě potřebuješ tam ještě nějakou dobu to, eh, dodávat to teplo. N-n-nicméně ta energetická firma má splněnou regulaci na všechny zdroje energií. To znamená, můžou klidně během roku přepnout na něco jinýho nebo během dvou, tří, pěti let, jak, jakkoli se rozhodnou. A do toho mají ještě jednu věc, a to je vodní zdroj. Mají přečerpávačku dokážou tím pádem jako velmi výkonně chladit, protože prostě datacentrum ne, ne vychladíš vzduchem jako určitě ne v českých podmínkách, takže prostě potřebuješ vodu. To oni mají zařízený. To jako nějak se mi to tak jako potkalo všechno a byl jsem na dovolený, tak jsem si říkal: „To je vlastně jako strašně zajímavý, tak jdu si to procházet.“ Tak jsem pak strávil prostě jako dvacet hodin tím, že jsem si procházel tady jako jednotlivé firmy z toho holdingu a jestli nejsem úplně mimo. Spojoval jsem se s lidma, kteří se věnujou energetice, kteří mi to jako validovali, jako jestli to není úplná kravina, protože já se nevyznám v energetice. Jako mně dává smysl ta mechanika tý transakce, ale jako energetice nerozumím. podle mě strašně jako zajímavý case. Vlastně mohl bych o tom mluvit ještě, ještě dlouho.

Filip: No to je jako bezpochyby určitě zajímavý. Hlavně, jako máš pravdu, že vlastně jako kromě, kromě tý shortage těch čipů, což samozřejmě se jako zlepšuje, tak právě ta otázka tý energetiky, to je jako obrovský téma, že jo. Jako to, co ty datacentra dneska dokážou spotřebovat, to prostě nemůžeš jen tak přijít, takhle to připojit do sítě a říct: „Hele, to bude dobrý, prostě to jako zaplatíme a jedem, že jo.“

Marek: No jasně a hlavně--

Filip: ta kapacita není.

Marek: no i přesně tak. A hlavně ono to jako pravděpodobně nebude o moc lepší. Byť jako samozřejmě bude docházet k nějaký efektivizaci, tak to jako lepší už jakoby nebudeme potřebovat méně energie na světě. To jako, to je daný, prostě tak to jako

Filip: takovej

Marek: je.

Filip: Jevonsov paradox, že jo, kterej jako říká,

Marek: Ano

Filip: ty zefektivníš tu, tu technologii. To znamená, že jako by sis řekl, že se teda bude jako snižovat ta, ta energie, kterou budem potřebovat, ale to zefektivnění jako zvýší tu poptávku tolik, že vlastně jako stejně ta spotřeba ti roste. Takže jako pravděpodobně už se nedostanem nikdy na nižší čísla.

Marek: je to paradox jako a ten jako, eh, v tom AI světě prostě potkáváš jako všude prostě to je úplně. Takže tohle je další dobrej příklad, no

Jindřich: A jak jsi vnímal tu reakci teda toho flepadurka?

Marek: Ne tak jako on samozřejmě říkal, hlavně musíme zachránit, eh, poctivou českou ocel a to je prostě jako já nevím, já se na to asi nedívám tímhle způsobem. A je to prostě jako ten názor mi nedává, jako nemá žádnou jako váhu. to prostě hloupý, když tam nejsou žádný argumenty. Takže vlastně jsem se na to jako nijak nedíval. Já jsem to jako repostoval jenom proto, že mi to přišlo strašně komický a tak jsem se z toho chtěl vlastně jako vystřelit, ale ne-nevnímám v tom jako žádnou hodnotu. A tady ten jako argument typu třinecké železárny budou strašně trpět, eh, po-povolenkama, protože to je prostě logicky energeticky náročnej byznys. Tak to samo o sobě bychom mohli rozebrat. Podle mě vůbec jako o povolenkách si nečetl poslední třeba nevím šest let, protože zrovna třinecké železárny na povolenkách doteď víc vydělávaly, než prodělávaly. Takže jako vlastně jakože úplně ten názor od A do Z byl jako celej špatně. Podle mě se vůbec nepodíval na tu ekonomiku. A ocelárny jsou jako krásně, eh, saturované, eh, povolen-- emisními povolenkami, protože je Evropská unie chce udržet v Evropě. Takže oni poslední roky opravdu jako spíš čerpali emisní povolenky, než, než že by za ně museli platit. A ano, začnou za ně platit teďka v následujících letech, ale tak jakoby to už jako nevním-- to vnímám, jako že na to se měli přesně jako připravit, jako. Ta firma má být dostatečně velká na to, aby uměla investovat způsobem, kterej jí umožní přežít nějaké další období, o kterém se vědělo myslím sedm let.

Jindřich: hm, na mě to trošku působí, že ty seš vlastně typ člověka-- tys to na začátku jako zmínil, jsi trošku jako builder, že se snažíš jako dávat věci dohromady a teď vlastně základě jako tý tvý historie, že ty jsi teda pomohl vybudovat nějaký firmy, pak jsi exitoval. Takže spíš, že máš jako takovou tu trakci, že něco jako vybuduješ a pak to vlastně prodáš nebo pak to jako jakkoliv opustíš. A tak není trošku jako paradox to, že teď vlastně buduješ jako tu tvoji platformu, kde vlastně se teď bavíme o tý jako první krabičce, eh, až kde bys chtěl mít jakoby ty firmy, do kterejch ty chceš jako vstoupit, investovat, tak to je spíš jako dlouhodobej horizont, ne? Tak není tohleto trochu paradox?

Marek: No chápu, není, protože mě to investování je opravdu jako jediná věc, která mě udržela opravdu jako dlouhodobě, že já vlastně i ten způsob přetavení Firemedia do Devix, té mojí první firmy, tak v podstatě já už jsem tam jako byl potom v roli neaktivního investora. Tehdy jsem za to nedával ani žádný peníze, tak jsem prostě přinesl prvních, já nevím, deset milionů korun v revenues jsem řekl tady, tady jsou klienti, kteří přinesou deset milionů první rok prostě v revenues. A to byl ten můj vklad do té firmy. Ale vlastně od té doby, kdy jsem vstupoval potom normálně tím, že jsem si ten podíl koupil, tak jsem k těm firmám vždycky přistupoval z pozice nějakého investora. To znamená to jediný, u čeho dokážu vydržet a co mě opravdu jako baví, naplňuje a sedám si k tomu ráno i večer, jsou tady ty investiční hypotézy, přesně jak jsem ti teďka popisoval jako třinecké železárny. To mě jako zalije entuziasmem, to jako mám rád prostě tady tyhlecty jako neortodoxní myšlenky a přemýšlení nad spojením různých jejich byznysů, který spolu nemusej zdánlivě souviset. A, ale ano, ta exekutiva těch jednotlivých firem je něco, kde typicky vydržím jako do pěti let a pak se z té exekutivy chci stáhnout. To znamená, doteď tam byly ty možnosti, tak prodej podíl, což bylo fajn a já jsem toho využil a jsem rád, že jsem toho využil. myslím si, že kdyby tam ty možnosti nebyly a jenom bych se mohl stáhnout z exekutivy a podíl si nechat, tak vlastně asi jsem s tím taky v pohodě a prostě stáhnu se z ní a jdu budovat další firmu, protože prostě... A strašně obdivuju vlastně lidi, kteří to takhle měli a přetavili se v ty, kteří teďka budujou tady ty dlouhodobé velké podniky. A, ale já to tak zatím, zatím nemám.

Filip: Pojďme se ještě dívat trošku víc do budoucna. My už jsme to tady nakousli, že jo, i s tím Jevonsovým paradoxem, energetikou, výstavbou datacentr, ale ty vlastně myslím, že jsi to psal na Substacku, tak jsi psal článek, že čím levnější bude inteligence, tak tím dražší bude její správný využití. ten claim vlastně jako zaujal. jsi tím myslel?

Marek: Jo. Mimo, já snažil jsem se, jo, tak jsem jako rád, že tě zaujal, protože jsem se sna-- s tím jsem se jako piplal dýl než s tím článkem podle mě. A v copy se snažím a zase gauzovka, v copy se snažím teďka dbát více na osobní jako psaní a na to, že opravdu ty věci píšu, protože mi přišla ta předchozí fáze, kdy to bylo jako generovaný, mi to přišlo, že to často je fakt tragický. A já jsem ty věci jako vydával vlastně, jo přesně, jo takovej je slov-- já jsem ty věci jako vydával, protože on jako ten, ten obsah nebo ten merit tam jako byl a stál jsem si za tím a ta myšlenka byla moje. Ale to, jak to bylo sepsaný, bylo špatně. Tak jsem jako rád, že tě zaujal ten, ten titulek. No a vlastně jako ta, eh, ta úvaha za tím je taková, že já jsem si to připodobnil ke světu hodinek, kterej je jako svět, kterej sleduju posledních skoro už dvacet let a fakt jako si čtu o hodinkách. Mám nástroje na rozebírání hodinek a tak, jsem jako fakt jako v detailu toho. A v sedmdesátejch, osmdesátejch letech došlo k tomu, že prostě z, byl vynalezen kvarc a najednou, eh, nebo takhle ještě nejdřív jako Seiko vynalezlo prostě automatickej strojek, kterej kmitá rychlejším kmitočtem, než, eh, do tehdy byly zvyklé švýcarské značky. pak ještě přišel vlastně kvarc, tak to byla jako úplně další jako level tý řekněme jako revoluce, kdy najednou prostě jednou za pět let vyměníš baterku ty hodinky jdou na setinu přesně. A to ty automatické hodinky typicky nedělají. ale když si jdeš koupit hodinky a jdeš si koupit hodinky na baterku versus automatické, tak ty automatické stojí více peněz typicky. A lidi si je kupujou a ten trh roste. A já jsem si říkal, ty jo, vlastně jako není to něco podobnýho, co teďka jako budeme zažívat s AI? Že vlastně jako ano, přišla ta jako obrovská revoluce. Najednou jako inteligence je všude. Inteligence je zdarma v podstatě, jako je to jako že každej ve svym telefonu si stáhne free verzi ChatGPT, zeptá se na cokoli a prostě prv-- ať, ať jako nejsem, eh, tak to jako použiju na, eh, srovnání jako prvňák si může, eh, najít chytřejší informaci, než mu řekne učitelka v danej moment. Máme to tady prostě. A, eh, ale to podle mě neznamená, že všichni začneme, věci, které maximalizují využití inteligence. A myslím si, že ta hodnota se bude generovat někde v místech, kde tu inteligenci Zvalcuje nějak jako vkus nebo něco, co vyžaduje jako human touch. A ano, věci, který se zkomoditizovaly v posledních třiceti letech, se budou komoditizovat i dál nebo nějaký nový věci se zkomoditizujou můžou, můžou to být třeba ty aplikace typicky mobilní, jo, jako nějaké consumer věci. Tak prostě nepotřebuješ možná manager prostě pro jednoho člověka, nějakej jako úkolovníček nebo něco takovýho. Možná prostě k tomu ti fakt bude stačit ta jedna nějaká jako systém toho telefonu. No ale pak budou prostě věci, které budeš chtít mít customizovaně. Může to být tady jako investiční aplikace, když jsem, jako když se udržím ve světě těch aplikací, nebo to může být aplikace na hlídání si nějak jako zdraví a trackování přesně biomarkerů. ať už proto, že nebudeš chtít ty data prostě posílat do těch velkejch laboratoří a budeš si je chtít udržet třeba u sebe a někdo ti to bude nabízet, tak toho využiješ. tak to je jako jedna věc. Druhá věc, která s tím jako souvisí, tak je podle mě, že vyhraje schopnost, eh, eliminovat nápady, eliminovat myšlenky a věnovat se tomu podstatnýmu. A To znamená, přesně jak já jsem tam použil příklad Patek Philippe, což je jako hodinářská značka, jedna z nejvyhlášenějších v historii. A když jsem nad nima přemejšlel, proč jsou takhle jako dobří, protože jsou jiné značky, které dělají nádherné hodinky a řekl bych jako technologicky na obdobném levelu. Vacheron Constantin, Jaeger-LeCoultre, jako to jsou fakt skvělé brandy, které, eh, Jaeger třeba dodával i historicky strojky do Patek Philippe. Takže vlastně jako ty brandy fakt jsou jako i ověřené tímhle. A, a stejně nemají to jméno, jaké má Patek Philippe. A je to proto, že Patek Philippe neudělal v podstatě jedinou chybu v posledních sto letech. A podle mě firmy, které budou schopny nevydávat se na jednoduchou cestu, protože mu to inteligence umožňuje, dlouhodobě vyhrajou. Takže to byla ještě jako nějaká taková druhá myšlenka, kterou jsem zatím měl

Jindřich: To je zajímavá hypotéza. Eh, ty tady několikrát jsi zmínil ty hodinky, tak pokud se nepletu na tvým Substacku máš jako nejúspěšnější článek o tom, eh, Movado watches, ne?

Marek: Jo jo, jo jo.

Jindřich: Tak

Marek: A jo jako to je, to je jako že kdybych tehdy koupil jejich akcie, tak dneska asi krát dva nebo něco takovýho, když jsem se díval naposledy. A což by bylo právě opak tý mojí hypotézy, jo, že já jsem jako říkal, ta značka půjde úplně jako do kopru. A což si myslím, jako že dlouhodobě oni se jako degradují opravdu, že oni jako jdou tady tím směrem, prostě vydáváme hromadu shitu a, a lidi to kupujou, protože oni mají prostě velkou distribuční síť. Ale jo jo, to je pravda no. Tak tomu jsem se věnoval. Tam ani nevím, jestli vůbec jako nějaká spojitost s AI tehdy v tom článku byla. To byla jako vyloženě další taková investiční hypotéza. Přesně kdy jsem jako si říkal, ty jo, já bych chtěl tu firmu vlastnit a úplně ji překopat, protože prostě ta firma je jako super má super heritage, ale to, co teďka dělaj, je jako špatný z mýho pohledu hodinkovýho nadšence.

Jindřich: Ale máš pocit třeba, eh, máš pocit, že je vlastně na trhu nějakej segment, kterej je v tenhleten okamžik jako oceňován špatně? Protože jsi jako několikrát

Marek: Ja.

Jindřich: že jo, ať už to byly ty železárny například, nebo ať to bylo tyhlety

Marek: Ja, ja

Jindřich: tak je fakt nějakej segment, kde lidi vnímají, že je tam nějaká jako extrémní bublina

Marek: Jo. No, nebo takhle, eh, podceňovanej špatně je teďka podle mě softwarovej segment nebo software as a service segment, ale to je jako tím opačným způsobem, než ty jsi myslel, jo. Ale to je jako za mě jako velmi zajímavý a tam třeba koukám a je to jako ta-tam ten můj druhej boxík, kterej jsem popisoval, tak já se hodně jako dívám na software as a service řešení pro regulovaný industry. To si myslím, že jako se nebude měnit a že tam ten pád, kterej na burze nastal, takže není opodstatněnej. způsobem, kterej si myslel ale ty, to znamená, ty firmy jsou převaluovaný, tak já, já přemejšlím. Eh, jako nemám pro to žádnou sepsanou hypotézu. Kdybych teďka měl jako v rychlosti něco střelit, tak si klidně myslím, že, eh, ty privátně vlastněné AI laby, tak ty jsou teďka z krátkodobýho pohledu overvalued. Jako myslím, že za deset let neudělá chybu nikdo, kdo v nich teďka má peníze. Na horizontu tří let bych si tak jistej nebyl. Takže to mi třeba přijde, že opravdu jako v tom krátkým horizontu teďka Bude převalovaný, no

Jindřich: такова отговор

Filip: když bys měl zhodnotit jako současnou, současnej stav jako investic do AI, protože ty se vlastně, že jo, investor, tak, eh, řekl bys, že jako z krátkodobýho pohledu to nějaká bublina asi teda bude, ale z toho dlouhodobýho ten jakoby přínos, co ta vlastně levná inteligence, že jo, o který se tady bavíme, tak jako přinese, tak, eh, že jako předčí ty investice, který do toho dneska plynou.

Marek: Jo, násobně. Tak ony ty veřejné trhy, které třeba sleduju, tak to je vlastně jako, nějaká exponenciála, na kterou, eh, si musíme zvykat. To znamená to, že dneska nejsme nastavení na to, že by firmy měly mít tržní valuaci, nevím, v trilionech dolarů. Tak, eh, to jsou biliony, že v češtině vlastně pardon, tak v bilionech v češtině, tak, eh, biliony dolarů. Tak před, jako ne-dneska si myslím, dneska má tu valuaci, nevím, prostě pár desítek firem, jo, v těch bilionech. před pěti roky to mělo nula firem a dostali jsme se k té jedné, jednomu, tomu jednomu bilionu před dvěmi roky a teďka jsme na třech, jo, někde jako v téhle rangi. To znamená, my jsme šli jako krát tři až čtyři během opravdu jako hrozně krátké doby. A to znamená to, že nějaká firma bude mít tržní valuaci deset, dvacet, čtyřicet bilionů, tak, tak to prostě bude. A jenom jako samozřejmě otázka kdy a jakým proce-procesem teďka ten trh projde, jestli bude něčím ozdravnej, protože se dojde k tomu, že něco je bublina. Nebo když teďka sleduju výsledky firem, tak fir-firmám se daří. Firmy jsou vlastně relativně zdravý. I ty firmy, které jsou hodně navázané na tenhlecten technologický segment, vlastně reportujou rekordní výsledky. takže já si vlastně jako klidně myslím, že my můžeme se dostat z těch současnejch, řekněme, že ty největší firmy mají tu valuaci těch tři, čtyři biliony dolarů, takže se na těch deset bilionů dolarů u těch jednotlivejch firem můžeme dostat jako strašně rychle až vlastně jako nečekaně rychle. A to budeme přesně během pěti let můžeme být krát deset. A předtím jsme se dostávali z, nevím, ze sto milionů dolarů na tu jednu miliardu daleko delší dobu. Jenom jako popisuju tu exponenciálu. Lidi na to nejsou zvyklí a je to něco, co prostě lidskej mozek těžko chápe

Jindřich: Jo jako to je, to je, to je crazy, no. Eh, jsme se dostali jako za takhle krátkou dobu, že jo. A hlavně navíc všechny, víš, jako všechny ty technologický společnosti, že jo, jako jejich valuace je prostě naprosto crazy. V dnešní době my jsme to vlastně teď, teď jsme nedávno, eh, teď jsme nedávno točili díl o Lovable, že jo, to je, to byl prostě software, kterej je tady dvacet tři měsíců nebo kolik a má sedm set padesát milionů dolarů tuším valuace, jestli se to teď, se to teď nemotám.

Marek: Nel'arte

Jindřich: nechytejte úplně za to číslo. ale prostě jsou to vlastně firmy, který tady prostě budou rok jako dva

Marek: Jo, jo, jo. No jako ta rychlost toho rozvoje je neuvěřitelná. Jako prodej OpenClaw bylo jako jedno z nich, že, jako za miliardu prostě nevím po pár tejdnech a vlastně jako neskutečný. A teďka jde vidět jako Cursor prostě, kterej je součástí Space, SpaceX a tam si myslím, že minimálně ta, to využívání toho jsem zvědav na finanční výsledky, protože je budou reportovat. Nevím, jestli budou rozdělovat po těch firmách. Vlastně jako nedíval jsem se u toho, kdy vstupovali na burzu. pokud jo, tak jsem strašně zvědavej na výsledky, výsledky Cursoru

Jindřich: A jak se na tohleto konkrétně třeba koukáš, když jsme jako u toho Cursoru? Protože třeba z mýho úhlu pohledu tam vlastně není vůbec nic novýho. Je to vlastně vobyčejnej VS Code, jako IDEčko prvovývojářský a máš tam vlastně napojený toho jako agenta. Tak to přece vlastně v době si můžu jako do jakýhokoliv IDEčka napojit toho agenta vlastně

Marek: A

Jindřich: tomu Cursoru velmi blízko, že jo?

Marek: jo, já si myslím, že oni teďka po tom spojení strašně jako redefinujou, eh, ten interface a ten přístup k tomu. Bavíme se o Grokbotovi konkrétně teďka jako nebavíme se jako o aplikaci Cursor, ale vlastně beru, že Grokbot je prostě, eh, second stage toho, co dělal Cursor, že Cursor jako vždycky měl vlastně jako dobrý nápady, jako v té firmě vždycky jako vznikaly dobré nápady podle mě. tohle je, mo-možná to vzniklo u nich a možná jenom jako Elon, eh, řekl yolo prostě a nasypal tam tolik peněz, že to byli schopni udělat. I don't know, ale, eh, myslím si, že to je jako docela vlastně velkej game changer. Byť se to nezdá, ale takový jako pro mě ta jednoduchost využívání Grokbota je něco, co si myslím, že bude mít za výsledek, že přejdu s osobními věcmi, eh, Grokbota namísto Cloudu.

Filip: Slyšel jsem na to takový ohlasy, ještě jsem se k tomu pořád nedostal vyzkoušet. Ono to je jenom v tom Max plánu, ne? Nebo v nějakým tom jako

Marek: Jo,

Filip: pokud

Marek: já myslím ten Super Grok Plus nebo něco takovýho. Nějak takhle se to jmenuje a je to myslím tři sta dolarů měsíčně. Ne, ne, eh, tři sta nebo sto plus šedesát za Cursor nebo nějak takhle, ale jako nízké stovky dolarů. Nedá se to v desítkách dolarů třeba používat

Jindřich: Taky jsem to nezkoušel, ale jako četl jsem na to, byly jako pozitivní ohlasy

Marek: No jako absolutní změna je to, že, eh, on tě vlastně vede k tomu, ať mu přesně sdílíš všechny ty klíče a vlastně jako ty věci, který jako seš naučenej jako za žádnou cenu nikam nedávat. Já prostě jako něco v 1Passwordu, něco jako někde jinde prostě a tak. Tak najednou vlastně hele, dej mi ten klíč a to udělám. A říkám no jo, ale to je vlastně jako jakoby ano, je tam nějaký jako security, na který bych asi jako měl myslet, ale u mých osobních věcí je mi to úplně jedno. Jakože fakt jako v tomhle nejsem paranoidní jako Marek z Prahy je tady každýmu úplně jedno, takže prostě take it a dejte mi hodnotu, a to se tady děje. A teďka samozřejmě otázka, jako kde je ta hranice toho, co mu dáš, jo, jakože sam-- a

Filip: jasně.

Marek: přesně jako s daty o privátně vlastněných firmách bych tam nešel. nebo s aplikací, která je spuštěná jako směrem k veřejnosti, bych tam nešel. Tam prostě jako jediný, co tak jako re-revize nějakejch blogpostů a podobný jako kraviny prostě, který tam to jako za mě dělá, tak to je vlastně jako fajn, protože to mám to na mobilu, je to jako příjemnější než používat Clouda na mobil, ale s ostatními věcmi, mám tam kouče, nutričního specialistu. Teďka chci si tam udělat nějaký takový jako health team kolem nebo jako healthcare tým kolem mě, takže tam to využití prostě ten interface je skvělej úplně.

Jindřich: Eh, zajímavý to. Já jsem trošku opačnej příklad. Já jsem takovej fakt docela

Marek: Ja ja.

Jindřich: pořád k tomu, viď?

Marek: Ja ja.

Jindřich: se snažím dávat jenom takový-- přes ty klíče, který vytvářím, tak jsou dedikovaný vždycky pro tadyhle ty boty a zároveň tam maj omezenej pricing a mají tam jednorázovou kreditku z Revolutu a tak dál a tak

Marek: Jo. j-já jako jak v čem, jo? A mě fakt hodně inspiroval v tomhleten Peter Levels a le-- jako místa, kde nevidím žádný riziko a riziko je, že spadne aplikace. Riziko je, že prostě, eh, nevím, tu bude zelený místo modrýho prostě to tlačítko a, a podobný. Tak jako je mi to úplně jedno, vůbec to neřeším. Nasypu mu všechny klíče, který bude chtít, protože prostě mi zjednoduší práci nebudu muset dělat to, co nejvíc nenávidím, a to je chodit někam měnit environment variables a někde generovat klíče, dávat je někam do Cloudu, prostě tam přes to malý kolečko, jak si tam najíždíš ozubený prostě. To si připadám jak jako úplnej šílenec v roce 2026. Byť samozřejmě jakože je to progresivní, ale že připadám si jako totální blázen, že tady tohleto musím dělat proto, aby to bylo bezpečný. Grovewood mi napíše: „Dej mi ten klíč a prostě nestarej se.“ A některý věci, který jsem zkoušel, tak jako tak se dějou jako ty výstupy a dějou se dobře.

Filip: Jo. je to o tom řízení rizik, že jo. A jako

Marek: Yeah

Filip: té rovnice zahrnout i ten gain, kterej z toho můžeš získat. A pak přesně jako co nejhoršího se může stát a prostě tu rovnici pak jako vlastně si vyplníš těmahle proměnnýma a jako někdy ti vyjde, že vlastně na popud té bezpečnosti, tak ten potenciální gain je tak velkej, že tak to teda jako přeskočím.

Marek: Jo, přesně tak. A jako u těch firemních, eh, dat třeba bych si tohle jako nikdy netroufl dělat tímhle způsobem. Jako tam, tam je to za mě jako, jako tlustá čára. Jakože u těch jako osobních věcí úplně v klidu, ať to jako, nebo ať to jako přečte ten firemní web a dá mi to nějakou zpětnou, to je v pohodě, ale jako aby to zasahovalo opravdu do aplikací, který používají nějací jako uživatelé, kteří za ně platěj, tak tam se mi to jako rozhodně, rozhodně využívat nechce. Mimo to, když to prostě vstoupí na web a změní to přesně jako design webu, jo, tak to jako neřeším, ale

Jindřich: Nice. Také yolo Marek. Fajn.

Marek: Jo, tak asi jako nejsem, nejsem, eh, důvě-důvěřuju tomu vlastně do nějaký míry, eh, a vždycky si přesně, to asi jako Filip řekl dobře, no, jako je to o tom řízení rizik a já si prostě na úrovni určitejch typů osobních dat možná, eh, to, to riziko stavím jako relativně nízko, třeba v porovnání s někým jiným. protože si myslím, že moje tepovka opravdu jako nebude mít žádnou jako value pro nikoho kromě firem, který mi můžou, eh, jako lepší reklamy, více customizovaný mně na míru, s čímž jsem úplně v pohodě. Jako já prostě jsem radši za reklamy, který jsou cus-customized pro mě než za reklamu, c-která jako je mi jedno. A to chápu, že hodně lidí nemá třeba. Takže jako

Filip: Jasně.

Jindřich: našel čas. My jsme na samotném konci každopádně. Ale možná ještě mě zajímá nebo věřím, že i naše posluchače zajímá, kde tě třeba lidi můžou sledovat. Jaký sociální sítě využíváš?

Marek: No já používám asi jenom Twitter nebo X a tam jsem trošku jako relativně aktivní právě směrem k těm in-in-investičním trhům a jako technologiím a tak. A, a Substack mám, který jsem začal psát někdy asi jako loni se občas dát takový jako long read prostě nad nějakýma myšlenkama typu restrukturalizace třineckých železáren a, a ty-tydle typy úvah. A často právě jako AI related

Jindřich: Skvělý a měl bych ještě tisíce otázek samozřejmě, ale čas se naplnil. Hele,

Marek: Jasně.

Jindřich: moc, bylo to fakt moc zajímavý povídání a jsem rád, že sis takhle udělal čas a těším se zas někdy příště

Marek: Já děkuju moc za pozvání

Filip: Díky Marku, díky i vám ostatním, co jste nás poslouchali. Pokud budete mít jakýkoliv dotazy, tak neváhejte se zeptat v komentářích. My to na Marka kdyžtak rádi přepošleme, aby nám je zodpověděl. A budeme rádi, když nás budete i nadále sledovat a taky odebírat, aby vám neutekly další zajímavé rozhovory se spoustou zajímavých hostů.

Jindřich: Y que chao

Filip: Je to sa ahoj