Tesla FSD v Praze: co zvládne v reálném provozu a kde zaváhá

Filip: Je připravené ruce k řízení. Aha, on ti rozčul, že máš kapel v ruce.

Jindřich: Hele, už mí, už trošku reaguje.

Filip: Uhejbáme se. Nice.

Jindřich: Uhejba se.

Filip: Nice, my se uhejbáme reálně, co můžem těm policajtům. Myslím, že jsme možná dostali trupku za to.

Jindřich: Parkour, ale tady výjíždí jedno. Aha, jasně, tak to zastavila.

Filip: Aha, to jsem si ani nevšiml.

Jindřich: Ok, takže tohle mě zaparkovalo.

Filip: Parking se.

Jindřich: Ten se nepovez.

Filip: Ten se nepovez. A ještě nehozičkaři.

Jindřich: Aha, a teď jel na červenou.

Filip: Hele, on jde parkovat. Ou.

Jindřich: že holky tam moc lezly. No, tak necháme ho ještě chvilku trápit, ale fakt spravotný není mnoho.

Filip: Tady teda asi nebudou milové řidiči vedle.

Jindřich: Takže vypadá, že ten týpek zhruba se nás troubil. Tesla Model Y Performance a deepling show z terénu. 480 kW, ale primárně full self-driving. A to je to, co dneska s Filipem chceme otestovat.

Filip: Pojďme na to. Zdravím tě, Jindro. Zdravíme i vás. A dneska je to takový netradiční. Nejsme v našem studiu, jsme přímo v Tesla. A vlastně celý podcast si dáme při povídání, když Tesla bude řídit.

Jindřich: Přesně tak, jsme na Smíchově, máme namířeno do Starého města, tak doufám, že potkáme nějaké situace, které budou složité třeba pro normální uřidiče a uvidíme, jak se s tím ten full self-driving v Tesla poradí.

Filip: Super, a po cestě proberem nějaké detaily, jak to funguje a tak.

Jindřich: Tak pojďme na to. No a teď je to zajímavé, protože stojíme trošku nestandardně a před náma je také auto, trochu nestandardně. Tak uvidíme, jak si s tím poradím. Spustit FSD s dohledem.

Filip: Jediný, co jsi udělal, je, že jsi dal trasu do navigace a klikl na tlačítko. To je celý.

Jindřich: Přesně tak, jo. A samozřejmě teď tím, že je to i moje první experience, tak budu mít nohu na brzdě, opatrně. Ale budu se snažit toto vůbec nezasahovat tomu autu a uvidíme, jak se s tím poradí.

Filip: Kdykoliv bys na něco šáhnul, tak to řekneš.

Jindřich: Přesně tak. Jako zatím takhle poprýt, když v tom sedím, tak... Se mi oběžně líbí ta vizualizace tady na toho displeje, že vlastně mě to dává trošku pocit toho bezpečí, že to auto ví, respektive že já vím a to auto mi dává vědět, že to auto ví o ostatních řidičích, o ostatních autech, o chodcích a podobně, který tady jsou na tom vizualizaci.

Filip: A vidíš i ty semafory, značky, že vidí, že všechno, že má přehled.

Jindřich: Jako je pravda, že dneska je neděle odpoledne, takže ta špička nebo vlastně ta doprava nebude taková jako během vše výše jedního dne tady jako v centru Prahy. Ale i tak si myslím, že bychom mohli narazit na nějaké trošku challanging situace.

Filip: Bezpochybě. Co se mi líbí, tak už ty první dojmy jsou, že je to strašně plynulý, že to auto jako nezaváhá, že jako jede a nepřijde mi, že jede ani nějak pomalu, samozřejmě uvidíme pak po té cestě, ale víš, jakože cítím, že to má pod kontrolou, ten systém. Ale máme zelenou, kolem nás projel i tady.

Jindřich: Kolbežka, asi to auto taky jako o tom ví přesně.

Filip: Tak, teďka odbočujeme auto a vidíme tady vlastně ten pohled z té kamery na tom sloubku, co mají za levým ramenem.

Jindřich: A hlavně jako za náma jel auto, tak nebo respektive vedle náhas, my jsme potřebovali do levýho pruhu, a tak ta Tesla trošku zrychlila, aby se tam jako dostala, že jo, do leva, když potřebujeme odbočit. Tak tady je přechod, v pohodě.

Filip: Spáru, docela úzký průjezd.

Jindřich: Co mě taky přijde je zajímavé, takže vidět, jak ty auta jako parkujou. Ale tady vyjíždí jedno. Aha, jasně, tak Tesla zastavila.

Filip: To jsem si ani nevšiml.

Jindřich: Tak, on začal blikat všema čtyřma.

Filip: Tak to bylo matoucí.

Jindřich: Tesla se zase rozjela.

Filip: A to bylo matocí pro toho řidiče. Vřem se, my jsme ho pustili.

Jindřich: No jasně, chápu. Já bych ho asi pustil, možná bych se na řidičů by obustila, ale já se snažím tý Tesla do toho nezasahat, takže je možný, že nás občas někdo někde vydroubí.

Filip: To je dost možný. Co je dobrý říct, tak tady to, co testujeme, tak dneska je 4. října a legální v České republice je to od 21. září. A je to vlastně uznání testování z Nizozemska, kde oni tady to FSD, ten Full Safe Driving, testovali rok a půl a uznali ho, že je legální a my jsme to vlastně převzeli. Tak schválně, jak si teď poradí tady Tesla s docela hodkým provozem.

Jindřich: To bude těžká křižovatka, ale je pravda, že tam jsou světla. Takže počká se, až tam přesně tak.

Filip: A stojíme tak hezky mi přijde, že jako nepřečníváme.

Jindřich: Jo, ona jako je to blbá zatáčka tady, protože tady není moc vidět ani doleva, ani doprava. A hele, dobrý, teď už vyjela hezky. Tato auto si uvědomili, že tady jsou dva pruhy, v tom druhém pruhu viděla cyklistu i toho člověka na elektrické kolo.

Filip: Jo, něco mezi.

Jindřich: A zároveň se zařadila do toho prvního pruhu, což je fajn. Vydáme, že budeme potřebovat do toho pravýho pruhu. Takže uvidíme, jak se s tím ještě ta Tesla poradí dál.

Filip: To jsem zvědavej, jestli dá blikačku a počká si. Uvidíme, je tady dost hustý provoz.

Jindřich: Já chápu, že to Tesla teď nemůže vědět, že tam asi tenhle levý pruch jede rovně a pak ten pravý až jede pravě.

Filip: No tak podle navigace technicky za to může, že ony nepoužívají jenom ty vizuální data, ale i tu navigaci vlastně. I když primárně, a to je dobrý říct, tak ta Tesla na rozdíl třeba od Veyma, o kterým ty jsi mluvil, když jsi byl v Americe, tak spolíhá jenom na kamery. To znamená na vizuální pohled, plus vím, že má mikrofony, takže dokáže poslouchat, když je třeba syréna, nějaký hasiči, sanitka. A máš kameru vepředu, pak máš nasloubku, který míří takhle dopředu, dozadu a kamera úplně vzadu, jako na kufru.

Jindřich: A úplně napředu. Jo.

Filip: Máš šest kamer.

Jindřich: A plus tady vevnitř samozřejmě.

Filip: Jo, to je vlastně dobrý říct, že ta kamera tě hlídá a když jsme to zkoušeli, tak ty jsi měl kafe takhle v ruce a už tě to drbalo. No, takže spolíhají jenom na ten vizuální věm toho auta.

Jindřich: Káličku mám ještě.

Filip: To je taky zajímavé, že právě oproti tomu vejmu, který má lidary, má zmapovaný to prostředí, takže oni přesně vědí, kde ty auta jezdí, tak to Tesla je schopná fungovat kdekoliv, nemáš to jako omezený.

Jindřich: Já jsem to zjistil, to je samozřejmě obrovská výhoda, protože ty vejma jsou postavené tak, že neustále skenujou to okolí, skenujou to město, takže i když jsou prázdný, tak neustále jezdějí kolem dokola, aby mapovali tu aktuální dopravní situaci. A pak samozřejmě ty auta se učejí vzájemně od toho jako skenování logicky. A Tesla to má právě jinak, že jo? Takže Tesla je udělaná tak, že ty ji můžeš vypustit kdekoliv a ona by se měla adaptovat právě díky těm kamerám. Což je vlastně teď příklad toho San Antonia, jsem říkal, že to bylo ne San Antonia, Austin.

Filip: Cybercap.

Jindřich: Cybercap, přesně tak. Takže v Austinu tam nějak několik tisíc cybercapů nebo kolik, teď relativně nedávno třeba měsíc, dva zpátky právě deploynuli. A to už jako zajímavý auto, protože to vlastně nemá ani volant. A je to právě oproti tomu vejmu, to není tak, že by skenovala celé to město, ale přesně jak už jsme tady říkali, že se orientuje pomocí těch kamer. Což je zajímavý, hrozně rád bych to zkusil i tam, přímo ten Cybercat. Myslím si, že to bude velmi podobný naše experience. Ale přece on tady furt má až trošku...

Filip: A hele... Tyhle sanitka, ale já si myslím, že ona to vezme tady vpravo.

Jindřich: Asi jo. No... Jede prostředkem. Tak hele, schválně co ta Tesla s tím. Hele, už ví, už trošku reaguje.

Filip: Uhejbáme se. Nice.

Jindřich: Uhejba se.

Filip: Nice, my se uhejbáme, co můžeme těm policajtům.

Jindřich: Takže dělá se tady ulička, očividně.

Filip: On tady chce projet doprávu, my neblokujeme, my nejsme. Lidský řidiči blokujou, my ne. A ta Tesla se uhejbá, to je super. Hle, on je úplně nejvíc, co tady vlevo.

Jindřich: Je hodně vlevo, je hodně vlevo. Ale já moc nevím teda, proč ty policisti nejedou tady, oni potřebují támhle doprava. Aha, okej, už to chápu.

Filip: Což nevím do jaké míry teda bude

Jindřich: vidět na tom jako podcastu, ale ty auta zkrátka se momentálně uhejbají doprava, ale ty policajti potřebují doprava. Takže ty policajti jako čekají, až se ty auto uhnou doleva. Což se moc nestalo, takže to policie vzala přes chodník.

Filip: No ale ta Tesla zareagovala moc pěkně.

Jindřich: A včas hlavně, že jo, včas.

Filip: Viděla to a co šlo, tak jsme vlastně teďka úplně nalepený, zase na tom záběru to není vidět, ale jsme nalepený úplně na tom chodníku nebo na té zdi tady. No vidíme, doufám, že náš celý podcast nebude jenom tady ze zácpy, protože se zatím moc nahybám.

Jindřich: No to je blbý, ale na druhou stranu jsou to ty zajímavé situace, jak se s tím autora děje.

Filip: Rozhodně, tady ty policajti byly super. Já si myslím, jestli se tam nestala nějaká nehoda nahoře.

Jindřich: Nevím, ale máme dojezd nějakých 8 minut. Minimálně támhle to nevypadá na nějakou nehodu, protože přes ten most ta doprava proudí.

Filip: Tak už se tam trochu hejbe, ne? Trošku. Myslím, že spíš ty auty se řadili.

Jindřich: Každopádně 8 minut dojezd, 2,5 km. Auto 88% baterky. Což nevím, jestli jsme zmiňovali, tak tadyhle model Y Performance, tak tenhle konkrétní model, ve kterým sedíme, tak je ze září roku 2025, což znamená, že je rok to auto starý a má dojezd, respektive tenhle model má dojezd nějakých 580 km, že se uvádí. Realita údajně je v plůmě třeba 460-480 km, v zimě samozřejmě míň v horších podmínkách.

Filip: Záleží jak šlapeš na pedál.

Jindřich: Třeba třeba 400 km, ale přesně tak, samozřejmě záleží i na stylu jízdy.

Filip: Tak už jsme se rozjeli, to byl malý střih, protože jsme stáli v zácpě. Ale pořád bylo FSD, my jsme ho nevyply.

Jindřich: A teď je důležitý, že my teď taky potřebujeme doprava. Stejně jako to auto tady u nás, takže...

Filip: S tím, že máme tady zboku.

Jindřich: Nekecám, nepotřebujeme. Tady bychom museli...

Filip: Teďka doprava, takže drží ten levnější průh. A krása. No, super.

Jindřich: Což mimochodem je správně, že on drží tenhle mnější pruh, protože my tady za mostem pak jedeme doleva. Pojedeme vlastně po naši nově nabřeží. Tady jedeme přes Čechův most, myslím, Tančící dům před náma, přesně tak. A tamhle pojedeme teda doleva. Tak ujdíme. Můj feeling mimochodem z toho auta je zatím takovej, že Je to příjemná defensivní jízda, ale ne pomalá. Spoustu lidí jezdí pomalej, takže on když může jede 50, 52 třeba, a když padne zlená, tak hnedka se rozjíždí, auto před náma se rozjede, tak hnedka se rozjíždí. Takže není to tak, že by to v tom autě bylo vyloženě nuda.

Filip: Jo, rozhodně. Jak říkáš, přesně jako defensivní jízda, ale svižná. Jako, co jde, tak prostě jede, rozjede se poměrně rychle, není to nějaké jako pomalý rozjetí. Na těch semaforech jednou, že jo, tak se nám rozjelo i rychlejší než lidský řidič, takže jako zareaguje na tu zelenou fakt promptně.

Jindřich: Tady mimochodem budeme potřebovat do toho levýho pruhu.

Filip: To já si myslím, že tam zajede teďka.

Jindřich: Jasně, dobře. Už bliká. Jasně, já jsem si myslel, že když toho auta za náma, že se víc lepilo doleva, což bych možná učekal i od té Tesla, aby se vystočila.

Filip: Já už bych se tam části taky začal protahovat.

Jindřich: Tak, teď máme zelenou, ale je tady dost aut a doprava před náma.

Filip: Samozřejmě se tady vkrižovat se všichni šikovně, že jo?

Jindřich: Tak hele, už oranžová a teď už to auto neprojede.

Filip: Ano, na oranžovou to nikdy neprojede, což lec, který řidič by samozřejmě tam švihnul. Ale zase lepší defensivní jízda a vlastně je to bezpečnější, takže díky tomu, že ta auto se chová rozumně a nesnaží se jet agresivně, tak je to fajn i pro ty ostatní řidiče.

Jindřich: Fajn jasně zmínit, že tady ten model Y je větší než model 3. Ta je takový sportovnější, toho je spíš takového SUV, ale zase to není tak velké jako to X, což má takové létající dveře, které se vyklápejí nahoru.

Filip: A vůbecně ten interior přijde mi to hezky prostorný, je to teda takový jednoduchý, ten volan, mě se moc nelíbí, ale jako good enough. Display super, jako veškerý nastavování je strašně plynulý, jako pokud člověk je zvyklý s aut, že někdy je to takový sekaný, že někdy to jako trvá, než něco naklikáš, tak zatím všechno prostě promkne.

Jindřich: Jo, jo.

Filip: A hle, už jedem.

Jindřich: Máme zelenou, akorát tady v protismíru je hodně aut.

Filip: A spousta chodců, to si myslím, že tady bude pak, jako uvidíme, jak zareaguje to auto, když třeba ty lidi vejdou. Ale zatím stojíme, což je správně.

Jindřich: Jako, myslím si, že by tam šlo ještě jako víc najet.

Filip: Rozhodně. Myslím, že jsme možná dostali trupku za to.

Jindřich: Jo, určitě, a teď týpek i na nás jakoby ukazuje.

Filip: Jo, jo, jo.

Jindřich: Což jako tomu rozumím, ale ideálně, pokud nebudu muset šefe, tak mu do toho moc nechci sahat.

Filip: Ale ano. Tak a už jedem, super.

Jindřich: Jasně, oni už mají červenou, okej, tak. Jo, tady super věděl, že má je tady dole, do prava, že jo? Což je jako průh pro auta, tam ten druhej je jenom pro tramvaje. Jo.

Filip: Takže máme jednu trubku, budem si počítat, kolik dostanem trubek. Ale jako to auto se nezachovalo špatně, jenom, ano, mohlo si nejet víc do předu. Tak a teď.

Jindřich: Tak potřebuji jednu trubu rovně, ale máme červenou.

Filip: Tak...

Jindřich: Tady to, teda tu tramvaj vizualizuje jako...

Filip: Jo, jo, jo, to...

Jindřich: Což vlastně nevím jestli je jako běžný, a nebo...

Filip: Já si myslím, že v Americe nejsou moc tramvaje totiž, víš?

Jindřich: Já nevím jestli tady je vizuál jako to, ty, ty tramvaje.

Filip: Já si myslím, že ne, já jsem si to uvšimnul, že pokaždý, když byla tramvaj... Hele, teď jsem zvědavý, jak si poradí s tím Mercedesem tady. Jestli ho vub jede.

Jindřich: No, vub jede.

Filip: Vub jede. Vyjeli jsme z našeho pruhu a vub jeli jsme ho, to bylo krásný.

Jindřich: Jo.

Filip: To bylo fakt super. Teďka jedeme k Národ

Jindřich: Zatím moc příjemný, teda přijde mi, že jede docela vlevo na moje poměr, já bych tam asi nejel tak blízkou toho.

Filip: Jo, u těch výstupků zade, které mají ovýho pásu. Hele, tamhle jdou chodci, to vidíme, oni než dojdou.

Jindřich: Ale už je vidí, dobrý.

Filip: Myslím, že je pustí. To víš, že je opustíme.

Jindřich: Nice, super.

Filip: Sice jsou vlastně úplně na jiný silnici, protože teďka přicházejí na naši odbočku, ale viděli je, pustili je.

Jindřich: Ale mě to auto jako teď odbočilo správně.

Filip: A teďka vyždíme už trošku víc do centra, do takových menších uliček.

Jindřich: Zatím ani jedna interakce moje mimochodem s volantem ani s pedálem. Máme 4 minuty dojezd. A už pár challenging situací bylo, což je každodenní situace dopravy v Praze.

Filip: Bez pochyby. A pořád různý, že auto zastaví na blikačky, vykládky, někdo se ti tam narve. Přesně jak tam koukal ten Mercedes, jak jsme ho běli. Tady nezazmatkoval úplně nijak vykoukal.

Jindřich: Jsem rád, že jsme to vzali do Prahy na ten test, to auto.

Filip: Ale ne, byl na vedlejší, takže správně jsme nedali přednost. Bytě jako na moje, asi abych si trošku přibrzdil víc.

Jindřich: Jsme to vzali tady doprava, protože by to asi nebylo tak zajímavý, třeba to proto, že někde vraci v Pardubicí.

Filip: Rozhodně.

Jindřich: Ale tady je to určitě něco jiného. A ještě k tomu dneska, takhle v neděli, kdy máme to auto k dispozici. Ale to auto, když zjistí, že já třeba nedávám pozor, jakožto řidič, tak mi to tady začne blikat modře. Což to nám stalo vlastně předtím, že jo.

Filip: Nepřipravené ruce k řízení. Aha, on ti rozčul, že máš kafé v ruce.

Jindřich: Tak to je zajímavé, že dělá se upozorní, jako ve stylu, hele, vím o tobě, že jakoby nedáváš pozor.

Filip: No a teď nám přijde auta zleva, pořád je tady docela jako blbě vidět přes ty kola.

Jindřich: Ale jako to auto vidí krásně. Vidí krásně, že jasně, teď můžeme doprava. Tak a řadí se do pravýho.

Filip: Super, krásně plynulí zase.

Jindřich: Po levé straně vidíme hezky Vltavu a Pražský hrád, katedrálu svatýho lida.

Filip: Karlův most a teď bude přejiždět to, kde přecházejí lidi Karlová mostu. Typicky tam přebíhají na červenou.

Jindřich: Takže konečně se tady můžeme kochat krásami Prahy. Ještě když máme takhle hezký počasí.

Filip: A je to strašně příjemný. Jako fakt nemám pocit, že bys... Jako kdybyš řídil ty, tak se cítím asi úplně stejně. Jakže sedím na tom sradle toho spolu SC.

Jindřich: Člověk se cítí bezpečně. Já si myslím, že furt v tom bude takový ten jako sentiment toho jako lidskýho faktoru, že zkrátka v tom člověk až nebude mít takovou důvěru, že jo. Přece i když tady sedí ten člověk, tak si říkáš, jo okej, jasný, má to pod palcem, dobrý, spolíháš se na ně a takový. Teď se spolíháš jako přece jenom furt jenom na ten

Filip: Ale teď jsme najeli jedno tramvojové pás, museli jsme se jako spojit s ním, úplně v pohodě, paní ji pustil.

Jindřich: On to vidí, že tady jdou lidi jako by na přechod a stojí, jasně, ono jako není důvod, úplně se tam není spát, protože tam má stejně jenom před náma místo pro jedno auto.

Filip: Teďka je pustil, super, my stojíme dál. Lidi přechází. Jasně, ale kdo by už přejel támhle, aby stal za tím přechodem?

Jindřich: Ale hele, naproti námi je policie, tak co, uvidíme nějaká nesnadná situace? Ne, asi ne.

Filip: Tady si myslím, že by nemusel zbytečně reagovat, protože je vidí před náma. Super.

Jindřich: A nejsou některé označený v té vizualizaci, což jsem si říkal, že by být mohly, no.

Filip: Ale co se mi líbilo, je, že vlastně nezazmatkoval nějak, že slyší sirény, že by jel ke kraji za sebou. Prostě jel rovně, protože viděl, že auto projíždí před náma. Nemá problém projet. Tak, přijíždíme ke Karlovu mostu, respektovat tomu přechodu.

Jindřich: Škoda, že jsme nebyli první na tý červený.

Filip: To je škoda, ano.

Jindřich: Ale to věřím, že samozřejmě je čest. Jako, jestli oni něco velmi dobře testujou, tak je to červená stopka, že jo?

Filip: Ale jako, semaforum a tak, to jako věřím. Přesně pak takový ten je standardní situace, jak tam byl vytelený ten Mercedes, že jsme ho museli vobět a tak, nebo ty policajti, že jo, jak předjížděli, tak to mi přišlo, to mi přijde zajímavý, že to je najednou pro to auto něco novýho.

Jindřich: Na to, že to je jako fakt nově, tak jsem jako z toho překvapený, že to fakt jako příjemně funguje.

Filip: Jako nutné říct, že v Americe už to nějakou dobu funguje. Nově je to teďka u nás v Česku tady. To je vlastně dva týdny nebo týden něco. Tak, schválně, jak bude reagovat na lidi, co jste blízko. Vůbec žádný problém.

Jindřich: Ale jako vidí to, že jich tady hodně. Zase v těch vizualizacích na tom display tady je. Tak, my jsme přijeli teda vedle Karlova mostu. Jedeme směrem Filozofická fakulta.

Filip: Budeme odbočovat do prava a tady začne bejt víc schodců, který budou přebíhat i silnici. Zatím bez interakce, máš teda nohu pořád u toho, u brzdy, ale tady teď. Jasně, pan na nás smávnul a zase úplně v pohodě, nezahamsnul to nic, v klidu si přibrzdil. Tak, uvidíme tady.

Jindřich: Tak, tady má nějakou překážku, takže on musí jet až vlastně do levýho pruhu, protože tady je jednosmírka. A zatím tady úplně bez problému, teď nikdo nejde, tady vpravo taky dobrý.

Filip: On čekal, jak se reagují tyhle ty chodci, co byly tady, že jo? A ty se odbočili dole a krása.

Jindřich: Jo, fakt moc příjemný. To je další věc, když se přibržňuje a nebo se úplně brzdí, tak je to příjemné. Není tak, že by se člověk leknul, nebo že by to s ním hýblo a podobně. Takže ta plynulost tam je fakt krásná. A myslím si, že to je jeden z těch primárních aspektů, který zvyšuje ten pocit bezpečí v tom autě.

Filip: Rozhodně. Tak a teď už jsme... Vlastně nevím, co to tady máme.

Jindřich: Tak už budeme v cíli. Za chviličku.

Filip: V pohodě, chod se vidí šestej, když stále na silnici.

Jindřich: Před náma turistický historický auto.

Filip: Historický.

Jindřich: Já jsem potom zvědavý, kde nám to zastaví, protože tady to možná bude trochu problém, tak jestli fakt najde nějaké místo, kde trošičku to odstaví, aby nás to auto některé objelo zleva.

Filip: Tady lidi na tom, tak uvidíme jak zareaguje, ale jedem, lidi chodí přes cestu, ale jede strašně opatrně, ale jede. To je super, jako fakt si myslím, že to zvládlo teďka strašně pěkně.

Jindřich: Tak, tam lepější zóna, nevím jestli tam můžeme jet teda.

Filip: Tam si myslím že nemůžeme. Tak uvidíme, co udělá auto, mě připravoval nožku na tam a jedem do...

Jindřich: Tak ono tam to auto chce jet, očivně, ne?

Filip: Ne, asi tam tady parkuje. Ne. Počkej, vypadá, že parkujeme, nebo se otačí.

Jindřich: Nebo se otačí. Dobrý, tak teď souvád, tak uvidíme, co se s tím autem teda udělá. Teď tam je chodec.

Filip: Dobrý. Čekáme, souvédme dál. Já si myslím, že ti to za chvilku předá tohoto.

Jindřich: Já se taky myslím, že teď už moc neví, přesně tak. Ale jasně, nezajelo to teda aspoň do pěší zóny.

Filip: To je super.

Jindřich: Ok, snaží se to aspoň teda trošku jet ke straně.

Filip: Se otáčí, tak uvidíme, co udělá dál. To mi třeba přijde škoda, že ti nepíše tady, co je tím jeho cílem teďka. Jako jestli budu parkovat nebo to. Ale chod si v pohodě. Uděláme tady trošku šašky teda.

Jindřich: Jo, teď už to je trošku nestandardní, ale pořád musím říct, že ani jednou ještě jsem mu do toho nesáhl.

Filip: Vyjdem se, vyjdem asi, nevím, na co ho dám.

Jindřich: Dávám si pozor, aby neodřel kola. Teď mi tady trošku chybí ta navigace, protože nevím, jestli nám jako změnil směr, nebo jestli jsme u konce, nebo něco, ale teď to otočím.

Filip: Konec.

Jindřich: Aha, okej.

Filip: Teď jsme dáli. On nám jako by zaparkoval v půvozovkách.

Jindřich: Ale jako musím říct, že tady bych trošku teda taky očekával ten feedback toho, že ti řekne, hele jsme na cíle.

Filip: Co budu dělat, parkuju.

Jindřich: No jasně, to je další věc, ale víš co, jsme prostě v cíli, máš to ještě nevím, 20-30 metrů a tak podobně. Okej, každopádně tady to takový asi neúplně ideální stát, tak pojďme tam dát další destinace, kde se můžeme posunout.

Filip: Proč mi něco vybrat?

Jindřich: To je další destinace, Forum Karlín, stáli jsme tady asi minutu a dnes to jim asi úplně ideálně, tak pojďme pokračovat.

Filip: Uvidíme, jestli se vypne blikáčky, protože já jsem mu je zapnul.

Jindřich: Ok, tak je tady hodně chodců.

Filip: A nevypnul se blikáčka pořád teda. To je zajímavý, to bych čekal.

Jindřich: Teď čekaj, ještě mu dej chvíličku, teď nám to jako nevadí.

Filip: Do kaveť nevyjedeme, ale tyjo, myslím si, že už by je dávno vypnul. Nevím jestli ta tlačítko není override, že to přepíšeš.

Jindřich: Ale zajímavý je, že my jdeme za těma lidma, kteří jdou uprostřed silnice a oni ani nevědí, že my za nima jdeme. Protože je to auto tichý, je to elektrika.

Filip: A teda asi vypnu pomalu ty blikačky.

Jindřich: Vypni, vypni. Takže já se ani nedivím, že ty lidi se ani nechtějí uhnout. Já teda ani nechci moc o nich troubit se potřebně.

Filip: To by bylo zajímavé, když by to FSD troubilo za tebe. Tak, spousta lidí na přechodu. Třeba by mě zajímala situace, já si myslím, že to auto by čekalo, dokud všichni nepřejdou, protože někdy chceš prostě zkrátka tam... Ne. Ale tohle mi přišlo super.

Jindřich: Jo, jo.

Filip: Protože bylo malé okno, ty lidi už se chystali přejít, ale stihli jsme to a to auto jako nečekalo zbytečně. Že bys takhle uváznul na přechodu klidně jako na 10 minut, že jo, tady v Praze.

Jindřich: No, no to je důležité, kvůli nějakým jako plynulosti provozu.

Filip: Rozhodně.

Jindřich: To si myslím že může být nějaký jako další aspekt, který ty vývoj jako implementace téhoto FSD musí řešit. Že někdy je to fakt jako OK, bezpečnější je spíš počkat, ale jako vhodnější pro plynulost ty dopravy je lepší zkrátka jet.

Filip: Teď bych ho třeba objel, tady to auto, ale... drobnost. Ale přesně ta plynulost dopravy není vždycky jenom o tom, že dáš jen přednost, nebo že všechno dodržuješ, ale přesně, že někdy něco objedeš, nebo tam trošku se všichni kumák. Tak přednost. hele, Tak tady je skválně. Pardon, že ti to zkáču, ale...

Jindřich: Tak tady jako bych očekal trošku, že to auto bude pomalý.

Filip: Necítil jsem takový to, že tě to jako brzdí.

Jindřich: Vlastně, co by se mi tady taky líbilo, tak to je nějaký feedback třeba značky. Vím, že za 10 metrů dávám přednost. Vím, že za 5 metrů je přednost zprava.

Filip: A tak.

Jindřich: Ale jako takhle, já tomu moc nerozumím, jsem tomu nováček, řídím to jako poprvý, samozřejmě úplně dobrý jako FSDčko, který vidím takhle jako real life, takže může se stát, že tam je spoustu nastavení, o kterých třeba ani nevím, že si můžeš vybrat různé chování toho auta a tak podobně, což já jsem asi tolik jako nekoumal.

Filip: Oba v tom sedíme prvně, já jsem koukal na spoustu videí, ale není to takový, jako když se s tím hraješ. Tak. Až už jsme vyjeli z toho samotného centra.

Jindřich: Tak, kolem Filosofické fakulty, teď pojedeme dál se kousek ponád příší a jedeme směr Karlín. Což máme dojest za 10 minut.

Filip: Tak, tady není žádný problém, držíme si náš průh. A teďka tady se to bude spojovat, ale myslím, že to bude taky v klidu. Krásný. Krásný, krásný.

Jindřich: Jo, úplně bez problémů, byť jsme teď v trampovém pruhu, který je samozřejmě určený pro auta, tak jako úplně bez problémů se s tímto auto poradí.

Filip: Co je zajímavé, tak ty auta, ono to není tak, že by ta Tesla sama o sobě se učila teďka z té jízdy, ale funguje to tak, že oni sbírají ty záběry z těch kamer, když se vyhodnotí, že byla nějaká zajímavá dopravní situace, jak se to posílá do Tesla a to auto pak dostává updaty. Takže jako, ono se neučí za jízdy hnedka, ale učí se to pak v datacentrech Tesla a zpátky ty dostaneš už jenom ten upravený model.

Jindřich: Hele, máme zelenou, ale trvá to tomu autu.

Filip: Trvalo mu to, víte.

Jindřich: A teď jel na červenou, tak to je uliční jík.

Filip: No, jakože...

Jindřich: Ne, jel na červenou.

Filip: Jel, jel. Už počkal moc dlouho, víte.

Jindřich: Přesně tak. Čekal moc dlouho. Byť tam byla zelená doprava, červená byla rovně, pak zelená doprava zhasla.

Filip: Tady pána uvidíme, co udělal, ale v pohodě.

Jindřich: Zelená doprava zasla a to auto se rozjelo. Takže jel je dostačně na červenu.

Filip: Ano, projeli jsme na červeno. Kdyby se rozjel dřív, tak jsme na červenové projeli. Samozřejmě, jako by to bylo diskutabilní, ten úhel, jestli už jsme byli hodně najti. Já si myslím, že toho, že jsme nebyli ještě dostatečně, ale... Tak...

Jindřich: Jak to bylo, když jsi... Nebo ty jsi přebíral vlastně to auto, že jo? A ty jsi musel najít sladou apku, registrovat se v té Tesla. Tak jako jak to tam funguje? Ty se jako neodemkneš to bez té apky, té Tesla, musíš teda registrovat, musíš mít teda u Tesla vytvořený účet.

Filip: Jo, já jsem si založil účet, to bylo prostě pár kliknutí a potom mi ten člověk, který mi to pronajímal, tak mi vlastně poslal odkaz, kde jsem se normálně kliknul a přidal jsem se jako guest vlastně. Ale mám tady vlastní driver profile, takže teďka vlastně tím, jak jsi si třeba i nastavil sedačku a tak, tak jsi jakoby přepsal ten můj profil, ale jinak by jsi to mohl tady přepnout. A to je jako super, že pak každej třeba v té domácnosti má tu svoji pozici sedačky a i další nastavení tady toho softwaru pro sebe a podle toho, jakým telefonem to odemkneš, tak ten profil se ti použije. A bylo to strašně jednoduchý, opravdu, ty dostaneš přístup a pak jenom přijdeš k autu a vlastně si říkáš tak co, jak ho odemknu, nebo co mám dělat, ale vlastně nic, ty jenom příjdeš, zatáhneš za jako za dveře a to auto se ti odemkne, protože ví, že ten telefon je vedle toho.

Jindřich: Takže ty tam máš jako povolený ty polohový služby?

Filip: Jo, já jsem viděl voložně i polohu tu auta.

Jindřich: Jasně, ale toho telefonu primárně, takže ta appka má přístup k polohovým službám toho telefonu?

Filip: Přes bluetooth se pak propojí s tím autem.

Jindřich: Jasně to dává větší smysl.

Filip: Poprvý jsem musel povolit párování na to auto, aby se spojili a potom už to funguje automaticky. Nemusíš ho zamykat, můžeš jenom vyloženě odejít a ono se zamkne, ale přiznám si, že tím jak jsem se započil dneska, tak nemám tu důvěru, jak jsem ještě klikal fapce na zamknutí, ale mělo by se to prostě samozamknout, když se vzdálíš od toho auta.

Jindřich: Měli jsme do tunelu a rozsvítilo se tady to ambientní osvětlení. A jasně, to je samozřejmě jako základ, má to v dnešní době jako kde jaký auto, ale je to moc pěkný, příjemný a hlavně co to dělá, tak když dáme blinkr, nebo když to auto zváčší, tak to tak jako zeleně bliká, příjemně, tak jako ambientně, že jo, přesně do rytmu toho blinkru.

Filip: A na té straně, že jo, kam chceš zatečit.

Jindřich: Přesně tak, drobnost, ale jako zajímavé, jako vizuální věm, A ještě se trošku možná vrátím k tý plynulosti toho provozu, že párkrát mě překvapilo, že když jsme někde jeli, že ta auto byla třeba 53, že jsi nejel přesně těch 50 a zároveň ho nejede úplně pomalu, když je ta možnost, tak to jede svižně, možná tlikřek v rámci pravidel.

Filip: Já se k těm projedlům ještě vrátím, teď mi přišlo zajímavý, jak jsme jeli, tak to auto před náma uhýbalo, aby neprojelo všechny ty kanály, co tady jsou. A ta Tesla prostě je, hele, jedeme rovně a těm kanálům se nevyhla a prostě vzali jsme je všechny. Zase je to softverová věc, nic, co by se nedalo do budoucna vyřešit nějakým software updatem, ale je to zajímavé, že jako na tohle nedba a toho prostoru tady bylo, já nevím, jestli vlevo někdo jel, ale myslím si, že ne.

Jindřich: No prostor tam jako určitě byl a hlavně fakt to auto se...

Filip: Já se čou

Jindřich: Tak teď už vlastně zjíždíme do Karlína. To už budou také takové uličky, ale zase, jak říkám, je neděle, takže ten provoz tady významně poklidnější. Ten displej je opravdu moc pěkný. Ta odezva je pěkná.

Filip: A je i ostrej, ty barvy, ta černá je fakt krásně černá. Musím říct, že od toho prvního modelu, kdy ten displej byl takovej sousou, tak vypadá to fakt moc pěkně.

Jindřich: Tady pání na kole, tak je to taky krásně vizualizuje.

Filip: Tak. A i ta plynulost toho displeje.

Jindřich: Stále bez interakce mimochodem.

Filip: I ta plynulost, že jako cokoliv si klikneš, cokoliv posuneš, tak je jako reaktivní, nečekáš. Ale jo, já jsem se chtěl vrátit k té rychlosti. Ty totiž v rámci Evropských unie, nebo těch států, co to uznali, tak ty máš tu evropskou verzi toho FSDčka. A ona má nějaký specifika, je trošku pozadu verzema, ale jedno z nich je, že v Americe ty si můžeš volit ty různý módy toho FSD. To znamená, si můžeš vybrat mezi, myslím, že to je slot, jako Tak tady jsme dali přednost, zajímavý. Až jsme je překvapili chodci, že jsme jim zastavili. Ty si můžeš vybrat, že chceš jako pomalej, relax, normal, nebo Harry, jakože spycháš, a nebo Mad Max, takže ta auto víc kličkuje, víc jede rychlejce, agresivnějce. V Evropě tohle nemáš, máš jenom ten jeden mod, myslím si, že to je ten normál a vlastně můžeš si zvolit ale ten speed offset, to znamená okolik může to auto překračovat rychlost nebo ten rychlostní limit. A tohle je mimochodem jedna z věcí.

Jindřich: To je zajímavé.

Filip: To je zajímavé, za první, že to možné je, ale teďka v prosinci se má na vlastně celé Evropské unie řešit povolení tady těch systémů a třeba Švédskou tak je právě proti tomu, aby tam prošlo povolení tady toho offsetu. Takže je dost možný, že brzo tohle zmizí z Evropy, že fakt nebudeš si moct povolit překračování rychlosti. A uvidíme obecně. Tak teďka před náma zastavilo auto a uvidíme, jak se s tím Tesla poradí. On bliká. Čekáme... Asi kvůli tomu chodci si myslím, že ho neuběl. A možná i čeká.

Jindřich: Tak naštěstí ze náma nikdo nejde, takže si můžeme trošičku nechat to auto pracovat.

Filip: Máme jenom jednu trubku zatím, takže v pohodě.

Jindřich: Jak to teda funguje, když řekněme, že Českoslova má teď povolený a nevím, jaké okolní státy třeba, ne? A když já tam dám, že bych chtěl jet, já teda nevím, ale řekněme, že Maďarsko to nemá, tak tam kliknou Budapešť, FSD, tak mě to jako přijde na hranice a řekne, hej, sorry.

Filip: Jo, nemůžeš v tom státě si to vůbec zapnout, nedovolí ti to. A to, co je zajímavé, třeba Německo to nemá pořád, Francie taky ne. My jsme vlastně sedmí v Evropě, teďka minulej týden to ještě povolili v Chorvatsku, takže do Chorvatska na dovču už úplně super. Nevím, jak je na tom Rakousko, opravdě? A je zajímavé, že to funguje vlastně na základě toho, než by to Evropa povolila, protože Evropská unie vlastně toto povolení nemá, ale je to na základe toho, že v Nízozemsku oni si vlastně to FSD testovali, schválili a my teďka jsme to přejali, tady ten zákon, nebo to povolení. Máte nějaký dočasný povolení, že ty státy mezi sebou, že zaprvé ty jako stát, když si něco pořádného testuješ, tak to můžeš i přesto, že ta evropská legislativa to neumožňuje, tak to můžeš povolit a ostatní státy tohle můžou přejímat. Když to povolí nějakej členskej stát.

Jindřich: Mimochodem už se blížíme. Cíla destinace byla Forum Karlín. Jsme nějakých 150 metrů od Fóra Karlín.

Filip: A uvidíme, jestli nám najde.

Jindřich: Tak, a teď uvidíme co s tím. Já už bych teda očekával, že někde budeme hlédat místo na parkování. Tady třeba podle mě je.

Filip: Jede docela rychle, viď?

Jindřich: Jede rychle a jede dál.

Filip: To jsem zvědavej, kameru.

Jindřich: Teď už jsme teda za cílem. Nebo respektive píše nám navigace, že jsme v cíli, ale FSD jako pořád jede. Jo, tak.

Filip: Jedeme doleva. Jako tady to s tím cílem i minule nás to vlastně jako překvapilo, co tam vytvářel a teďka...

Jindřich: Ale teď je vidět, že...

Filip: Nás to otočilo.

Jindřich: No neotočilo, on to objíždí celý blok, ale vrací nás to zpátky k foru Karlín. Což teda jako by nevím proč, protože tam pohodlně bylo jako spousta místek na zaparkování.

Filip: Já bych třeba čekal za náma, nikdo nejel, že ta auto zpomalí. Aspoň u toho, nebo ti to hodí na ty blikačky, nebo něco udělá a teď on jako plynule přejel. Jako samozřejmě ty bys jist dupnul na brzdu, prostě bys jist tam vybral za parkování a vyřešil bys to sám, že jo, ale...

Jindřich: Mimochodem tady můj šálek kávy, moc fajn kavárna, určitě doporučuju tam skočit na kávu a dělat jí snídaně.

Filip: Není to sponzorované video.

Jindřich: Zatím nás nikdo nesponzoruje.

Filip: Nebo respektive u Tesla můžeme zmínit, že máme půjčenou od Tesla půjčovna a když byste si to chtěli půjčit, tak je tak odkaz v popisku a máte tam i desetiprocentní slevu na kód AI s rozumem. Takže kdybyste si chtěli FSD-čkovi zkoušet, tak můžete.

Jindřich: Skvělý, což je vlastně tady v Praze, v Radonicích, že jo?

Filip: Přesně, oni teda to vyzvědnětí mají různě po Praze, takže i v centru, takže vy se jenom zvolíte, je tam přesně i do ústí to jsou schopný dovízt, takže těch lokací je tam víc.

Jindřich: Je to opravdu hrozně zajímavá experience, já bych to každému doporučil to zkusit. Je to něco úplně jiného, je to něco, na co člověk není zvyklý. Člověk je zvyklý na adaptivní tempomat, člověk je zvyklý na hlídání pruhů, což si mnoho kdy řekne, že to funguje fakt dobře, ale tohle to ten level, toho x-levelu ještě jinde.

Filip: A je to hlavně strašně zajímavý zážitek. A musím říct, že už jsem si na to zvyknul, že už tomu autu věřím dost. Možná je to tím, že jsem na sedadle spolujezdce, že na tom spolujezdci nemáš ten pocit, že to musíš řídit a hlídat. Tak nevím, jak ty, jestli už se zotrkal, nebo pořád seš tak trošku natrný s tím.

Jindřich: Zatím nenastala žádná situace, kdybych se trošičku leknul, anebo bych měl tendenci dávat ruce na volant. Takže asi fajn. Takhle, pojďte, druhý pokus.

Filip: Tak doufám, že tady nebudeme kroužit.

Jindřich: Dvě, tři místa vpravo na zaparkování. Další místa na zaparkování.

Filip: Teď jsou otevřený dveře. Doporučuju jinou na brzdi.

Jindřich: Tak tady další dvě místa na parkování a pořád nic. On furt ani moc se nespomalil. Tady jsou taky místa krásně na parkování. Tady vlevo je garáž, vjezd do fóra Karlín.

Filip: Teď zpomalujeme.

Jindřich: Tak, zpomalujeme. Jste v cíli. A hele, máme blinkr. Dobrý, vpravo.

Filip: A podle mě tě to ukončí jízdu.

Jindřich: Přesně pláknu.

Filip: Jo, ok. Jdeme pokračovat v testování. Teďka proženém Teslu tunelem pojedeme směr Radlice a taky pozdílíme naše dojmy z té jízdy, co jsme testovali do posud. Takže let's go. Tlačítko vyrážíme.

Jindřich: Spustit FSD.

Filip: Spustit FSD a jedem.

Jindřich: My jsme se tam nastavili teď do navigace právě ty radlice, je to umysleně, jedeme s Karlína, my jsme právě nahnali tu Tesla do tunelu. A co mě zaujalo, tak jak tady byla ta vizualizace té mapy, takže tam ukazovalo asi tři místa, kde to jako měří.

Filip: Radary.

Jindřich: Radary, přesně tak, jako Ameri. Takže, tak uvidíme.

Filip: No ona vlastně, ta Tesla na té mapě, ono to tady není tolik vidět, ale vychází z mapových podkladů Google Map, takže mapy, že jo, mají i Waze, takže veškerý policajní hlídky, radary. Uvidíme, jak tohle bude pak fungovat třeba v tom, že jo. I když ona ta Tesla dodržuje rychlost, takže vlastně to je v pohodě. Ale třeba ve Rakousku, a tuším, že možná i v Německu, tak třeba nesmíš používat Waze, že jo. Nebo respektive Waze můžeš, ale nesmíš mít to hlášení na ty policajní kontroly a radary. Ale to auto se snaží stejně dodržovat rychlost, takže je to vlastně jedno.

Jindřich: Mimochodem tam standardně bychom měli rovně, abychom se dostali na Rohanského nábřeží v Karlíně. Protože se potřebuje dostat do tunelu, že jo, aktuálně přes Letenský tunel. A tam je to zavřené. Takže správně, jako ta Tesla, má ty podklady, ty znalosti k tomu, že zkátka bájí tohoto jako obíznou trasou, protože tam se teď na tu hlavní nedostaneme, tím, že tam něco předělávají.

Filip: Teďka vlastně my jsme si doteď vyzkoušeli město, různý tady silnice po Praze. Teďka chcem právě ten tunel, ale myslím, že tam nebude mít problém s ničím. Tak.

Jindřich: Já se taky myslím, a tam to bude, myslím si, jako snažší, protože tam není tolik nepředvídatelných situací. Mimochodem další reklama tady u paní Loan, tak výborná Azie. Opravdu je to taková ta typická trošku, že to tam není úplně moc krásné, ale fakt to jídlo je hrozně dobré za super cenu, my tam chodíme hrozně často na jídlo. Takže určitě, kdyby tě kdo chtěl, tak můžu podušit.

Filip: Tak tyhle lokální podniky to rádi podpoříme i takhle zadarmo.

Jindřich: Podpoříme cokoliv se nám líbí.

Filip: Krásně opustilo jsme chodce, to už je vlastně normálka, že jo? To už nás ani nevyvede z míry. Hele, teďka tady někdo skočil pod, nebo na silnici, ale líbí se mi, že ta auto si tak hezky jako přibrzdí. To není, že by ho dojel, zastavil, počkal, ale jen tak si jako zpomalil, aby prošel.

Jindřich: Jako ta plynulost opravdu toho řízení je moc příjemná. Super, super.

Filip: Obecně jako mám z toho strašně dobrý pocit, teď nevím, co se děje. Jsme zastavili. Stopka tam nebyla, ne?

Jindřich: Ne, ne.

Filip: Tak cyklista před náma, v pohodě. Zrovna jsme mluvili o plynulosti, tak jsme tady zastavili, vlastně nevíme proč. Jako obecně.

Jindřich: Ale víš co, zase, když to vezmeš, tak jako i to zastavení bylo příjemný.

Filip: Bylo, bylo, jo.

Jindřich: Přesně, a vlastně jako podobně, jako kdyby jsi tam měl ty nose, tak přijdeš, zastavíš, rozhýdeš se, OK, můžu jét, vlastně v pohodě, není to nic, co by mě jakkoliv obtěžovalo.

Filip: Jo, jako přesně, je to prostě taková ta defensivní jízda, to auto si radši počká, ale je to plynulý a fakt jako za tu dobu, co s tím tady jezdíme, to už nějakou hodinku je, tak neměli jsme situaci, kde bych si řekl, jako sakra tyho, co udělá, nebo jako, že bych se bál, že ta auto fakt jako dopředu dává vědět, kromě teda toho finálního parkování, tam netušíme, co bude dělat, ale dopředu dáva věděť tím, že si přibrzdí, že se chystá na nějaký manévr.

Jindřich: Jenom jak jsme říkali předtím, že já bych očekával větší míru vizualizace asi na tom displeji, abychom věděli, co přesně to auto dělá. Jasně, ono ti dává ten vizuální feedback toho, co vidí, ale neříká ti už moc, co děláš. Tak jsme si občas řekli, ale tak zase to budeš otáčit se, nebo nevíš, kam jdeš.

Filip: Ono je otázka, jak to auto to vyhodnocuje, protože ono to vlastně funguje tak, že ten feed toho videa z těch kamer, tak jde do toho modelu, on vlastně vyhodnocuje tuším, že to nějakých 36x za vteřinu, jak má přidat a nebo otočit volant. No a to auto jako si buduje nějaký konstrukty toho, co bude dělat, ale ty situace je důležité říct, že nejsou jako předprogramovaný, že tam není nějaký if-else nebo něco. Teďka krásně zareagoval plynule nad červenou. Super. Takže jako těžko říct, jestli vlastně ty všechny situace se dají popsat. Něco by asi šlo. Jako ten feedback tady je fajn za mě, ale přesně to třeba to parkování, to bylo takový, že dojedeš do té destinace a co se teda děje, co budeme dělat a teď ono se tam různě otáčelo.

Jindřich: No jako trošku bych očekal, jako že mě víc přiblíží ten thinking process, že jo, tady bych nějak víc vizuálně dovolal. Ale jako všichni to jsou jako nuance, tak či ono funguje fakt jako dobře.

Filip: Jo jsem fakt překvapenej.

Jindřich: A pořád jsme relativně na začátku.

Filip: Tak rozhodně. Jako tohle bych se fakt nebál nazvat jako production ready software. Jako tohle je fakt dobrý.

Jindřich: Tak očividně je no.

Filip: Jo očividně je, jasně, že to prošlo toho legislativního.

Jindřich: Ale 53 km hodině. Aha jasně, to je kontrola mrtvý uhel. Co chci říct je, že když jsme najeli do tunelu, tak se nám rozsvítilo to modré ambientní osvětlení, které je tady kolem dokolatý Tesla, nevím do jaké míry to bude vidět. Ale každopádně ta levá část ambientní osvětlení se rozsvítila oranžově, protože to bylo hlídání mrtvýho uhle. jelo vedle nás auto v levém pruhu. Super.

Filip: Rozhodně. A teď jenom to, co se stalo, tak tam, já nevím, jestli to bude dobře vidět na tom videu tady, tak tam problikla, vlastně byla zelená šipka rovně a červený kulatý světlo a najednou se to změnilo, že šipka zmizela a rozsvítilo se zelený kulatý, takže pro nás to pořád znamenalo jeď, ale bylo vidět, že to auto trošku nezazmatkovalo a nebylo si podle mě jistý, co se stalo, tak chvilku čekalo, co teda bude dělat a přibrzdili jsme hodně. že tohle by třeba nějakýho řidiče, když by byl nalepenej za náma, mohlo zmázt. Když to tady znáš, víš, že se to přehodí, tak bys to nečekal. Jasně červená, čekáme, to je správně. Ale jinak zase, i když se to takhle změnilo, ten semafor, tak to bylo plynulý, že postupně začal brzdit, že to nebyl nějaký hamst, kdyby si to fakt zaklapnul a někdo by to do tebe nabořil za tebe.

Jindřich: Přemešlím, jaký jsou přesně use cases toho, kdo by tohleto mohl nejvíc ocenit. Co já si říkám, tak asi lidi, kteří každej den jezdí po Praze, nebo třeba bydlejí někde na okraje, jezdí do práce nebo něco, a fakt chtějí si oddechnout při tom řízení, nechtějí se soustředit, nechtěji popojíždět v té kolonie a podobně, tak když tohle za tebe vyřeší touto, tak je to vlastně super. Zase je to nějaký kognitivní load, který ty můžeš odložit na někoho jiného. Obrovský efektivity booster tam byl ten adaptní tempomat. To je vlastně skvělý, taky do kolony, automát, ta auto ti jako sama popojíždí. Tohle je to ještě jako další level, takže věřím, že pro spoustu lidí to může dávat smysl. Nevím, kolik stojí tohle auto, ale třeba ta Model 3, tak ta vyjde nějakej necelý milion.

Filip: Necelý milion, nový auto.

Jindřich: Přesně tak, nový Model 3 a s tím, že to FSD stojí nějakých 2 400 měsíčně a jde to jenom na subscription.

Filip: a funguje to jenom na tom hardwaru verze 4, to je myslím že nějakého roku 2024 nebo 2003 v těch autech.

Jindřich: Tak což vlastně je to drahý, určitě pro spousta lidí je to drahé, mně by se to asi taky jako platit nechtělo, ale jako dovedu si fakt představit, kdybych každý den jezdil tady z okraje Prahy do kanceláře, tak tohle to by mi asi jako mohlo Já si hlavně

Filip: jako dovedu představit, že já třeba i rád řídím, takže ve spoustě situací bych si radši řídil, než jel s FSDčkem, ale třeba teďka, když jezdím na nějaké školení a vracím se prostě jako pozdě večer domů a teď jako ráno si tam jel, celý den si mluvil a teď se jako vracíš domů, tak já jsem jako přesvědčený o tom, že to FSDčko bude mnohem bezpečnější řidič než já. A to si myslím, že já jsem dobrý řidič, že řidím bezpečně, ale fakt je to únava, člověk to cítí a úplně si dovedu představit, že v těch deset večer nebo devět, tak si tam dám prostě domů, pojedu z Ostravy tři hodiny a jako budeš koukat na cestu, ale kor na té dálnici, tak to auto odbočí ti a vyhodnotí to všechno a vlastně tě doveze domů.

Jindřich: Dvě myšlenky vlastně mě k tomu napadají, protože to, co my tady testujeme, tak je vlastně po pojíždění po Praze do nevím, 10-20 minut. Ale mě by třeba zajímalo, jak by to fungovalo, kdybychom dali přesně do Ostravy, jdej do Ostravy teď, jestli se s tím fakt jako end-to-end poradí. A druhá věc je, jak by to fungovalo v noci. Já jsem třeba nekoukal.

Filip: Půjdu testovat obojí, takže budu pak schopnej říct.

Jindřich: Super, já jsem moc, moc jsem, jako na tohoto nekoukal, Ale zajímalo by mě s tím taková experience.

Filip: Já vlastně teďka, až tady skončím natáčení, tak já pojedu do Pardubic, takže chci to celý end-to-end nechat odřídit Teslu. A pak právě dneska chci zkoušet i noc. Takže uvidíme, jak to půjde. Ale co jsem takou mal, tak to noční řízení by mělo být taky v pohodě.

Jindřich: Jsem zvědavý na to, jak budou z těch kamer tady vypadat ty záběry, třeba když jdem takhle v tom tunelu, že jo, když nejsem takovou osvětlený. Žádný studií vysvětla.

Filip: Jo, jo, jo.

Jindřich: Takže ono obecně asi ten, tahle ta epizoda podcastů bude trochu raw, ale je to experiment, snad to bude stát za to.

Filip: Jo, tak je to o tom zážitku, víš. Určitě na co se díváte, já věřím, že nás všichni většinou posloucháte jenom, takže tady máte i něco navíc, že se něco děje, že jo, ta doprava. Teď zase zmáčknu jenom, ať máme, nevím, jestli jsem to zvlášť odstranil.

Jindřich: Musíš to podržet. Podržet. Podřet, aby, čímž nám to vlastně uloží posledních deset minut jízdy ze všech kamer, který to auto má, takže taky potom případně budeme moc do nějakých prostřihů použít v rámci toho podcastu.

Filip: Tady třeba tadyctu, že jo, teďka když odbočujeme, tak ono nám to tady ukazuje ten mrtvý úhel a ještě nám to tedy hezky bliká. Jinak mimochodem to úložení těch záznamů tak funguje dobře i v tom tzv. sentry modu, kdy se ta Tesla hlídá sama. To jsme přejeli do druhého pruhu.

Jindřich: Ale nevím jestli to udělal umyslně nebo ne, ale nejelo tady žádný jiný auto.

Filip: Nebudeme odpočovat, takže auto nejelo, asi se připravil. Já bych to třeba jako řidič udělal později, zvěd bych jel rovně, až bych se odpočil tady, ale... Těžko říct, jestli to byla chyba. Jako nemusela být, že jo. Ale co jsem chtěl říct tomu Sentry modu, tak vlastně třeba jak my jsme pak si šli na kafe.

Jindřich: To popiš, popiš ten Sentry mod.

Filip: Jo, ten funguje tak, že vlastně vy zaparkujete tu Tesla a ona pořád nahrává ty kamery kolem sebe. Ukládá se vám posledních deset minut toho záznamu, ten se přepisuje. No a když ta Tesla nebo vy tím, že klepnete v aplikaci vyhodnotí, takže se něco děje, tak se ten záznam uloží. Takže my, když jsme pak přišli k autu, když jsme šli na kafe, tak my jsme jako u tohoto auta stáli a já jsem si tam položil kafe na tu kapotu a vlastně jako obtěžovali jsme to auto, byť jako můj telefon byl blízko, tak ta Tesla to vyhodnotila jako nějakou událost a uložila ten záznam. A teď už se chystáme do tunelu po Maldu. A co je další zajímavé, tak kromě centry modu, tak vy si v tom autě můžete nechat tu teplotu vychladit, než se k němu přiblížíš, abys to měl připravený. A zároveň, když máte psa, tak ho můžete nechat v autě a těmu to klimatizuje a tady se velkým rozsvítí, že je to jako my dog is cool, nebo něco takového. Zkrátka, jo, teď mě to tady vyjebalo, že koukám na obrazovku, že se nevyjednuju řízení. Tak a vlastně jako vašeho psa to tady chladí a to proč to přidali na ten display je kvůli tomu, že lidi rozbíjeli okýnka, že jo? Že jsi nechal psa v tom, v autě, ale lidi se báli, že se ti tam v létě upeče, tak rozbili okýnko i přes to, že to byla Tesla, která uměla chladit. Tak teďka jsme mu tam trošku vyjeli tomu autu za náma, ale jako bezpečně. Bezpečně a zařadili jsme se, takže za mě asi dobrý. Byť to asi nebylo potřeba úplně věd. Nebo jo, on je tady od počka, že?

Jindřich: Jo, jo. Tam ještě doprava. Ale moh tam vjet určitě jako díl, kdyby tam bylo jako by více prostoru.

Filip: Tak. A teďka je jenom už krásně tunel. Moje nové výsledku to je co? To je jako dvouproudá selnice tady. Nic specifického, jenom je tady horší viditelnost. Ale tunel je odsvětlený, takže oproti řízení v noci, tak pořád auto se myslím, že moc pěkně vidí.

Jindřich: Teď na tý navigaci nám Tomi ukazuje tu kameru. Konkrétně je rychlostní kamera, což tým už je 70, my jdeme nějaké 63. Spíš kvůli tomu, že před náma jedou ty auta tohle rychlostí. Ale jako zase příjemný, jede si to v tom pravým pruhu, někam to očividně nějaká strana pospíchá, aby to přejiždilo do toho levýho. Byť mi tam bude muset potom, protože my vyjíždíme asi výjezdem do leva, tak po třech kilometrech, ale to máme ještě dostatek času.

Filip: A drží si to tu plynulou jízdu, že jo, zbytečně to nepředjíždí. Já vím, že když bych dal blinker, tak bych tomu autu naznačil, že je přede, to můžeme pak vyskoušet, když tady třeba kolem nás bude volno.

Jindřich: No chodím, proč jsem to chtěl, nebo proč jsme chtěli to otestovat v tunelu, protože tady je logicky nižší, respektive tady měří jako žádný pokrytí GPS-kou, takže uvidíme, jak to auto si poradí s tou správnou odbočkou. Protože to i já koliká, tak on nevím, když mě skládá tady ta navigace, tak já nevím přesně, kterou odboču pak vzít. A tady to vypadá zatím moc pěkně, je to stále plynulý ta doprava a hlavně to tady hezky podpočítáváte kilometry. Máme tady nějakých 2,9 kilometrů do odbočky. Takže jsem věřím tomu pevně, že...

Filip: Teďka jenom promiň, že ti do toho skočím. Tady bylo místo, tak jsem dal bliknu doleva a vlastně tím jsem tomu FSDčku naznačil, hele, chci ty auta předjet, zařaď se do toho pruhu a on mi... Jenom já jsem dal blinkr, nic víc, a on se zařadil, dal tam těch 70 a předjíždíme vlastně ty auta kolem nás. Já se pak zase vrátím, ať ho necháme. Jo, ale my vyjíždíme ven.

Jindřich: Jo, ještě ne. Ještě ne, jo.

Filip: Jo, předejdem tady toho, já pak zase dám doprava, aby se nám vrátil. Protože on teďka se podle mě bude držet toho levýho pruhu, protože to je vlastně legální. To není nic špatné, když je člověk ve městě. A mu dám zase doprava, ať se vrátí do toho pomalýho.

Jindřich: A teď teda vlastně jsi jenom klepnul. Plinkr a vlastně...

Filip: Nic víc jsem neudělal. Jenom jsem ho vrátil. Protože my chceme otestovat tu odbočku, aby on si sám přišel na to, že má přeje, tak jsem se vrátil A vlastně mi to přijde fajn, že jako zbytečně se nesnaží měnit pruhy za tebe, že ty jako když chceš a přijde ti, že zbytečně před tebou jedou pomalu, tak si klepneš a on ten směr změní, ale nepřeruší ti to řízení. To je super. No, žádný zaváhání, viď, tady v tunelu?

Jindřich: Zatím ne, no. 5 minut do cíle. Za chvilku budeme síždět z tunelu, pojedeme Radleckou nahoru a cíl máme aktuálně tu novou budovu ČSOV na Radlecký.

Filip: Co mi přijde zajímavé, když si všimneš, tak on tady kreslí další pruhy. On tam asi bude i jinej tunel vedle, protože to bude vidět odhadovací mapy, ale šanci vidět to nemáš, protože jsme uzavřený v jednom pruhu.

Jindřich: Jako je to zvláštní tohle, to je pravda.

Filip: A už to tam není. A, chvilečku, zajímavý, zajímavé. Nevím, podle čeho to tam soudí. A nízká přesnost po leží GPS, může být nutná další pozornost, tak uvidíme, já budu koukat spíš před sebe, aby se nám to nevyplo, aby jsme dojeli. A to jsme, myslím, změňovali, že tady je vlastně kamera, která hlídá tu pozornost vás jako řidiče a když koukáte dlouho jinam, tak vás to začne pepat. Což si myslím, že je fajn. A mimochodem, toto, že vám to hlídá tu pozornost, tak je adaptivní vůči tomu, jak rychle to auto jede. Takže když jedete 30 nebo 50 ve městě, tak vám to dovolí mnohem více koukat vedle, na spolujezdce nebo do navigace. Ale když jedete 130, tak fakt myslím, že tam jsou nějaké 2 nebo 3 vteřiny, když můžeš uhnout pohled. a musí se fakt věnovat tomu řízení, protože samozřejmě jako při 130 už ta možnost, že se udělá nějaká chyba je velká, že jo. Ujedeš strašnou vzdálenost za každou vteřinu.

Jindřich: Jako to je přírodně zajímavý, no. To je přírodně zajímavé. To jsem pak zvědavej, jestli s tím pojedeš na dálnici. Jaká to bude v skutečnosti?

Filip: Tak za 800 metrů budeme mít odbočku, jídíme do posledního tunelu, duším.

Jindřich: Takže budeme potřebovat do toho levýho pruhu, protože za 500 metrů taková odbočka. A takhle ten pravý pruh vede rov

Filip: Zatím se nic neděje. Já už bych si, jako řidič býval, odbočil, ale uvidíme. Navigace pořád ví, prostor máme, tamhle je ta odbočka.

Jindřich: Přesně tak.

Filip: Tak uvidíme, já už bych to daleky dal. A nikdo vedle nás nejede, jo? Ale už odbočujeme. Asi bych si odbočil dřív, ale jako proč ne, no. Zajímalo by mě, jak by se to auto zachovalo, když by tady byl provoz. Vedle nás. Jestli by si přidalo, zpomalilo, asi jo.

Jindřich: nebo by jelo dál a hledalo by ti potom alternativní cestu.

Filip: Ano.

Jindřich: Což znamená, že v tomhle případě by to bylo, nevím, třeba o deset minut další důležitost.

Filip: Ale jako zase prakticky jako bezpečnější varianta, než se někam odspát a pokazit to. Ale jako čekal bych, že to auto, když bude vědět, jo jedem správně, že bude zatáčet, tak si ten levej pruh bude hlídat už hnedka. A teďka máme zelenou šipku, takže my můžeme jet. Uvidíme, jestli toto auto pozná zatím za náma.

Jindřich: No, tak nevím.

Filip: Nepoznal, nepoznal znanou šipku.

Jindřich: Protože on vidí i tam je tu červenou, že jo? Teď už za náma je auto, tak jeď asi.

Filip: Čekám, jenom takhle čuknu.

Jindřich: A ne, ne, já si to uvidím, že to je červená.

Filip: Tak, já jsem mu čuknul pozdě.

Jindřich: Tak, samostatné řízení bylo...

Filip: Deaktováno.

Jindřich: Co se stalo. Postisnustný tlačítka hlasové správy může ve společnosti Tesla odeslat anonimní správu. Ok, zajímavý.

Filip: Tak my si pak tady najdeme, kolik to máme ještě minut. Takže já nemůžu teďka ho aktivovat znovu, abych musel zaparkovat. A jsme na červený, to se mi vůbec tady klikat nechce. Tak teď můžeme, takže přebírám řízení, teďka řídím já. Já jsem zadupnul brzdu a tím vlastně člověk deaktivuje to FSD. A protože jsem ho chtěl pozbudit, aby odbočil a... Ale vlastně super situace, kterou jsme si ukázali.

Jindřich: Víš, ten tam je doprava.

Filip: Jasně.

Jindřich: Jo, samozřejmě.

Filip: Já mám navigaci. Tak. Zajímavý, zajímavý. A super, že vlastně to auto vyhodnotilo, že se stalo něco špatnýho během tý navigace. Ale já vyzkouším jednu věc.

Jindřich: Tak ono špatný ho, tak jako to, že ty jsi mu to do toho zahamsknul, že nebo respektive ty jsi mu to zabrzdil, tak kutím.

Filip: Ale že umožnilo vlastně odeslat Tesla ten feedback, pravděpodobně ty záznamy teď odejdou na servery Tesla a to auto, nebo jako bude se učit ta situace, co se stalo, že jo. Ale nepoznal zelenou šipku doprava, takže.

Jindřich: Přesně tak, no. Já jsem si to jako říkal, protože my když tam vlastně přijíždíme a výjíždíme výjezdem z toho tunelu, tak doprava, vlastně ten semaford doprava je schovaný za tím rohem, takže tam to vidí až když tam přijede k tomu a dřív vidí ten semaford vlevo, kde je logicky jenom ta červená a není tam ta šipka doprava zelenáho.

Filip: A my už máme kolik minut do cíle, tak to asi nebudeme zapínat.

Jindřich: Jo, už není nutné.

Filip: Takže tady nějaké malé zaváhání, ale zase lepší než kdyby tam vělo. Ale co je zajímavé, tak nechá se překecat na větí do červení, když zmáčkneš ten plyn. Když mu dáš ten povel, tak se rozjede. Víš, že jako bych čekal, že když už to zhaslo a to auto nikde nevidí zelenou, že mi nedovolí ten plyn zmáčknout, ale dovolilo. Což asi zase jako dává smysl.

Jindřich: Jo, přesně tak, tak vodle mě to jako dává smysl.

Filip: Dává, no. Když by jeli policajti nebo něco, že tady bys potřeboval udělat nějakou situaci, vyřešit.

Jindřich: Jo, cokoliv, cokoliv přesně. Jako samozřejmě já to chápu, že v tu chvíli se vypne to FSD.

Filip: Jasně.

Jindřich: a máš to celkově jako zemrkou, takže už je to vlastně čistě na tobe.

Filip: To není pravda, já když do toho jenom čupnu, tak ho povzbudím a to FSDčko bylo pořád aktivní. Ono se vypne až na brzdu. Takže ty ho můžeš jako pozbudit, aby jel, takže já jsem ho jako pozbudil a on se rozhodl, že pojede i přes to, že byla červená. Ale já jsem mu dal ten explicitní signál, jako člověk, jeď. Takže asi to dává smysl, že jo? Protože to je podle mě dělané na ty situace, kdy by se to auto jako zaseklo, tak aby ty mu řekl hej, dobré, jeď. Stejně jako na tom přechodu, že jo? Když to vyhodnotilo ty chodce, že jsou rizikový.

Jindřich: Jo, jako má to mouchy? Drobný a spoustu věcí to dá smysl.

Filip: A hlavně zase je nutný říct, kolikrát člověk jako řidič udělá chyby. Já to vidím u sebe, jsou to drobný chyby, ale prostě někdy si něco nevšimneš, někam zajedeš.

Jindřich: Jasně, jsou to přesně drobný chyba, někdy zastavíš třeba, kde nemáš, nic nevšimnejš, nebo já nevím, vjedeš někam, kam třeba věd, jako nemáš atd.

Filip: Tak, my jsme v naší destinaci.

Jindřich: Tak, tamhle pojedem doleva. Tamhle, jak vyjíždí to auto, tak tam pojedem doleva.

Filip: Jasně.

Jindřich: Super, super.

Filip: Tady, jo?

Jindřich: Jo, tady přistavujou mimochodem metro, respektive tady je stanice metro Radlická. A oni tady chtěli mít vstup taky z druhé strany, vlastně z té nové budoviče SLB, tak jsem teďka přišel na metro.

Filip: Tak parkujeme.

Jindřich: No tam můžeš klidně dál, kde je tam spousta prostoru. A my jsme dojeli.

Filip: My jsme v naší cílové destinaci a to dáme si dostínu, ať nemáme odnasobě odlesky nějaký.

Jindřich: Přesně tak, ať vypadáme dobře.

Filip: Přesně tak.

Jindřich: Jako je to příjemné, kdybych to měl možná trošku zrekapitolovat, tak... To parkování bych očekával možná trošku lepší, že jo? Jak nás to trošku vypeklo, třeba u toho Fora Carleen, tak tam to dvakrát jako objíždilo, ale očekával bych, že už třeba 100 metrů před tou destinací mi to začne hledat nějaké místo na parkování.

Filip: Jo, souhlasený.

Jindřich: Jednu nás to vypeklo, tak to otočilo po druhý a opět tam jako ty místa, které byly na začátku, jako přehlídlo a až to vlastně zastavilo tam vlastně na silnici. Ale jako drobný věci, no.

Filip: Overall super.

Jindřich: Ta jízda je jako velmi bohodlná.

Filip: Extremně pohodlná. Fakt jsem jako překvapený. Čekal jsem, že to bude dobrý, protože jsem nakoukal těch videí spoustu. Fakt impresiv, působivý. Co k tomu říct na závěr? Jestli se to někomu vyplatí za ty peníze, to už jsme řešili, těžko říct, ale minimálně to, že ta technologie už dneska existuje, ať je takhle dobrá, tak mi přijde fakt.

Jindřich: Já věřím, že to tu cílovku má a spoustu lidí to dokáže využít. Jasně je to drahý, velmi pravděpodobně stejně jako každá nová technologie, relativně čerstvá technologie, na kterou se to bude zlevňovat. a dřív nebo později věřím tomu, že to bude jako na tolik dostupný, že to bude mít až třeba důležitost největšího auta.

Filip: To je klasika, ty máš ty nové technologie, jsou drahý, jsou nedostupný a stejně jako Tesla, když začaly ty elektroauta, tak byly jako dost drahý a nebyly nic moc, ale dneska model, to je myslím, že ta trojka, ne ten Ypsilon, 900 000. Jo, je to jako pořád dražší auto, Takhle koupíš i novou oktávku, že jo?

Jindřich: Třeba za, nevím, 10-15 let, tak budem jezdit v pistacový Fabii s FSD-čkem.

Filip: Jo, hele, já věřím, že to je ta cesta, že to je ta budoucnost a řízení rukama už bude taková spíš památka.

Jindřich: Skvělý, díky, že jste nás poslouchali, nebo že jste se třeba i koukali a že jste sdílali s náma ty zážitky, které jsme tady v té Tesla měli my. Budeme samozřejmě rádi, když nás standardně budete odebírat a když nám dáte vědět třeba, jestli vás takovýhle format baví. My už jsme tady s Filipem zvažovali, jak to trošku ovzvláštnit, že bychom udělali takové podobné některé témata, epizody nebo epizody na jiné témata. Tak budeme rádi, když nám dáte věděť. A díky Filipu opět

Filip: Bylo to super povídání a velmi zajímavé. Budeme se na vás těšit příště, bohužel asi už ze studia zase, ale třeba vymyslíme něco podobného někdy v budoucnu zase. Mějte se krásně, ahoj.

Jindřich: Díky, čau.