Vratislav Zima

Vratislav: teď platím nějakých pětadvacet tisíc měsíčně jakoby za, celý jako AI,

Filip: Já jsem si vybral bejt optimista, mně nic jinýho nezbývá."

Vratislav: doneste nám na Vibe kódovanej prototyp. My ho vezmem, zahodíme teda jako a, a uděláme to znova.

Jindřich: Oni jsou opravdu jenom jeden prompt od toho, aby nad tím nemuseli přemýšlet a aby to za ně udělalo AIčko.

Vratislav: senioři nebudou psát kód. u nás jako se to skoro už jako neděje.

Jindřich: Naším dnešním hostem je Ráťa Zima, spoluzakladatel a CEO studia Megamethod, které staví mobilní aplikace a software na zakázku. Ráťa je zároveň předsedou Asociace softwarových agentur a stojí za přehlídkou Apperate. Budeme řešit, co AI udělá se zakázkovým vývojem, s cenami, s klienty i s tím, co dneska vlastně softwarová agentura prodává. Eh, Ráťo, díky, že jsi přijal pozvání a vítej v DeepLink Show.

Vratislav: Děkuji za pozvání. Hrozně se těším, jak to dneska pořádně proberem do hloubky

Filip: Taky tě zdravím Vlá-Vláďo, zdravím i naše diváky. na úvod já bych tě chtěl poprosit, dokázal bys nám v krátkosti shrnout, jakej je tvůj příběh za Megumethod, vlastně firmou, kde seš teďka CEO?

Vratislav: Jo. Eh, Megume, to původně Synetech. Eh, my jsme to zakládali v roce dva tisíce čtrnáct s tím, že, že jako vlastně hrozně byly v hypu mobilky. Jakože prostě to bylo jako na vzestupu, tak jsme říkali: „Hele, pojďme vlastní firmu a budem dělat na zakázku mobilní aplikace.“ Respektive my jsme tenkrát to stavěli ještě s jedním startupem. Eh, první rok byl absolutně strašnej, protože já jakoby jsem původně vývojář a tak jsem jako z vývoje si sednul, eh, do kanceláře a čekal jsem, že se o mě poperou ty zákazníci a ono se tak jako nestalo. Takže jsem musel začít řešit jako ok, tak, eh, jak se k nim dostanu. A to chvíli trvalo. Samozřejmě jakoby než se vyvstaly první příležitosti, tak třeba čtvrt roku my jsme na tom byli strašně. pak jsme dostali prvního klienta. Ten nám dal nějakej testimonial, druhýho, třetího a takhle vlastně nám se to docela jako rychle rozjelo, že jsme každej rok škálovali jako prostě o sto procent a ta firma jako se prostě velmi rychle za čtyři roky dostala na to, že najednou jsme měli dvacet lidí. Začali jsme tvořit vývojářský týmy, začali jsme řešit marketing, začali jsme řešit další aktivity každej rok jsem si říkal: „Hele, pojďme jakoby každej rok tam mít jako něco dalšího, jo.“ Takže prostě App Rate, asociace a další věci, který se k tomu nabalovaly, prostě pořád drželi jako nějaký tempo. A s tím souvisí i vlastně jako ten rebranding, kterej jsme udělali v roce dva tisíce, dvacet tři. Už je to tři roky. Mně to hrozně jako jde rychle vlastně od toho covidu mám pocit, že to je úplně jako, že ten čas jde úplně jako jinak. Eh, a tenkrát jsme to udělali jako hlavně ten rebranding kvůli tomu, že jsme, eh, nechtěli bejt spojovaný, eh, úplně čistě jenom s tím techem, s tím vývojem, už tenkrát a dobře, ale teď to je ještě jako mnohem víc prostě s nástupem AI, že jsme cejtili, že potřebujeme tam bejt partneři hlavně jako produktový, pardon, a byznysový. Takže vlastně jsme jakoby ten purpose a nechtěli jsme, aby tam bylo to slovo tech, jo, vlastně aby to nebylo jenom o tom vývoji kódu, chtěli jsme tu, tu značku transformovat, že my jsme jakoby ten parťák na to, kterej staví společně s tím zákazníkem smysluplný produkty, který lidi používají. Tam, tam jsme jakoby prostě, tam jsme jako šli celou dobu. Takže jsme to rebrandovali, udělali jsme tu značku větší. Chtěli jsme jít jako víc do Evropy, což se nám nakonec jako nepodařilo. jako celkově do zahraničí. Takže jsme to nakonec jako stopli, jsme byli docela úspěšní pak tady, tak jsme zůstali jako na českým trhu, ale pořád jako ten odraz tý značky je čím dál víc i teďka, jako po těch letech, dvanácti letech vlastně už co, co tu firmu stavíme, tak máme za sebou strašně moc aplikací, strašně moc zkušeností a myslím si, že to bude hrát jako ještě mnohem větší roli teďka v tom AI kterej je, tak my budem primárně právě ten parťák na ty, kterej má ty zkušenosti, kterej jim je schopnej poskytnout to zázemí na to, aby ty firmy mohly samy tvořit. A to asi trošku před-předbíhám. Takže zhruba takhle jakoby nějakej, nějakej ten flow jakoby toho, jak jsme to založili a, a teď jsme tady.

Jindřich: A co Megamethod dneska teda? Nebo co-- čemu se primárně věnujete? Jsou to pořád ty mobilní aplikace plus teda řekněme nějakej ten jako produktovej support?

Vratislav: Jo, jako pořád to beru tak, že ten náš prime jsou mobilní aplikace, protože už jak my máme hodně, máme v tom docela velkej, velkou zkušenost. Tak já to beru tak, že pořád za náma choděj velký firmy teďka k tomu, abysme postavili aplikaci, která je komplexnější, složitější na míru. Tam pořád budeme mít podle mě jakoby jednu silnou větev. Ale teďka jakoby co začínáme řešit čím dál víc, vedle těch mobilních aplikací jsou třeba právě jakoby AIkový infrastruktury, DevOps. Jo, jako že jdeme do toho, že právě tu naši znalost promítáme do toho, že ty firmy si budou moct samy stavět ty svoje mobilní aplikace a my tam budeme dodávat jenom naši expertizu ze shora. Tam to teďka rozšiřujeme. Vidíme tam jako velkou příležitost, že se tam bude jakoby posouvat velká část trhu, ale samozřejmě prostě tohleto, eh, je vhodný pro určitý typy firem a určitý typy projektů, jo. Že prostě to nejde taky jako vzít. Mně se totiž teďka někdo, já jsem se jako rozčílil zbytečně, že na LinkedInu mně někdo psal. My jsme vydali aplikaci pro Slevomat a někdo nám napsal: jste to ne, ne na vibe codili?“

Filip: All right.

Vratislav: A, prostě to jsem byl jakoby už tak jako umlácenej tím AIkem, jak, jak všichni prostě mluví o tom, jak na vibe codili nějakou věc za dva dny, to jako na chvíli rozčílilo, ale pak jsem si uvědomil, že ten člověk se ptá jako, jo, že to je prostě normální, že to je dotaz, proč jste to ne na vibe codili, když všichni o tom mluví, že to jde na vibe codit. Já jsem si na to připravil prostě kompletně celej článek. Jako proč se tohleto nedá na vibe codit. Protože když jsou ty, ty firmy komplexní, vyvíjejí nějakou svoji vnitřní infrastrukturu let a my se potřebujeme jakoby do ní zanést, podívat se, jak to celý funguje, napojit se na ty procesy, tak to prostě na vibe codit nejde, protože to AI to nezvládne. Kór jako když jsou tam jako principles. Nechcem všechny svoje data vzít a pustit je ven do nějakýho AIka, aby se to tam jako nějak zkroustalo. Tak to prostě jako na vibe codit, na vibe codit nejde. Dostávám se trošku dál od toho dotazu, ale vlastně v podstatě pořád si myslím, že dlouhodobě ten, ta naše dlouhodobá výhoda bude velká znalost velkých jako firemních aplikací z hlediska produktu, UXka a pak jako i následnýho vývoje, kterej teda bude mít menší a menší hodnotu, ale prostě toho vývoje spíš řekněme agentickym, jako kde, kde prostě se to bude dělat jako skoro všechno asi.

Filip: Tam my se k tomuhle tématu vibe codingu, agentic engineeringu a kde vy do toho zapadáte jako brzo dostanem. Mě vlastně zajímá, když už jsme nakousli to AIčko, kdy byl jako z tvýho pohledu ten moment, kdy sis řekl ne AI chatbot super, ale kdy sis jako řekl: „Ok, tohle je něco, co my jako firma, která dělá softwarovej vývoj, fakt musíme řešit, protože to mění to, jak ten zakázkovej vývoj funguje.“

Vratislav: Já jsem, já jsem to dlouho sledoval. Já, já asi nejsem úplně takovej ten first runner, eh, přišlo to na podzim a pak podle mě jako kompletně, když jsem byl all in, bylo asi dvacátýho šestýho ledna. Nevím , ale no, eh, kdy jsem si říkal: „Ok, tak jako teď už je to vážný,“ protože, eh, myslím, že prostě se vydal Opus čtyři šestka jo nebo něco. Eh, a to, to vím, že prostě ok, tak teď, teď jakoby prostě musíme to začít řešit jako velmi intenzivně, protože už to není takový jako what if a jestli to bude halucinovat nebo jestli to bude fungovat, ale už ten, vývojářský svět nebo celkově svět se na to jako že takhle to prostě bude. Eh, do tý doby jsem byl takovej jako ok, jako prostě no nějak to jde. Není to úplně jako asi úplně jako top top. Eh, a byl jsem jako trošku pořád skeptickej vůči tomu, jestli se to dá dělat vlastně nějak dobře. Eh, ale vlastně od tý doby, co-- a fakt to bylo od toho ledna, eh, tak jsme začali velmi intenzivně právě to celý předělávat na to, abysme měli ty služby, abysme takhle fungovali, eh, aby to u nás jako každej používal. Takže jako intenzivně to bylo až vlastně od ledna letošního roku

Jindřich: A mě ještě, eh, možná Vráťo napadá, ta tvoje pozice je od samýho počátku, když jste zakládali Synetech, teda CEO. Byť teda předpokládám, že jako CEO jsi tam dělal celou řadu jinejch věcí, tak jako sales asi, že jo, primárně a podobně. A, a co vývoj? Tys říkal, žes byl jako vývojář, a tak máš tam tak jako nějaký slovo v tom jako technickém řešení?

Vratislav: Eh, jako to, to se snažím nemít. Eh, já se snažím to jako chápat, snažím se to interpretovat ty věci. jako sám pro sebe si stavím doma jako, eh, jako nějaký agentickej systém, jako spíš na hlasový ovládání domů přes jako Hermes agenta, aby mně to tam jako nějak, nějak celý jako šlapalo. Tak si s tím hraju tímhle způsobem, ale ne rozhodně tak jako u nás kluci, který, eh, jsou jako na tom úplně někde jinde, jo. Já to spíš beru fakt jako laicky. Eh, a já od začátku teda když jsem, když prostě ta firma byla malá, tak já jsem vyvíjel. Já jsem prostě dělal iOSový apky, já jsem začínal Android, androidíma apkama, pak apky na, na iOS. Pak jsem dělal dlouho projekťáka, kdy jsem prostě vedl ty projekty, tickety, whatever, všechno. pak někdy jako v roce dva, osmnáct jsem se úplně jakoby odstranil z jako z projektovýho řízení a šel jsem vlastně řešit spíš nějaký jako strategicko marketingový brandový firemní věci. Takže prostě sales. teď vlastně, eh, ta moje primární pozice, eh, už si myslím, že to mám docela jako vymyšlený, že jde spíš do saleso marketingo navenek, ale pořád jako hodně řídím ty věci jako dovnitř taky, jo. Takže prostě řeším i peníze ve firmě, řeším jakoby tady ty věci, ale takový to jako daily agenda, to, jestli lidi tady něco-- že od lidí jsem jako trošku dál teďka jako rozhodování prostě o tom, jestli tenhle člověk bude dělat tohle nebo tohle, tak do toho já už úplně nevidím. Ale řeším intenzivně právě jakoby ty strategický směry třeba tady těch nových produktů, toho, kam se to hejbe. Eh, tak to, to hodně jako pushuju já ode mě

Jindřich: A ešte koľko vás je, prosím ťa, aktuálne?

Vratislav: asi dvacet pět, jako v peaku nás bylo třeba třicet šest. Jo, my nejsme velká firma a doufám, že budeme být schopní bejt ještě menší, což jako teďka asi jako, jako schopný bejt bude. Tím nechci vysílat jako rozhodně signál dovnitř do firmy, že by to mělo bejt nějaký blbý, ale přijde mi, že ten s, jak máme tu asociaci, tak ten trend se otočil, že jak jsme vždycky se porovnávali jako „Kolik máš lidí? Já už mám tolik. Já mám tolik. Jo, seš lepší.“ Tak se to otočilo do toho, že já mám jenom tolik. Seš lepší, jo. Že, že vlastně teď už se ten úspěch nepočítá na to, jak je velká ta firma, ale jako, jako jak je silná prostě v tom, co dokáže jako ona, ona sama jako vygenerovat, jo. Takže že tady byl taky trošku jako switch za poslední rok, dva asi jako s tím AI vlastně do tohohle směru jako u těch softwarovek

Filip: Ale co se týče tý transformace nebo spíš jako toho přístupu, vlastně vstupu AIka do vývoje, vlastně jako agentic engineeringu, byl jsi ty ten, kterej to vlastně jako do firmy musel přinést a představit to těm lidem a začít to pushovat? Nebo jsi cejtil i signály zespoda? Protože abych doplnil ten svůj dotaz, protože já jako znám spoustu lidí, co jsou třeba CTO zakázkovek nebo tam pracujou a jako vnímám strašně jako rozpolcený signály. To, že někteří lidi jsou ještě dneska pořád extrémně skeptický a prostě nechtějí to do toho zakázkovýho jako adoptovat, bojej se toho. Některý jsou jako zase dělaj strašnej push a většinou ten push právě cejtím jako od těch byznysovějších lidí zvrchu, protože oni cítí ten tlak od těch zákazníků, ale od těch vývojářů to tolik třeba jako nevnímám. Tak jak to je u vás?

Vratislav: Souhlas. Teda jako my to máme ze dvou stran. My jsme měli hrozný štěstí, protože jak jsem začal panikařit, že prostě všichni teďka jako musíme něco řešit, začal jsem ukazovat sám jakoby, jak jsem prostě v rámci procesu nadesignoval jako, jako nabídky třeba AIkový research a všechno jako co dělám. Tak chci jako— hodně jsem tlačil jako na FOMO. Já to dělám, když to nebudete dělat taky a fakt jako prostě na těch statusech zaznívalo: "Neškrtnete si na trhu práce, bude to pro vás strašně těžký." Nedělali jsme takový ty ultimáta jako kdo do konce roku nebude s AIkem, tak si tady neškrtne. Ono to pak jako přichází docela stejně samo. Ale mně, já mám v týmu lidi, který to zase tlačili jakoby odspoda, který prostě se úplně nahypili, že tam prostě máme jednoho, dva, tři lidi, který jako věděj, že to potřebujou dělat taky a začali o tom mluvit. Jo, začali ukazovat: "Hele, prostě tohle." Zavedli jsme jako nějaký ceremonie, weekly AI sharing, jakože tohleto jsem udělal, tady vyšel novej model. Co si o tom myslíte? Takže se o tom jako mluví a tímhle způsobem jsme to do tý firmy dostali jako docela hodně. Ale jako to, že, že taky když se bavím s těma firmama, že to jde jenom jako od, od CEO, tak je to málo, protože je to jenom, že on CEO to nějak tlačí. Ty vole, musíte prostě dělat AIko, protože jinak to bude blbý. My potřebujeme jako firma bejt competitive, tak ty lidi si to nevezmou. Oni potřebujou někoho jakoby zase z jejich peerů vedle, který to vytáhne. přesně tak. Jako prostě vývojáře, který to vytáhne a řekne: "Hele, tohleto já už dělám, koukej, jak jsem rychlej. Jako tohleto už mám nastavený, tady mám kompletně celý agentní systém a jedu dál." jsou to lidi prostě, který tím trávěj jako víkendy a pořád jako iterujou a přidávají tam jako nový, nový věci. A já, já jsem měl to štěstí nebo mám to štěstí, že ty lidi tady mám. My celkově jsme nastavený hodně na to, že to tady máme docela jako explorativní v tomhle, že když se dá, tak, tak se jako zkoušej nějaký věci, což je dvou, dvojsečný dost, že to může bejt jako pak strašně drahý. Ale, ale je dobrý, že prostě v tuhle chvíli nám to jako docela zafungovalo, že to šlo jako z obou stran a se u nás udělala fakt taková atmosféra, že do toho jako šlapem. A myslím, že fakt jsme to jako za poslední půl rok jako posunuli obrovsky. jsme nějaký meetupy. Myslím, že i na tom trhu s, jako lidi vnímají, že jsme jako na tom docela daleko. A my když si děláme tak jako probing, že nás poptávají jiný firmy třeba, který říkají: "Hele, pojďte nám říct, jako jak to děláte, jo, vlastně to AIko, prostě nějaký agentický workflow," tak zjistíme, že na tom jsme fakt dobře, jo. Že jako oni jsou třeba na začátku. A stávalo se nám, že tam byli nějací lidi, jak Filipe říkáš, kteří říkali: "Já tomu tolik nevěřím. Já si myslím, že to AIko nenahradí ten klasickej vývoj, kterej je kvalitní." A to se, to pořád jako si myslím, že dost takovýhle lidí jako bude, ale myslím, že čím dál míň vlastně jako postupem času

Jindřich: Nicméně spíš asi dostáváme jako do, eh, doby, kdy jsou lidi spokojení zkrátka s devadesátiprocentní kvalitou za tu dobu nebo za tu cenu, když to bude za třicet procent času nebo dvacet nebo cokoliv. Ale nicméně tohleto jako téma přesně to, že ty potřebuješ vlastně v tý firmě to jako šampiona, kterej bude, eh, ten cílevědomej a bude to chtít jako tlačit a bude těm technologiím věřit a podobně, tak to vlastně potřebuješ, že jo. A, eh, my jsme přesně to-tento topic právě řešili s Vojtou Tůmou z Keboly, kterýho jsme, eh, vlastně tady měli před tebou a on vlastně dělá něco podobnýho, že jo. On jako chodí do firem a tak nějak jako jim radí jako s tou Kebolou, s tím nástrojem a podobně a snaží se jim i vlastně poradit jako třeba s těma jako AIčkama a procesama. On to přesně jako říkal, že vlastně nestačí, když ten CEO jenom, eh, řekne: „Hele jo, pojďme používat AIčko,“ ale že tam v tý firmě přesně musí bejt ten jeden šampion, ten technickej člověk, ten, kterej to jako protlačí, kterej ukáže ty use casy, kterej ukáže vlastně a tu, tu přidanou hodnotu toho AIčka. A pak to jako jde. Takže podle toho, co jsem pochopil, ty vlastně tam tyhlety šampiony jako máš, máš jich tam dost možná víc, a což je vlastně jako na jednu stranu je jako zlatej důl, že jo, protože přece jenom pak ostatní vývojáři třeba k těm ostatním jako jinejm vývojářům můžou, eh, s nima mít jako bližší vztah a můžou tam mít jako tu větší důvěru třeba, že jo, než maj někdy s tím vedením.

Vratislav: Ale mně totiž přijde, že od toho CEO je to takový tlačící a umělý nebo jakoby od toho top managementu, že pro ty lidi to pak může být naopak jako devastující, když pořád jenom ten CEO mluví o tom, že máme něco dělat a co, co máme jako teda dělat? Jako používat to AI jako to je nějakej bullshit, jo. Zatímco když to jako přinese, přinesou fakt ti šampioni vedle a ukážou konkrétně specificky, co to znamená, dělejte to AI jako s těma agentama. Tady to mám naimplementovaný. Tady vám to ukážu, tady ti to předám, vysvětlim, jak to máš dělat ty, jo, že prostě strašně málo lidí jsou takoví ti jako, takoví ti jako inovátoři. A to je pár procent, jo, ono to vychází z nějaký statistiky, který by to fakt jako prokopali a začali ukazovat ostatním. No takže tam ještě musí být podle mě ta kombinace toho, že ten člověk, kterej to prokope, je schopnej to nasharovat a vlastně ukáže těm lidem, jak to vlastně mají dělat. Vlastně ten šampion

Filip: A hlavně jako od CEO si ještě to ty lidi často vnímají tak, že co on o tom ví, že jo, on to někde slyšel, četl, je tam

Vratislav: Joo joo

Filip: a on nám teďka jenom říká jako používejte AI a jako byť ty seš vývojář, takže ty v tomhletom máš jako

Vratislav: Ale úplně stejně.

Filip: nebo větší

Vratislav: Jako, jako já jsem to měl velmi podobně, že když jsem s tím přišel, tak to bylo jo, jo, jo, něco si tam na vibe kloudil machýrek a teď nám bude říkat jako jak je v tom dobrej, jo. Takže jakoby vlastně že ten předpoklad je podobnej, že ty lidi mě dost jako opravovali a dost to bylo takový to jako jo, ale to není takhle jednoduchý, to není takhle jednoduchý, to prostě se nedá dělat. Což jako oni měli pravdu ve výsledku. Ale, ale já jsem si v tu chvíli myslel, když jsem s tím strávil jako nějakej čas, že jako vím jsem to tlačit úplně ty jo, vždyť to je easy, tak jako takhle se to má dělat. Vždyť já jsem to dokázal. Ale myslím, že to je vlastně taková ta iluze, do který jako sklouzává strašně moc těch CEO, že si otevřou jednou jako Clouda, něco tam napíšou, on jim to ukáže webovku a oni říkají to tady a už prostě jsem borec. Tak to je jako

Jindřich: Ono jako ne-není divu, že jo, že někdy to ty, ty jako CEO nebo obecně ten management těch společností, eh, jako tohleto přesvědčení má, protože v dnešní době, když se podíváš, jak extrémně rychlá a co všechno ty lidi jako na LinkedIn píšou. Já otevřu LinkedIn a vidím tam, kolik firem najednou vyházelo devadesát procent lidí, protože mají AI agenty a

Filip: Jo.

Jindřich: najednou mají veškerý svoje procesy o osm set procent efektivnější a tak dál a tak dál. Jo, takže jasně, člověk asi to musí mít trošku v hlavě nějak jako nastavený, že jo, že ne všechno tohleto je pravda a nějak si to zkusit právě osahat. A to, že máš asi ten pře-- technickej přesah, tak si myslím, že ti fakt může dávat dost, eh, jako velkou výhodu

Filip: Tak pojďme možná k těm praktickým věcem. Ty už jsi to tady naznačil, že jako jeden z těch tvejch use casů, kdy jsi to týmu ukazoval, hele, co já jsem dokázal, tak byla nějaká analýza, nějaká ta příprava vlastně tý zakázky. Tak když se na to podíváš teďka s tím odstupem toho půl roku, tak vnímáš ten největší posun? Je to právě na začátku tý zakázky nějaká analýza, prototyping, nebo je to v tom vývoji?

Vratislav: Myslíš jakoby jako AIkovej posun, jako, jako celkově na trhu nebo?

Filip: přesně tak, že jako když

Vratislav: Jo

Filip: proces, tak kde ti to AI jako vlastně jako ušetří čas, kde jako vnímáš, že se to hodně změnilo?

Vratislav: Hele, pro mě je to vlastně o tom, že myslím si, že ty systémy jsou fakt tak daleko, že dokážou dělat suprový analýzy. Jo, jako třeba přesně jak, jak jsem viděl tu, tu vaši analýzu jako na mě, tak si myslím, že to je vlastně jako strašně dobrá věc mít jako přípravy, zároveň jakoby to napojený jakoby na nějaký automatický agentní flow, který ti bude rozhodovat jako o tom. OK, já třeba mám jako zavedený takovýdle věci, že mně to vytváří v CRM jako automaticky nějaký rekordy na základě nějakýho sentimentu, tak mi to jako doporučuje věci. Takže prostě schedule mi ráno jako říká: „Hele, myslím si, že by pro tebe bylo zajímavý třeba napsat tady těm nějakým lidem. Tady to jsem zaznamenal, tady jsou jako nějaký tasky.“ Takže vlastně přijde mi, buďto jsem to předtím jako neměl nebo nevnímal, ale jakoby vlastně teďka tohle vnímám mnohem intenzivnějc, asi se to jako posunulo. Já jsem dneska ráno koukal na to, co má Y Combinator. Je dobrý sledovat Y Combinator, co má za výpisy, jako co je na, na podzim 2026. To vydali dneska. A přesně jako ten shift z toho AI na autonomní agentní systém je tam ještě jako, tam ještě jako silnější. Co vnímám jako z těch topiců. Takže tenhle posun. A samozřejmě prostě ty, ty AI jsou jako zase výrazně lepší, jo, jako to, co teďka jako, jako Fable, řekněme, OpenAI mám pocit, že se jako docela posunulo, takže se dají prostě používat i ty další modely jako na to, aby, aby se jako nad tím dalo jako udělat mnohem víc věcí, jo. Takže já to třeba nevnímám jako zpátky k tomu dotazu, jo, trošku ujíždím, ale jako já vlastně ten systém, který jsem měl jako na ten, na ty třeba jako zakázky nebo na ten pre-sale, mám pořád jako velmi podobnej, jo. Akorát mám pocit, že teď jsem schopnej dělat spíš jako víc věcí a víc věcí vidět, jo, že prostě mám lepší reporty, mám lepší takový ty jako automatický věci, který mně šahaj jako různě daleko. to mně přijde, že se mě posunulo jako dost a předtím nevím, předtím jsem asi neměl. Tak tohle.

Filip: Já možná upřesním tu otázku. Já jsem ještě mířil vlastně k tomu procesu, když přijde ten jako zákazník vlastně, tak zadá nějakou poptávku, vy ji zpracujete, teďka musíte jako vyhrát, že jo, tu nabídku nebo tu poptávku, abyste to mohli realizovat. Pak nějaká analýza, vývoj, testování a tak. Tak tady z těch všech oblastí, tak kde bys řekl, že vám to vlastně pomůže nejvíc? Je to jako pořád fakt na tom začátku? Nebo je to třeba i u toho testingu? Já tam vidím i jako obrovskej

Vratislav: Ten vývoj.

Filip: Ten vývoj je

Vratislav: Jakože prostě, eh, toho, toho vývoje tak strašně velká teďka,

Filip: Hm.

Vratislav: že, eh, se to nikdy nevrátí, že prostě senioři nebudou psát kód. U nás, u nás jako se to skoro už jako neděje. takže jakoby prostě ovládají to, jak, jako prostě analýzy se zjednodušily, jako jak připravovat prostě ty tasky. Implementace se zjednodušila, se testování. jako věc, která, která je jako teďka širší a je potřeba si na to dávat jako větší pozor potřeba jako do toho investovat taky jako víc, řekněme nějaký energie, eh, jako ty systémy jo vlastně vůbec, jo, protože už to není jenom o tom, jako to zkontrolovat. Je potřeba si fakt dát pozor, že v tom testování jakoby ta kvalita je jako udržená. Tak tam mám pocit, že se to jakoby z-zvětšilo, eh, ta, to, to množství effortu. Ale jinak já to beru napříč, že se to všechno jako z-zrychlilo. Takže to s tím, jak lidi píšou jako na Vibe Code, psal jsem si něco. Já věřím, že to jako fakt jako jde. A věřím, že nějaký firmy to mají udělaný i tak, jako že to mají velmi dobře pod kontrolou. si nejsem jistej pak, jako kolik je to stojí a, a jak dlouho to trvá všechno, protože my nějaký části tady k volejch systémů máme a když to chceš mít kvalitně a uzavírat ty smyčky jakoby toho, že se to jako dodělá, pak se to samo otestuje, pak se to zamenedže, prostě jako trvá dlouho. Prostě ty shadow faktory jako, asi je to cesta

Filip: Hm, já jsem na tohle slyšel i jako zajímavej názor, že vlastně ty nebo my dneska, že jo, když něco AI vyvine, tak vlastně se snažíme to kontrolovat jak z pohledu jako pull requestu, to znamená jako, že se ti senioři podívají na ten kód, vyloženě co to vyplivlo, zhodnotěj to a pak až to jde na to testování. A vlastně jsem slyšel i názor, že pokud ty seš schopnej vzít ten kus toho kódu a otestovat ho fakt jako úplně ze všech stran, jestli to dává na všechny vstupy ty správný výstupy, vlastně ta hypotéza říká, tobě Je vlastně jedno, co je vevnitř.

Vratislav: Je jo, ten test driven development teďka jako dostává taky trošku jinej jako směr jo v tomhle. my takhle neděláme. My ale jako třeba máme, eh, jako co jsme si vytunili, je nějakej jako code review bot, že než se na to podívá ten, ten člověk. A je pravda, že jakoby trávíme víc času co-code reviews jo, protože takový to

Filip: sir

Vratislav: jako klasický, že se vy-vytvoří jako jeden task za den, to tak jako není úplně. Takže prostě sekáš jeden task za druhým a stojí to na těch code reviews, že prostě se to, na to někdo musí reálně podívat. Takže my si to jako usnadňujeme tím, že než to jako někdo schválí, tak to projede právě jakoby nějakej takovejhle bot, kterej si nad tím udělá poměrně jakoby, eh, dlouhej ping pong a pak ten, ten, eh, ten člověk, kterej to zamergovává, se na to jenom podívá, že jako ok, tak jakoby tady to vypadá, že všechno je v pohodě. Jdu to tam dát. Je to prostě jako celý o maximální eliminaci jako nějakých kritickejch jako věcí, který se tam můžou zanést a to může udělat teda i člověk. A často se to děje, že prostě se na to podívá a nevymyslí to. A tady se snažíme o nějakou kombinaci toho, aby to pořád jako šetřilo co nejvíc času. Ale jako to, kde se to zrychlilo, já to vnímám, že to je prostě na tom, na tom vývoji úplně jako nejvíc, že tam prostě to, co jsme předtím dělali, že se fakt jako kódilo tejden, tak teďka se to sype a je to fakt jako výrazně rychlejší

Jindřich: A jako ze mě to je velmi zajímavej switch, protože ten trend, to se vlastně přesně jak jsi naznačil trošku z toho jako náročnýho vývoje přesouvá k tomu náročnějšímu testingu. A já to u nás jako vnímám taky, jo, zhruba nevím patnáctičlennej třeba dev team a je tam vidět, že ten agentic engineering nám přinese jako mnohem větší výtlak, byť možná, nevím, jestli to není příliš odvážný, ale zkrátka jako s ní-nižší kvalitou. Ale jako ten trade off je jako, eh, rozhodně za to stojí, ale zároveň přesně potom ten jako větší výtlak logicky je potom náročnější na testing, víc testerů a lepší unit testy, že jo, větší obecně pokrytí automatema, eh, víc manuálních testerů a, a podobně. Hm, máte třeba mimo tohle, co jsi zmínil nějak, eh, automatizovanější i ten testing proces? Mimo třeba toho jako review, mimo toho pro nějaký to manuální třeba testování tyhlety věci?

Vratislav: My máme jako end to end testy, tak jako prostě že nabízíme ty služby, který jsou právě jako dělaný, na to, že pomáháme firmám jako připravit tohle prostředí, aby oni si wipecodili jako bezpečnějc, tak právě v rámci tý pipeliny máme jakože, code reviews, end to end testování, kontrolu vůči tomu zadání a prostě nějakej mechanismus, kterej dělá vlastně celý ty věci jako dokola a snaží se jakoby prostě než splní to, že to je jako celý dobře, tak to prostě opakuje. No takže prostě máme tam jako tohleto, to se snažíme využívat na těch projektech, který jsou jako normální, jako klasický taky. Tak vlastně to vzniklo z těchhle jako klasickejch projektů a teďka to ucelujeme jako do toho, že to chceme takhle jako dávat těm firmám v podstatě jako, jako nabídku služby, kterou jako za-zaimplementujeme.

Jindřich: A--

Vratislav: no

Jindřich: hm, ro-rozumím. A, hm, máš pocit, že třeba je u vás jako nějaká oblast, kterou to AIčko vůbec nezvládá? Kde jste si třeba říkali: "Jo hele, v tomhle procesu to jako nasadíme," ale pak jste se třeba s-sválili? Jako chápu, že je to těžká otázka. Asi sám bych si jako na ni úplně nedokázal odpovědět, ale protože

Vratislav: napadají totiž jako u těch klasických projektů, jako, eh, typicky máš jako poměrně velkej projekt, kterej je chceme tady appku, administrační systém, integraci

Jindřich: Hm.

Vratislav: vytvořit. Eh, tak tam vlastně teďka, eh, když to řešíme, nebo i s-zase se můžem vrátit k tomu slevomatu, jo. Eh, my nejsme schopný nahradit takovouto jako analytickou práci, která, kde je potřeba jako vyškrábat takový ty detaily a takový ty nuance. A ta-ta-ta si myslím, že je pořád jako fakt část toho, co my děláme, je komunikace s klientem. Je to i nějaká jako osvěta, kde sedíme, co tam má bejt, ať už jakoby ta analýza se prostě zrychluje nebo to discovery se taky zrychluje tím, že máme rychlejc ty data, tak pořád se potřebujeme jako alignovat mindsetově nad tím, jestli to, co děláme, dává smysl. Eh, a spíš jako je to o tom, že o tom, tam nedávat, protože jako jako ti vytvoří hrozně moc jako věcí, který ti z-- na první dobrou přijdou jako "hele, to dává smysl, jo, to jo, to se hodí, to se hodí". Nejhorší věc prostě to se hodí, jo. To by se mělo rovnou dávat tady ty věci jako pryč. Takže jakoby jak to vlastně oříznout úplně co nejví-nejvíc, aby tam bylo jenom to, co jsme zamýšleli. Držení takový tý vize a držení toho, jako že tam musej ty lidi bejt slazený k tomu vědět, co vlastně děláme. Že mně přijde, že v tom zahlcení těch různých věcí, který tam jako lítaj, je velmi jednoduchý zapomenout, co vlastně děláme a proč, jo. Že jako takový to pořád ta synchronizace řešení, kde je tady to, tady to. Tak to jsou věci, který se tam jako nenahraděj. Eh, a to si myslím, že, eh, že je ta věc, kterou my nejsme schopný teďka jako vlastně nějak zkrátit, jo, nebo prostě eliminovat. Že, že tam, tam na to jako vlastně není moc teďka způsob, jak s AIkem tohle udělat

Jindřich: Hm, takže to je spíš jako to mapování těch byznysových procesů, který jsou třeba i na k-- na straně zákazníka.

Vratislav: Jo,

Jindřich: Celej mě

Vratislav: je jako takový to, co my nevíme. Jo, nevíme, co nevíme, protože

Jindřich: właśnie

Vratislav: nezeptá a my musíme zjistit, co nevíme a zjistíme to tak jako ok, tak se ptáme a ptáme se takhle, abysme jako zjistili, co nevíme a zjistili ty informace jako dokola. mně přijde, že je jedna věc, pak i takový ten aligning toho týmu. Vlastně aby jako jsme si dokázali říct, kde vlastně jsme. A nebylo to jenom, my se jako vlastně dostáváme k tomu, že ten human faktor jako je ta nejtěžší věc k tomu, že tím, jak se zahlcujeme tím contentem, těma textama, tak stejně to pak nikdo nebude číst. Jo, tak si to prostě interpretuju jako zkratně prosím tě, co ten člověk tím myslel, to dokázal vůbec jako pochopit. vlastně tam, tam máme ten bottleneck a tam je potřeba zase strávit ten čas nad tím, abysme dokázali se pobavit o tom, co vlastně chceme dělat a jako jakým směrem jít. Takže tady ty věci, dvě, dvě věci fakt mně přijde, že ta investigace dovnitř nevíme, co nevíme že pořád tam je tady ten tým, který to jako operuje a věci, který jsou hodně specifický, který už jako ve kterejch Claude není dobrej. A třeba jako teď jsme se o tom bavili, jsme říkali ok, tak jako týmy se budou nějak zmenšovat. Ultimátně tam bude jeden člověk, kterej je prostě dev lead, kterej udělá všechno, ale třeba tam jsou prostě nějaký specifika, jako zrovna ten mobile. Tak si myslím, že tam jako potřebujeme mít nějakýho jako mobile expert, kterej bude vědět, jak se storama, jaký tam jsou podmínky, co tam všechno je jako potřeba. I když ten Claude to nějak vylistuje, tak je pořád jako potřeba tam mít tady toho jednoho člověka, kterej ví, jakým směrem to vlastně půjde. Jo, protože Claude ten to nějak jako asi dá tu cestu, zapomene trošku, že by tam mohly bejt ještě tady ty věci navíc, protože jsme se ho na to explicitně nezeptali. A to vlastně si myslím, že jako souvisí se vším, protože zůstane tam potřeba toho, že ten zákazník náš nedomyslí ty jako nuance a to potřebuje, aby my jsme jako mu dotáhli. Ale je to jak říkáš, jo, že vlastně tam máme osmdesát dvacet nebo devadesát deset. Osmdesát procent, ale pak, aby se to dotáhl, tak potřebuješ jako jenom dvacet procent, který, který jsou jako důležitý, aby to bylo dobrý

Jindřich: Hm. Co by mě vlastně hodně zajímalo, eh, jak vnímáš aktuální sitra-s-situaci na trhu s juniorníma vývojářema? Berete je vůbec? Nebo kdo je případně jako vychovává? Jakou hodnotu vám teda ve skutečnosti přináší, když vlastně to obvykle by dělali asi tu práci, kterou vlastně v dnešní době už jako

Vratislav: my jsme

Jindřich: ti agenti zvládnou dobře?

Vratislav: eh, takže já jako, eh, nejsem schopnej říct, ale jako myslím si, že to je blbý. Jako prostě teďka, když se nad tím zamyslím, tak vlastně bysme toho juniora asi nevzali. nebo respektive My jsme to řešili s klukama a já jsem se na tuhle otázku totiž připravoval a říkal jsem hele, tak jako vlastně jak, jak mi, jakej je náš policy, jo, že se to změnilo tak strašně rychle na tohle a tím, že jsme mezitím nehireovali, ok, tak prostě nám vlastně dává smysl v kontextu toho, že stejně ten člověk bude jako dělat s AIkem jako komplet nejspíš, rozumět pak jako nějakým věcem, tak my potřebujeme, aby měl vystudovanou tu školu aspoň. Aby měl prostě jako vysokou školu hotovou, aby chápal to, co mu to říká. Jo, vlastně myslím si, že je důležitý, aby ten člověk jako byl do toho zapojenej, že jako aha, tak tohleto je tohleto. Já tomu rozumím, co mi to říká. Vím, kde se zhruba nacházíme. Tak já si myslím, že vlastně stačí jako takovýhle člověk, kterej je schopnej tohleto jako zoperovat. Eh, asi jako takovýdleho člověka bych vzal. Samozřejmě prostě je otázka, jak dlouho to bude trvat, než se to celý jako shrinkne do toho, že tam bude jeden dev operátor, kterej bude ten super senior, kterej to bude odbavovat. Ale myslím, že to nás jako vlastně nečeká v nějaký krátkodobý budoucnosti, jo, asi tohleto

Filip: On se vlastně ten hiring proces musí úplně změnit, že jo. Protože dřív tak my, my, my když jsme dělali hiring, tak to bylo OK, tak jako dáme si nějaký první kolečko, jestli jako poznáme. Potom se typicky zadával třeba nějaký menší projekt. To dneska nedává vůbec smysl, že jo. Teď ten člověk si to vygeneruje ve velmi dobré kvalitě jako s AIčkem, odevzdá ti to a všichni na tom strávíme čas. Stejně pak ten reviewer taky to dá AIčku a dá si jako výstup. jakože ti dokáže okomentovat nebo popsat, co je v tom kódu. Jako asi to pořád funguje, ale jako já jsem zas toho názoru, že už se jako dostáváme z té doby, že pokud nevíš ty úplně přesný nuance těch věcí, tak to vlastně není tolik to podstatný jako spíš to jako produktový a systémový myšlení. To, jak jsi popsal, že jako nevím, jestli nutně to musí bejt jako vysoká škola, ale zkrátka, že ten člověk má ten přehled o těch, já vždycky říkám jako kostičkách, ze kterejch je ten software poskládanej a dokáže si to interpretovat. No a už asi jedině, že to vidíš jako v praxi, jak i používá ty agenty, jak to dokáže uřídit celý. Takovej vlastně jako víc manager, že najednou se to jako

Vratislav: Mhm.

Filip: od té hardskillové, čistě hardskillové role do trošku tý softskillový.

Vratislav: Jo hele, je úplnej souhlas. Mě vlastně, jsem jako, myslím, že jsem o tom taky mluvil s Lukášem. Říkám hele, pro nás vlastně bude čím dál víc důležitější, aby ten člověk měl silný soft skills, aby on dokázal konzultovat s tím klientem. Že když on bude zastávat nějakou oblast a aby mu dokázal vysvětlit jako „ok, takže tohle dělám, tohle tady děláme taky. Nějaký produktový přesahy. Fajn, tak jo, tady to zadáme. Hotovo.“ Jo, jako tímhle stylem. Zároveň jako ten mindset. A to, to jsme měli takhle vždycky. Jo, jako když natrefíme jako na někoho, kdo je juniorní nebo spíš takový postjuniorní. Jo, vlastně my nehledáme juniora juniora, hledáme prostě late juniora, medior začátek třeba. Tak je to fajn, když má ty vlastnosti jako, eh, ho to fakt baví, že je pro to nadšenej, ale nejenom toho, že jakoby to dává nějaký výsledk, výstupy a že staví, ale že ho fakt zajímá, co to dělá, jo. Že se začne jako dívat dovnitř a když mu to napíše něco, tak začne řešit, co to znamená. Jako že, že si, že má prostě tendenci dávat si do kupy jako souvislosti a dohledávat si ty věci, aby to pochopil. mně přijde, že to má vlastně docela málo lidí tady tu vlastnost, že se snažej pochopit, proč se věci dějou. A když to je člověk, který jako je schopnej jako ochotnej pracovat a má tady tu vlastnost, má nějakej náš culture fit, že je prostě v pohodě, je humble, povídá si s lidma, má rád ten tým, tak toho člověka chcem. Jako že prostě i kdyby byl juniornější, tak vím, že jakoby on s náma bude jako dlouho, bude dlouhodobě fungovat, bude to posouvat. tak takovýhle člověka bych jako nahiroval spíš než třeba klidně i nějakýho seniorního člověka.

Jindřich: No jasně, takže výsledek je sice fajn, ale ty chceš spíš, aby člověk věděl, jakým způsobem k tomu došel

Vratislav: Jo, jak přemejšlí. A to, tím se budou měnit i jakoby ty, ty pohovory. Že souhla-souhlas, jako ptát se na otázky teďka jako hele, co je tohleto, je jako zavádějící, eh, protože to vlastně není fakt potřeba, jo. Jako prostě jak v Javě napíšeš tuhle funkci? to zajímá? Jako to prostě to nepíšu já, to píše Claude a, a bude to tak prostě, jo. Takže se to fakt jako promění z toho, že, to bude spíš asi o nějakým přístupu, snaze pochopit rozvoje a hledání jako nějakejch hranic toho, co kde jako je možný

Jindřich: Já si osobně myslím, že vlastně ty lidi, který jsou v dnešní době jako trochu seniorní, ale jsou ještě jako dostatečně mladý a mají jako drive na to, aby přesedlali na to AIčko, tak budou mít na, na trhu práce jako obrovskou výhodu. Protože do budoucna ty junioři, moje hypotéza, jako který přijdou, tak ty budou jako skvěle ovládat to AIčko, budou znát jako perfektně tu abstraktní vrstvu, jako nad tím low level nebo nad tím high level kódem. Ale ve skutečnosti už třeba ne nutně budou jako kvalitně rozumět právě těm střevům. A jako logicky, že jo, protože oni mají jako velmi těžkou pozici. Oni jsou opravdu jenom jeden prompt od toho, aby nad tím nemuseli přemýšlet a aby to za ně udělalo AIčko.

Vratislav: Mhm.

Jindřich: A když mají tu situaci vlastně takhle do jistý míry jakoby snadno udělat ten úkol jenom tím jedním jako promptem, tak člověk musí mít opravdu jako velkou disciplínu, aby se přemluvil k tomu tomu porozumět a pochopit to správně a neudělat to jenom tím jedním promptem.

Vratislav: Je to, je to pravda. Jako já když vlastně vnímám i jako naši hodnotu, tak tu hodnotu nejvíc bude mít ten senior, je jako úplně to, to, to je AI enabled, ví, jak to celý funguje a ten zákazník za ním přijde a říká: „Hele, tady se mně rozbila databáze a já fakt nevím, co s tím mám dělat. Jako prostě něco jsem tady mergoval. Oprav to.“ A ten člověk se na to musí prostě podívat, zjistit OK, překopíruju tohle, pustí tam nějaký skripty. Ví, proč se to stalo, kde se to stalo, je schopný si to dohledat. Zas prostě na to má nějaký jako toolingy, jako AIkový, takže mu to najde rychle, ale dokáže se prostě rychle zorientovat v tom, jako co se tam vlastně stalo, protože technologicky to chápe, jo, vlastně jako jak je to postavený. A no takže jako vlastně souhlasím, že prostě tady ty lidi, který teďka už ty znalosti maj a jsou seniorní a budou řešit to AI, tak to bude, za nima budou chodit všichni tady ty lidi, který něco na webu chodili.

Jindřich: Budou pak jako ty, ty nůžky se budou víc a víc rozevírat dost možná mezi těmahle lidma

Vratislav: Je to možný, no. Ale zase jako je, je to otázka, jo, že ten junior, kterej má jako drive, kterej se do toho bude pouštět a jsme ho schopný jakoby na tady ty casy jako naučit a bude zjišťovat, proč se to stalo, tak bych řekl, že, že je schopnej si to jako docela dobře potom jako, eh, dotáhnout. Ne všechno, ale prostě takový ty jako zásadní věci. Že vlastně ten senior pak už bude ty věci na toho juniora. Myslím si, že ten proces bude stejně, jako byl teď, jo, protože u nás jako všichni lidi, který vyrostli, tak vyrostli tím, že pracovali prostě tady s našima jako pár seniorama společně na projektu a bavili se o těch věcech. Jinak prostě jako moc nebo rostli, ale rostli pomalejc, když si to jako zjišťovali sami. Tady to může bejt vlastně velmi podobný, jo, že prostě někde ty lidi vyrůst musej, to nebude, že zůstane jenom pár seniorů a, a junioři půjdou do Mekáče, jo. To si myslím, že jako toho softwaru, jako který je potřeba obsloužit a pomoct s tím čím dál víc, jo, to jako vidíme, že to jako bude narůstat

Filip: Jako pak je ještě, že jo, otázka vlastně, kam se ten samotnej software bude posouvat. Já, já na tohle jako nemám úplně ještě jako jasnej názor, ale jsou i hlasy toho, že jsme na nějaký přestupný stanici, že jo. Protože teďka jako přišlo AI, agenti, agentic engineering a píšou vlastně ten kód, kterej ale byl optimalizovanej pro lidi, že jo. My jsme vy-vytvořili prostě různý frameworky, různý věci, abysme si ulehčili práci, ale vlastně jako co brání tomu se pak jako vrátit k těm kořenům, aby ty agenti už pak jako tvořili nějakej víc low level kód, kterýmu už vlastně třeba tolik ani nemusíš rozumět. A přesně jak jsem zmínil předtím, že máš ten jako box, který seš schopnej otestovat ze všech možných stran a říct OK, ono to funguje, splňuje to i požadavky na rychlost, bezpečnost a d-d-d-dum, tak vlastně už pak nepotřebuješ vidět dovnitř. Ale to je samozřejmě jako

Vratislav: Asi to přijde. Jako je otázka kdy, jako já si myslím, že, že jako tímhle směrem to vlastně docela jde, jo, že. Ale taky záleží, jak kde jo, protože jako

Filip: Jasně

Vratislav: takový ten jako takový ten edge toho, tý, tý technologický jako strany. Ale pak když se podíváš na realitu těch firem, jako co dělaj, jak jsou zamčený prostě v nějakejch systémech, který v následujících dvaceti letech prostě jako nebudou měnit. Tak jako nevím. Myslím si, že, že prostě jako část trhu se bude switchovat, část prostě zůstane nějak v tomhle a někdy se to jako nakonec asi změní, ale je otázka, jako jestli my se toho nějak, se toho dožijem, no.

Filip: Jako ta rychlost je dneska tak šílená, ale vlastně to je jako pozitivní věc pro ty juniory. Jestliže na nás kouká někdo, kdo třeba jako s tím chce začít s technologiemi, tak vlastně jako nevím, jestli to tak bude, ale kdybych já teďka začínal s technologiemi, tak já asi primárně půjdu cestou, nebudu se učit psát Javu, která vypisuje vlastně nějaký výstupy do terminálu, že jo. Každý si dělal kalkulačku a takovýdle věci, ale šel bych těma obecnýma znalostma, jako že spojovat ty věci, jako že jsou tady různé druhy databází, jsou tady nějaké hostingy, jak to funguje a jak to vlastně poskládat ty skládačky. Protože vlastně já vnímám Agentic Engineering jako nějakou novou úroveň tý abstrakce. Jako prostě dřív jsi měl děrné štítky, pak jsi měl nějaký assemblér, tdtm, objektově orientovaný programování a teď máš vlastně jako angličtinu jako programovací jazyk, ale pořád vlastně jako musíš dokázat vyjádřit, co potřebuješ.

Vratislav: Instrukce. Mhm.

Filip: ano, přesně

Vratislav: Jo, jo,

Filip: nějaká

Vratislav: t-to je vtipný, jo, já jsem to přesně taky říkal. Teďka jsem se s někým bavil jakože o tom, eh, když já jsem studoval na vysoký na střední, jo, já jsem studoval jako střední průmyslovku výpočtů. Já prostě od, já jsem začal ve dvanácti s QBasicem, byl úplně jakoby takovej, prostě se tam jako p-psaly takovýdle věci a to byl můj úplně první jakoby střet s vývojem. A pak se to iterovalo dál, dál a pak jako na střední začal někdo říkat: „Ty vole Java, ta, ta bude fungovat.“ A pak jakož hlasů říkalo: „Javu nikdo nebude fungovat, vždyť to je hrozně neoptimalizovaný. Vždyť prostě tam si nehlídáš jako vlastní paměť, to nikdo nemůže používat, jo.“ Jako a to je přesně jako já to dávám jako za příklad, že, eh, viděl jsem hodně lidí, který jako mně tohle tvrdili, jo. Jako prostě to nemůžu používat, vždyť je to pomalý, ne- a mám pocit, že tady to je jakoby ještě mnohonásobně věcí větší jako transition, že je to, je to prostě přesně ten step nad tý abstrakce, jak říkáš, že teď to budeme jako zadávat všechno jako nějakejma komandama jako lidskejma, že budem popisovat jako vlastně to, co chceme, ale chce to prostě jako ten způsob přemejšlení a uvažování, jako který bude stavební a trpělivost prostě s tím. To je jako taky hodně lidí s těma technologiemi řeknou: „To ne, já nebudu dělat. To vy ajťáci si dělejte s tím AIíčkem jako, my, já dělat nebudu.“ Takže souhlasím.

Jindřich: Hm, možná když se trošku posuneme, mě by zajímalo, hm, jak ten vstup v posledních letech nebo jak vstup AIčka obecně do toho byznysu těch softwarovejch agentur, eh, ovlivnil obecně třeba ten samotnej jako počet zakázek a kvalitu těch samotnejch zakázek a vlastně v neposlední řadě i jako cenu těch, eh, zakázek. Jak, jak to teď momentálně funguje?

Vratislav: Ale teď je hrozně divný období. A to je jak jsi říkal, že od dvacátýho šestýho ledna to hrotíme, tak mám pocit, že od dvacátýho šestýho ledna to hrotí úplně všichni. Nebo nevím, to datum jsem si vymyslel, ale teď se to někde jako začlo dít. A Je strašně málo zakázek reálně nebo málo. Eh, ty firmy jsou teďka ve stavu, kdy mají pocit, že si to udělají samy. Teďka je takový to jako období, hraju si s tím a mám pocit, že to zvládnem a je to v pohodě. Takže jako pro softwarovky je to fakt jako tough teďka, jo, že jako nejsou tolik zakázky, pokud nedokážem dobře jako verbalizovat jako value propozici, co jim vlastně nabízíme nad rámec toho vývoje, což hodně jako softwarovejch firem nemá. Je to prostě o tom, jako děláme software pro portály, e-shopy, tu du du. Těžký, protože, eh, ty firmy, který se teďka ošahávají, zkoušej, tak zjistily, ty jo, udělám si tady ten interní systém, tady to si udělám sám. nebudem vypisovat teďka zakázku, protože to vypadá, že to nějak jako zvládnem sami. A to si myslím, že jakoby nějaký jako teďka takový přesa-, jako přerodný období, eh, jsou všichni z toho nadšení, že jako ty jo, ono to funguje a ještě to chvíli jako asi trvat bude, ale vlastně jakoby pak se stane zase takový to, že opadne to nadšení z toho. Jo, tady toto já vlastně dělat nechci. Já mám dělat něco jinýho. přestanou si ty lidi to vyrábět sami a začnou zase hledat, jako komu by to byli schopni zdelegovat, aby to nějak dotáhl, aby to udržoval. To je prostě to, co vlastně teďka hodně řešíme i skrz tu jako naši službu, je dlouhodobost toho, že teď se to nějak jako zdá, zdá, že to funguje, dá se to nasadit, ale vlastně údržba, servis a to, že to bude dlouhodobě fungovat, je prostě úplně zase jako jiná hra, jo. Takže, eh, to si myslím, že se jako vrátí. Eh, ale vlastně ten, ten stav trhu je teďka takovej hodně zamrzlej, že se čeká jako s investicema nic moc se neděje. Já čekám na jako Q4 reálně nebo prostě na září. Já si myslím, že tam se to začne jako trochu otáčet, protože lidi začnou mít pocit, že musej během tohodle roku ty věci fakt dotáhnout, dokud jim to takový jako dělám, ukazuju. Ty jo, mám to tady dobrý. tak co kdy to nasadíme ještě? Hele, tady jsou takový nuance, tady něco nějak nejde. to nasadíme jako do produkce, tak to potřebujem jako ještě vyladit. Jo, ještě musíme. když se ukáže, že to vlastně jako pořád tam vyvstávají věci, protože jako, just last prompt takový jako klasický, že prostě už jenom jeden prompt a bude to dokonalý. A crashne prostě jako půlka věci, to je rozsypané někde jinde, tak se to dá jako iterovat takhle velmi dlouho. A než, než jako člověk na to přijde, že, že ta hra je taková jako pak složitá v průběhu, ne na začátku, ale pak v takovým tom long runu na to, abych dotáhl těch dvacet procent, protože bez nich to fakt nechci jako releasnout, protože to bude blbý. Eh, tak si myslím, že ten konec roku tam bude hodně tlačenej na to, aby se dotáhly právě tady ty projekty. se začne řešit jako ty jo, rychle, někdo to musí dotáhnout. A pak se bude otáčet právě to, že dodělejte to prosím nějak, jo S tou cenovkou je to takový jako, jako triky. Já si myslím, že jako klesla Eh, my u těch projektů jakobysme, jsme ty ceny jako snižovali, ale ne nějak jako drasticky, jo. Když prostě beru ty velký projekty, tak jako tam jsme to stáhli třeba o nějakejch dvacet, třicet procent na takový ty jednodušší tasks. Tak je to je pár měsíců, jo zase, jako třeba tři měsíce,

Filip: Mhm.

Vratislav: větší projekt, kde si spočítal, jako na kterejch částech jako jsme schopný ušetřit a který budou takový ty jako neprůstřelný, že tam budem ten čas naopak jako pálit víc. Takže se mi to stáhlo prostě o nějakou částku. Eh, ale jako, hm, MVPčko, jako prostě dostat se k MVPčku je rozhodně teďka jo. Tam, tam jako prostě ta částka jako je výrazně nižší. Pokud to MVPčko nemá nějaký jako silný návaznosti jako do firmy. teďka jako udělat nějakou appku, jako jednoduchou, pár screenovou, která nemá jako ty konektory, se udělá fff, jakože prostě my, my jsme to dělali takhle jako nějaký ty prototypy jsme měli první tak zadarmo. lidem dáš, jo, vlastně, že to není zas tak jako tolik práce. Ale jako celkově mně vlastně přijde, že, a je to i víc, Firum to takhle jako říká, nesnížil se budget, eh, do těch našich týmů. když ten tým jede agilně, tak se budget nesnižuje, zvýšil se prostě scope a to, co jsme schopný dodat. hodně jako vlastně týmy se i trošku jako přestrukturalizovaly a vidím to, i co poptávají firmy za role a co my máme teďka jako víc práce, je prostě architekt. Je člověk, kterej se jako doptává, zjišťuje, co má zadat. Vlastně jako dokáže to někde jako připravit a dokáže to někde posunout dál. Je potřeba jako generovat mnohem víc zadání, jako ale smysluplnýho, aby to dávalo smysl. Takže právě jakoby ty lidi, který vymyslej, zadaj, vezmu si tu zodpovědnost. Tohle to se bude dělat, tohle to se bude dělat tady, tady, tady. Tak, tam tý straně je teďka potřeba víc práce.

Jindřich: Hm, asi kam jsem tou otázkou mířil? A protože my jsme právě s Filipem společně taky asi pět let, vlastně nebo jak dlouho, tak jsme taky pracovali právě v software housu.

Vratislav: Mm-hmm.

Jindřich: A teď vlastně, když si to jako zpětně promítám, tak, eh, si myslím, že za ty roky jako ty projekty, co jsme tam udělali, tak, eh, možná většina z nich by jako stačila na web kódit. Jako jo, možná trošku s, eh, jako i možná i lehkou mí-mírou jako nadsázky, ale každopádně to nebyly složitý projekty. Byly některý třeba menší, některý to bylo jako vnitrofiremní aplikace, takže vlastně ani ten design vlastně se na něj nějak jako extra nedělilo. Jasně, vždycky jsi potřeboval tu analýzu, že potřeboval jsi to zadání pro vývojáře, potřeboval jsi tam ty testovací procesy, potřeboval jsi tam t-ten design a tohle všechno. No tak já si vla-vlastně říkám, jestli když tyhlety menší zakázky právě pohltí ten vibe coding nebo tyhlety třeba freelance jako buildři a podobně, tak, eh, logicky potom už jako nejsou, že jo, tyhlety zakázky v tom právě zakázkovým vývoji. Takže jestli jeden z těch aspektů není takovej, že do jistý míry ten počet lidí v těch softwarovejch agenturách je dost podobnej, počet softwarovejch agentur je dost podobnej, ale obecně jako ten počet těch zakázek není významně menší.

Vratislav: No jako, eh, agentury budou končit, hodně jich bude končit. Lidí bude míň v agenturách, protože to je to tak, jak to říkáš. Jo, najednou prostě ubude velká část toho, co, vlastně předtím jsme dělali. Ale když jsem předtím dělal taky interní systém, jo. Teď jsem se na to podíval a říkám: „Ježišmarja, my jsme— a prodali jsme jednu fakt za hodně peněz, A, a teď je to člověku jako trochu líto, když se na to podívá a říká si: „Ty vole, to bych udělal prostě za víkend skoro jako takovouhle věc.“ Ale prostě předtím to bylo jiný, že jo. Takže jako, ale je to přesně jakoby od toho druhu zakázek, jo. Vnitrofiremní systémy. Kompletně to půjde celý jako do AI a dává to smysl. Takový ty jako, ale jako non crucial, jo, protože

Jindřich: Hm.

Vratislav: ty malý, malý softwaríky, který si uděláš jako k tomu sám pro sebe a není to jako kritický. Všechno se to bude vibe codit, jo. Pak jakoby takový ty větší kritický systémy. To si myslím, že tam už chceš někoho jakoby, kdo ti to pohlídá. Ty tam potřebuješ mít jakoby člověka, který ti řekne: „Hele, jo, pošlape to.“ Když ti to přenáší prostě fakt nějaký jako finanční data nebo prostě nějaký jako, jako spoje, který potřebuješ, aby fungovaly pořád, tak to úplně jako na vibe codit nechceš. Řekl bych, že se to děje řekl bych, že

Filip: Yeah.

Vratislav: to budou ty věci, který pak ty firmy budou chodit za náma a budou říkat: „Hele, ono to nějak nefunguje a teď my nevíme vůbec jako proč už. A je to blbý, protože už to nejde dlouho a my nejsme schopný se vrátit z tohodle stavu do toho stavu, co byl předtím, protože jsme to tam už tak jako nahookovali silně, eh, že nám to ani nejde odendat. Ale potřebujeme to, protože jako bleedujeme úplně každej den strašně moc peněz. A co teďka s tím?“ Takže to, to jsou věci, jako který, když už to nebude jenom pro moje použití, ale bude to kritický nebo to bude používat víc lidí. Tam si myslím, že ty agentury pořád dávají smysl, aby si jakoby tam přizvali, ale v jiný roli. ne v roli jako firmy, která to jako nakódí ale která jim pomůže právě s tím vymyslet to, aby to jako fungovalo a pak to ideálně jako servisovat, jo. Aby prostě jako jsme tam drželi architekturu, eh, abysme jim to nastavili a abysme jim to pak jako když se tam něco stane, tak oni volají: to, rychle to opravte.“ A, a tam my budeme mít ty lidi, který jsou ty senioři, kteří se podívají, jako kde se co stalo a fixnou to. To je přesně, to ti neudělá ten junior. Takže vlastně tady u těchhle věcí budou potřeba hodně ty seniorní lidi, eh, aby to vůbec jako rozbetlovali

Jindřich: Mě vlastně zaujalo, jak jsi říkal, že jste taky dělali ty vnitrofiremní aplikace a že jste jim to prodali jako za hrozně dle-draho. Tak, eh, jako to ono sice jo, ale přesně tohle jsou ty aplikace, že jo, který okamžitě vlastně nepotřebujou žádnej marketing, nic, ale hned, eh, tomu zákazníkovi přinášejí ten užitek a vlastně se mu rychle zaplatěj, že jo. Takže my jsme vlastně měli taky takový podobný příběh, když jsme dělali jako vnitrofiremní aplikaci a potom, co jsme to udělali, odevzdali, a tak, eh, nám právě zákazník řekl, že se mu ta rojka vlastně zaplatí za dva měsíce, že jo. Jsme řekli: "Jo, díky."

Vratislav: Super

Jindřich: Jo, takže vlastně co ti už chci říct, vlastně jasně, sice to byly teda jako drahý aplikace, ale jsou to přesně ty, který jako člověk chce dělat, že jo, který pak lidi jako používají, který šetřej čas, šetřej peníze a vlastně přinášej tomu zákazníkovi obrovskej užitek.

Vratislav: Jasně. Jo, ale prostě zpětně, když se, když se na to díváš, viď, teďka jako z toho pohledu, co jsme

Jindřich: Je to jiný vlastně, no. Hm

Vratislav: bylo vlastně, jak jsme nad tím trávili takovýho času, jako než se to celý dalo do kupy, tak, tak je to jako vlastně takový, ale je to přesně jako věc času, jo, že mezitím se jim to zaplatilo jako stokrát, že to dává smysl jako pořád. Hm

Filip: Hele, když jsi zmiňoval ty prototypy nebo respektive nějaký jako interní apky, tak já vždycky vlastně jako lidem říkám hele, jako dokavaď fakt zaprvý nepracujete s citlivejma datama a zadruhý to není nějak datově heavy, je to prostě nějaký jako jednoduchý zobrazovátko. A ještě k tomu nejlepší situace je, když mají ty data vlastně jako ty, ty pevný základy položený, mají tu vlastní databázi, mají to jako vyřešený a nad tím si jako vajpkou dějt třeba nějaký pohledy. No tak to je úplně jako ideální situace.

Vratislav: Super, je, to je dobrý

Filip: A k těm, k těm prototypům mě napadá, to i vy, že byste třeba jako přišli na schůzku a už vlastně jako z nabídky jste na-navnímali, co ten zákazník chce a nechali udělat nějakej jako jednoduchej prototyp, abyste si to tam mohli proklikat a udělali

Vratislav: Jo.

Filip: wow efekt?

Vratislav: Ale jako ono to souvisí i s tím, že jakoby My se profilujeme víc jako produktovo byznysový partner. Prostě my nechcem bejt jakože vývojáři. Hele, pojďte nám tady udělat nějakou věc, ale jako, ale souvisí to i s těma, jako s appkama, jo, že oni nám věří. Udělali jste toho hodně. Chá-, máte produktovej přesah a vlastně proto si nás ty firmy i vybíraj, jo. Když je třeba, eh, tender, tak teďka jsme vyhrávali právě na to, že říkali, jo hele, vy nám pomůžete i s tím produktem. Vy jako působíte, že to jenom jako nenakodíte, ale že tam budete mít tenhle přesah. Takže je, já jako a záleží na jak, na kterou schůzku, jo, že když to jako není zkvalifikovaný a já, já strávím jako hodně času zase s investigací, že to není taky jako zadarmo, tak tam jako nenosím jako žádnou pořádně přípravu nebo něco malýho. Ale na ty schůzky, o který mi jde, který jsou pro mě důležitý a kde potřebuju přesvědčit, tak přinesu vlastně, kompletně celou analýzu konkurence. A pro tu firmu dělám velmi na míru, eh, výpočet toho, že konkurence v Německu, když zavedla tohle, tak se jim zvýšily tržby. Dududu. Jo a najdu si právě přímo tu dokumentaci a ty

Jindřich: Hm.

Vratislav: mají bejt v tý appce a už jakoby popisuju tady tu, tu funkci, jo, že prostě když, když zavedete tady tu funkci, bude to fungovat takhle. Už to udělali tady ty lidi. a do tohohlehlehle a k tomu jakoby přinesu vlastně webovou prezentaci. To procházíme tu rojku, popisuju ty funkce, proč jsme je tam dali, proč to jako bude fungovat. A na konci je, no a celou tady tu appku si teďka můžete stáhnout. A, a tím to jako zase zakončuju, že prostě je tam link jako Download App Store. Je to jako, je to fejkový prototyp, je to PVAčko, eh, že prostě nechceme jako dávat nic jako do storu, protože to by bylo jako těžší. Ale vlastně, eh, chci ukázat, jako jak jsme nad tím přemejšleli. Eh, a nějakej nástřel toho, jako jak od nás by to dávalo smysl, co tam třeba přidat, jo. Protože jako ta naše expertiza s těma appkama je přesně o tom, že, eh, chtějí vědět, co tam má bejt a co tam nemá bejt. jako to, co já teďka konzultuju nejvíc, eh, je, je vlastně, že, wipe kodovanej prototyp, eh, když to řešíme, tak já řeším to tam nedávej, to tam nedávej, to tam nedávej. Vymysli prostě, co bude do toho MVP jenom jako za hook. Eh, jak, jak, jak přemejšlet nad, vůbec nad tím zákazníkem a nad tím byznysem, aby se tam ten člověk vracel pravidelně a jestli to vůbec jako dává smysl, pro ten jeho produkt, jo. Takže vlastně se bavíme hodně spíš o customer experience jako o user experience, o tom, jestli jako v týhle fázi takhle dávat, o nějaký roadmapě. přitom, že vlastně to bude čím dál zásadnější, jo, že jako každej si teďka udělá nějakou svoji věc a zasekne se nad tím, jako, uff, mám to dobrý, co dál vlastně? Jak, jak teďka mám dělat sales, marketing, co mám udělat, abych dostal první uživatele a validoval si, jestli to dává smysl? prostě teď třeba jako konzultuju jednu takovou, jeden takovýhle produkt a tam je to hodně jakože ok, tak půjdeme tudy, tudy, nějaký fóra, tady seženem- Tyhle lidi na ty interviews, teďka to launchnem a za dva měsíce řešíme tohle, tohle. Jo, že to mně přijde, že vlastně je to, co ty lidi vůbec jako nemaj a nemůžou mít ani logicky, jo, protože nemají ty zkušenosti jako s, tolika aplikacema. coděj a pak next? Ale jako no

Jindřich: Tohle, tohle je skvělý, no. Mně to přijde, že opravdu tady se ukazuje, jak relativně jako jednoduchá AI adopce vám může vlastně přinést tak velkou hodnotu, že vy dáte tomu zákazníkovi něco navíc, že jo. A nejen, že to AI softwarový agentury obecně budou používat ve vývoji, tak přesně pro tyhlety věci, že jako lepší nabídku, prototyp a tak dál a tak dál. No a my shodou okolností jsme už to jako podobný téma s Filipem řešili několikrát, že jo, protože tehdá, když jsme to dělali my, ty jako, eh, produkty, tak typickej problém byl, že zákazník moc jako nevěděl, co chce, že jo. On jako tušil, ale tak ty to musíš zanalyzovat, že jo, zjistit si teda ty jeho procesy, nějak navrhnout ten frame, ukázat mu teda ten frame, jak to bude fungovat a pak řekne: „No, takhle to vlastně nechci.“ A teď vlastně ty už trošičku jako extrémně urychluješ vlastně celej tenhle proces, protože ty mu dáš něco do ruky, co už si může jako proklikat, že jo. On tam už vidí ten interface, vidí tam tu interakci s tím digitálním produktem a tam už ti může dát vlastně na, na ty vaše úplně jako úvodní schůzce ten feedback. „Jo, já jsem takhle to chci. Ne, takhle jsem si to vůbec nepředstavoval.“ Takže tohle, tohle celej ten vlastně proces do tý potenciální slepý uličky ty vlastně tak extrémně urychlíš, že už vlastně do ní ani nemusíš chodit.

Vratislav: Jo. To, co ses přesně úplně jakoby nahrál, protože to, co se vlastně strašně změnilo, eh, já nevím, od doby, eh, jak, jak dlouho nejste v tý softwarovce už? Jak dlouho neděláte?

Jindřich: Já dva roky.

Vratislav: Ok,

Filip: Ja tři.

Jindřich: Všechno

Vratislav: to možná už tam se to jako lámo. No, to ještě bylo, ale je, jsi vždycky dostávali jako papírový, jako teda papírový, jako zadání. Prostě kde byla A4 a byly tam popsaný jako já chci aplikaci, která bude mít na screeně tři a mix

Jindřich: Jasně.

Vratislav: nějakejch nesmyslných features.

Filip: Угу

Vratislav: tohleto se jako výrazně zrychlilo. A vlastně jakoby to, co teďka můžeš dělat je, že ty necháš ty zákazníky, ať oni ti sami přinesou, jako co vlastně chtějí už jako v podobě tý

Jindřich: То съм се сещал да те питат. Мх.

Vratislav: ti jako na whiteboardu jako nějakou verzi. U toho se hrozně rozseknou, protože zjistěj, že vlastně tam nedává spoustu věcí smysl si to, to na tom papíru vlastně neuděláš. Jo, jako prostě tam jenom viděls nějaký appky, tak máš pocit, že tam musíš sepsat features a úplně vy jste ti odborníci, vy to nějak navrhněte. Pak přesně jak říkáš, ti to přinesou zpátky. Hele, tak my jsme to navrhli a úplně. No to není. Já jsem vlastně chtěl. A takhle se jako trochu motáš a tohle to úplně jako brutálně urychluje. Jo, takže je to přesně jako já, když jim dám tady ten prototyp a bavíme se jakoby nad konkrétní aplikací a ne nad prezentací jako toho, co by to mělo mít za funkce jako textovou, je to najednou mnohem víc přiblížený tomu, že už ten člověk to vidí, jako jak to používá v tom mobilu. I proto já se snažím jako dostávat to do tý formy aplikace, aby to viděl v tom telefonu, ne jako na webový prezentaci, aby ten feeling měl ten člověk jako mnohem blíž k tomu, jako jak to bude používat. jsme se bavili o tom jako jo, tady jsem si to představoval, to je asi dobrý. A jako můžou to bejt taky trochu triky. Jo, že já vlastně toho člověka už rovnou tlačím do nějakýho směru, jako on vidí. Ty jo, to vlastně jako neni ono a já nevím, jak to vlastně dělat, ale minimálně jakoby nad tím pak máme tu debatu. Jo, jako že já si stejně myslím, že my to budeme shiftovat do toho, že vlastně těm, ty zákazníky budeme tlačit k tomu, aby. se to bude celý měnit. Jako že prostě stejně to bude nakonec o tom, že ty zákazníci si to prostě budou vyrábět a odpracovávat sami. Jako já jsem o tom přesvědčenej, že my je budem kalibrovat, jenom budeme říkat, jdeš víc tudy, běž-

Filip: úplně krásně nahrál jako vlastně o Sleemy Stack na další téma a to je EP as a Service. To je vlastně něco i co, co byl takovej trigger, proč jsme jako si řekli: „Jo, tebe musíme pozvat.“ Ty jsi o tom psal i na LinkedInu. Pojď nám to vysvětlit a jak se to liší od standardního Software as a Service.

Vratislav: Yeah Ale pro nás tady ta cesta byla, že my chceme jako víc diverzifikovat a máme pocit, že jsme schopni teďka jako společně se zákazníkem si rozložit tu práci, takovým způsobem, že pak strašně prolevníme ten vývoj. vlastně prostě my jsme navrhli způsob, jako kde as a Service je jakoby parodie na Software as a Service, kde platíme měsíční subscription. Takže jsme navrhli fajn, bude jako subscription, kde ten člověk bude platit něco, co je jakoby trošku vyšší SaaS, ale vlastně dostane za to kompletně celou vyvinutou aplikaci. ta, ta hypotéza právě staví na tom, že, my potřebujeme udělat tu první verzi jako architektonicky dobře. jako, eh, setky, sejdeme se se zákazníkem a on přesně jako, teď jsme dogradovali do toho, že právě chce, aby mně donesl ten na Vibe kódovanej prototyp, jo. Protože my máme teďka do, teď jsem to řešil tak jako přineste nějakej nápad, popište mi ho a my uděláme ten prototyp. Ale ještě jednodušší je, doneste nám na Vibe kódovanej prototyp. My ho vezmem, zahodíme teda jako a, a uděláme to znova. Eh, protože jako my nepotřebujeme jako vědět nějakej mix třech nějakejch různejch knihoven a věcí, který my nechcem dělat, ale potřebujeme vědět jako, co on tam chce, jak si to představuje, jak si představuje UIkové nuance. tak to jako vezmem, vytvoříme na to architekturu, vytvoříme na to nějakej jednotnej styl, zadání dokumentace, jako všechno kolem toho, co tam má bejt a vytvoříme jako první MEPčkou verzi. Eh, nasadíme, předáme ti toolkit. Eh, takže tady máš prostě sadu skillů. máš nějaký, eh, mantinely, ve kterých se pohybuješ. Tady máš nějaký školení, jak to máš dělat. teďka si to můžeš jako už iterovat sám. dostaneš nějaký jako naše, naší součinnost. My tomu říkáme jako deploy dny na závislost, v závislosti na tom, kolik platíš. to jsou jako dny, kdy my tě chytáme. Takže prostě ty Vibe kodíš, Vibe kodíš, máš normálně devovou branch. Tam se dějou jakoby ty workflowový věci zase, že tam jsou ty code reviews, end to end testy. Takže už v rámci tohohle my držíme jakoby nějakou architekturu, kterou tam potřebujem. Nedovolujem, aby on tam zasahoval a příliš to měnil. Eh, a potom jako když máš ten deploy den, tak se rozhodneš: „Fajn, tak já, já chci udělat update.“ Uděláš update a my jsme ready na to, že když se to vysype, tak do toho, eh, do toho publicu za-zasáhnem a, opravujeme to jako rovnou ten danej den. Eh, pak tam s-ty, funguje to ale jako klasický SLAčko, jo. Takže prostě když ten, ten člověk to releasene jako nějakej jinej den, přestane to fungovat. Buďto si to rollbackne jako na tu předchozí verzi, anebo píše: „Pojďte mně pomoct.“ My říkáme: „Jo, do nějakýho času my zareagujem a začneme opravovat.“ Jo, takže ty deploy dny mu dávaj fakt jistotu, že tam jsme rovnou, jinak jako jsme schopni to upravovat taky. Takže vlastně ta naše nejvýš, největší hodnota je, že pomůžem mu jako vlastně vydefinovat, co tam vlastně má bejt. Takže bavíme se, přesně máme tam produktově byznysový konzultace, kde to řeším já právě na tý úrovni jako to tam nedávej, to tam dávej. Máš rozmyšlený tohle, tohle, tohle a navádím, jako abysme měli tu cestu jako jak dál. to se děje jednou za kvartál nebo jednou za půl- roku v závislosti na tom, jak kolik on si platí. A my pořád rozvíjíme jakoby neustále tu aplikaci dál nebo on si jí rozvíjí, ale my jednou za ten kvartál mu uděláme tady ten jako jednak security check, health check, kde se na to fakt někdo podívá, eh, a, a zkalibruje to, že to jako funguje. A pak máme další rozvoj. Jakože tak jdeme na další moduly. Tohleto dává smysl. Děláme tyhle testy ještě a tady to máte. Už si to rozvíjejte jako dál vy, jo. Takže on si to pak jako kloudí, vymejšlí si to jako sám, eh, A my se zas potkáme jako za tři měsíce, abysme to posunuli dál. Že to je celá ta myšlenka je právě jako, my tam dáváme jenom tu high level expertizu, abysme ho srovnávali, eh, a on si to jinak dělá sám. A dáváme teda mantinely a ještě AI infrastrukturu na to, eh, abysme minimalizovali to riziko, že se tam budou zanášet nějaký divný patterny

Jindřich: Že se to klódí. To mě zaujalo. To je krásnej výraz.

Filip: taky, to.

Vratislav: Jo, jo, ok.

Jindřich: Hele, ale podle toho, jako co říkáš, že teda vy jim to dáte do ruky, dáte jim asi teda tu codebase s tou devovskou branchí, že oni se tam můžou něco vype kódit, tak to předpokládám, se tady bavíme asi jenom jako o webovejch aplikacích, ne? Vzhledem k tomu, že tam je celej ten release proces, že jo, build, nahrání na storu těch mobilních a tak taky. Jak to děláte s mobilkama?

Vratislav: na ty mobilky my to nemáme prokopaný, ale budeme to dělat tak, že prostě v rámci tohodle jako uděláme prostě ještě nějakej jako custom build toho, jak to vlastně celý. to dá dost jako zautomatizovat, že do toho Storu, tak jako to víte, jako z toho Investownu asi jako to jako jde do toho Storu dát jako velmi automatizovaně, pak jsou tam takový ty problémy, že ten review tým to vrací, komentuje a řeší tyhle věci, takže ten overhead tam je. my jsme zatím na tohle jako mobilku neměli, ale budem to asi prostě dělat v rámci tohodle, tak to jako prokopeme taky nějak jako aby na, aby nám to fungovalo víc automatizovaně

Filip: Ale co se týče toho, popisoval vlastně jako SLAčko, že ten klient si platí nějaký tady ty hodiny, ty release dny. Jako setkali jste se třeba s tím, že nevím, klient vám spadne do nějakého tieru a pak jako za přijde jako s neuvěřitelnou raketou věcí, co na Vibe.co udělal a teď, jo, víš, kam mířím? Jako že vlastně

Vratislav: Hodně jsme to řešili.

Filip: s-- jo, jo, ok,

Vratislav: Jako no jako samozřejmě je to, je to pro nás takový to, že my máme jako pro nás poměrně jako velkou rešerši toho, kde ty týry končí a kde začíná další. A zatím to nemáme úplně jako zkalibrovaný, prostě že bysme měli jako hodně těch zakázek, na kterých bysme si to mohli ověřit, ale prostě tímhle jsme si prošli, jako kolik vlastně, eh, věcí my mu umožňujem a jestli to rozdělovat na obrazovky, jestli to rozdělovat na apky, jestli to rozdělovat na featury. Tak ta diskuse je pak jako nekonečná. Takže teď to máme prostě tak, že, eh, když tam jako vzniká vícero jakoby nějakejch, a když je prostě mobilka jedna, admin sekce něco, integrace jedna, integrace dva, tři, řešíme jako to rozdělení jako do těch týrů. Ale když on tam přidá jako mraky nějakejch features, který tam tak jako dává jako modulárně, tak nám by to měl hodně chytat ten systém, který tam máme, že to přidává už jakoby v tom patternu, který my tam máme jako udělanej velmi podobně. Eh, takže pak vlastně jako už toho není potřeba tolik jako za nás a neměl by se tolik lišit jako ten náklad toho našeho lidského vstupu, kterej my tam máme. A pak samozřejmě jako my řešíme to, že když to bude hodně padat, tak my v tom SLAčku máme jako naší hodinu práce účtovanou navíc, jo? Ne, budu ještě zmínit, že to není celý prostě v rámci jako, eh, nějakýho balíku fixního a že on potřebuje jako, eh, prokonzultovat nějakou věc mimo to, co má nadefinovaný. my tam musíme dělat hodně úprav, když my uděláme co navíc, tak, tak prostě je to účtovaný jako hodinovkou. Takže to tímhle se jako trošku jistíme, že to nebude ulítlý úplně jako do šílena. A jinak on používá jako svoji, svoji licenci jako normálně, eh, AIka, který chce. My máme nebo teď to máme dělaný prostě, že chceme, aby používal Clauda, nějakýho latest a na to, na, protože víme, jak to na tím funguje a na to my mu doděláme, eh, ty, ten tool set mu dáme vlastně k tomu. je to prostě nějaká jako sada skillů, nějaký MCPčka. Já nevím přesně, co tam jako všechno teďka mají zahanutý, ale primárně je to jakoby o nějakejch, o nějakejch skillech, který tam máme teďka zadaný.

Filip: Ale mě úplně napadlo k tomu, máte třeba nějakýho agenta, který mu da-- ho jako dáte do tý jeho codebase, stejně jako máte třeba toho code review bota, kterej by vám dával vědět jako: „Hele, tady ten klient už,

Vratislav: Ulit.

Filip: toho upravil prostě tolik, že jako měli byste revalidovat váš týr. Přichází release kterej je až za dva

Vratislav: Jo.

Filip: Jako todle bude blbý.

Vratislav: Hele, to úplně nemáme, ale my to uvidíme, jako z toho Code Review bota, že jo? Protože on když tam, on když tam dělá jako prostě, hodně těch merge requestů, hodně to prochází, tak my uvidíme, že to začíná jako bobtnat, jo, že tam dělá asi jako hodně, hodně práce navíc. pak je to na tom, že, že ho jako musíme upozornit, že se to tak neděje. My to máme hodně čerstvý, jo. My to pilotujem teďka jako s prvním zákazníkem, takže tady to se nám jako neděje, že to nevidíme.

Filip: Yes sir

Vratislav: Teď onboardujeme jako nějaký další, tak uvidíme, jak to jako, jak to půjde. Ale myslím, že to pak musíme řešit individuálně. I pro nás jako tady ten celej model je, že ho stejně pak musíme zkalibrovat, to prostě takový teďka vstup, že jako máme to nějak spočítaný odhadově, kolik na tom strávíme času, ale jaká bude realita jako prostě s tím, že každej ten zákazník je jinak demanding, dělá jiný věci, jak je to na míru, tak vždycky prostě v tom, by to byla krabice, jo, ale jak je to na míru, tak vždycky nějaká věc tam bude jinak. Takže to si musíme ještě jako, eh, zvalidovat, jestli se jako pohybujeme dobře vůbec takhle v těchhle mantinelech, v těch cenách.

Jindřich: A kto je typický zákazník v tejto službe?

Vratislav: Hele, teď to cílíme na malý a střední firmy, eh, který, eh, si nemohly teďka dovolit nějakou aplikaci, nám z toho se vydestilovala jako úplně nová služba, která možná jako bude smysluplnější, která je pro větší firmy a bude to přesně to, že vlastně my jim to nebudem nabízet, jako že my vám uděláme aplikaci, ale uděláme tu infrastrukturu jako do těch firem, že oni si dělaj tu aplikaci, protože jakoby po tomhle jako teďka vidím, že je mnohem větší poptávka, eh, a my tam využíváme úplně stejnej systém, jo. Nebo už od začátku já jsem vlastně jakoby takhle. Budeme dělat dvě služby. Jedna bude jako pro menší firmy, bude jich tam jako víc a ta druhá bude právě pro větší firmy, že integrujeme jako systém k nim dovnitř. Tady ten máme u sebe, to si držíme, hodně držíme tu aplikaci, ale jakoby ten sentiment toho trhu se fakt teďka je hodně nastavený na to, já si to chci udělat sám. já vlastně nechci jako si objednávat, aby vy jste mně udělali aplikaci. Já chci, abyste mě naučili, jak si to mám dělat sám a chci, abyste drželi tu jistotu, že to budu dělat dobře. a tam to cejtím jako hodně silně, dokud to nezačne jako klesat, ty lidi už se to nechtějí učit a nechtějí to dělat sami. si myslím, že bude třeba jako za, za půl roku, za rok, whatever, jako uvidíme, jestli to vůbec nastane. Eh, tak pořád to bude o tom, nastavte mi to jako u mě jako ve firmě. A už jsem viděl jako pár firem, který to mají takhle nastavený, eh, už jako taky u nich vevnitř, dělaj si interní aplikace, mají tam velmi podobný workflow. Myslím, že jako vlastně všichni jdeme velmi podobným směrem, že to tam někdo akorát musí prokopat a pak ty lidi si to budou stavět jako docela.

Jindřich: Jak řešíte třeba jako, jako záruku toho samotnýho díla nebo jako odpovědnost za nějaký security leaks třeba a podobně, když vy vlastně to dílo předáte, ale pak vám do toho ten klient zasahuje?

Vratislav: Ale, eh, máme odpovědnost za ušlý zisk. Reálně to jako prostě těm firmám nabízíme, že jako, eh, to, co způsobíme jako finanční újmu, tak to jim platíme. Takže ta- tady ta, tímhle způsobem jim dáváme jako nějakou garanci

Jindřich: No jasně, tomu rozumím, ale vy když jako jim dáte ten software a on tam třeba změní jako spousta věcí, tak vlastně kdo za to pořád drží tu odpovědnost? To už asi ne vy, předpokládám. Tím, že se tam vlastně do Vibe kódují nějaký svoje věci.

Vratislav: Já si myslím, že my to máme tak, jako když to bude v rozporu jako s těma instrukcema, jako co my jsme mu jako řekli, že má dělat a jak. tak jako to je blbý. Eh, ale já si teďka nevybavuju, jak my jsme to vlastně tohle nasetupovali, jo, protože je jako my to máme hodně vázaný jakoby na ten už lazy, když mu způsobíme újmu, ale máme tam vy-vyjmutý právě nějaký tady ty jako faktory, jo, že vlastně když to bude releasovat třeba mimo deploy dny, jo, jako že celý to je o tom stejně jako řízení rizika, co se jako může stát, který většinou bejvá tak jako v čase, když se to zálohuje, mělo by to bejt jako v pohodě, tak ten systém to jako dělá nějak sám. Pak on hrábne do něčeho, co to jako totálně rozbije a typicky jako se jako merguje z devu do, do, eh, do masteru, kde máš jiný databáze, jo, že prostě public data máš jiný, tak prostě tam se jako stane nějaká divno věc, která to jako nikdo nebo nevyřeší to jako on ten zákazník svým Cloudem tam je to spíš jako o čase, kdy my jsme schopni jako zareagovat a to. A kolik se vlastně tam jako, eh, mezi tím stane takovejch těch blbejch věcí, který způsobí jako újmu. Takže jako já se dívám na to spíš jako tímhle způsobem.

Jindřich: A jestli to teda chápu správně, teď nejsem si jistej úplně, jestli jsem tomu modelu porozuměl, tak jako s těma deploy days, co vy máte. To znamená, že ten zákazník nikdy jako nepushuje do produkce a jde to vždycky přes vás? Nebo si upravuje i nějaký svoje věci v produkci? Může.

Vratislav: když si

Jindřich: Ok.

Vratislav: s-- počkej, vobráceně. Celej ten náš systém je dělanej na to, že prostě, eh, my ho držíme v tom našem flow, který máme v tom pipelinovym. On nemůže nikdy sám jako pushnout někam jinam, kde to nedává smysl. Takže jako prostě, eh, tam je to poměrně striktní. On celou dobu má playground ve svý dev branči. když si vytváří, tak prostě se mu tam vytvoří jenom jeho je-je-jedna větev, ve který si to udělá ty úpravy, která automaticky to všechno zreviduje a ani mu to nepustí jako do toho devu, tam najde nějaký jako kritický věci. Takže my i jako prostě v tom, co on si jako hraje, dělá si v tom devu, eh, tak my mu to tam nepustíme, když to neprojde tou naší pipelinou. A do toho masteru to funguje velmi podobně, že když on se rozhodne, že to chce jakoby pushnout do, do masteru a udělat jakoby ty jeho devovský změny, dáte jako na, dáte public, eh, tak zase to projde těma testama a pak se to tam zamerguje. Takže jakoby on tam nedělá nic sám, že by se rozhodl jako: „Teď si to tam prostě dám bez toho, aniž by to prošlo tou vaší pipelinou.“ Všechno to prostě prochází jako skrz ten náš systém, kde, kde my to revidujem. To znamená, že to celý trvá dýl jako reálně, eh, než to jako projde, eh, takže s kla-klasickým Claudem, kterej wipekodí, eh, je to o tom, že, eh, se udělá velmi rychle první verze, ale pak se děje takový to, že když chceš udělat jednu úpravu, tak čekáš tři hodiny, protože on tam předělává úplně všechno. Tak tady zase jsou pak rychlejší ty iterace potom, protože už ví, jaký tam má udělat diffy, je to celý jako na začátku vlastně velmi dlouhý. Takže v podstatě to, co bys dostal za tři minuty od Clauda, když mu řekneš: „Udělej mi website.“ „Tady máš, jako dívej se na to, je to parádní.“ Tak tady, tady to fakt trvá, protože jako než doběhnou ty pipeliny, než se jako všechno stane, tak to jako trvá delší dobu. Eh, ale jako pro nás aspoň to jako udržuje tu jistotu, že nebudou úplně jako divný věci zanešený, který by způsobily nějaký jako fatální bugy. Eh, takže to jde jako prostě celý přes tu naši pipelinu tady to, tam my to nepouštíme jako jinak.

Filip: Co se týče vlastně toho vývoje, tak my tady vlastně se bavíme od agentů, jako který dělají prototypy, klasickej vývoj, testing. Kolik je váš účet za AI jako?

Vratislav: A my to má-, my to máme docela jako v pohodě nebo v pohodě, jako my máme hodně licencí, který jako využíváme tam pak něco jako na ty, na ty Code Review boty, kde je pravda, že jakoby jedno Code Review pak tady třeba jako pár dolarů, protože to není jako úplně levný. teď platím nějakých pětadvacet tisíc třeba jako prostě dohromady za, za jako kompletně měsíčně jakoby za, celý jako AI, který využíváme jako licenčně. A že to jako primárně

Filip: Claude na předplatnejch

Vratislav: máme, máme Clouda.

Filip: views

Vratislav: No jo, jakože máme na všechno teďka Clouda. Eh, my jsme na to jako najeli. Teď je to těžký trošku jako měnit, jo? Jakože prostě

Filip: Ага

Vratislav: je to takový zase jako skrze neználo, nabízejí se jako, jako přechody jako někam jinam zase, eh, který jsou levnější. Eh, přemýšleli jsme taky jako vzhledem k tomu, co se stalo s tím Fablem jako, eh, si jako vlastní infrastrukturu tady jako lokálně, že prostě já si myslím, že na to ještě musíme jako počkat, protože ta investice jako jednorázově je fakt velká. A když jsme to jako rozjeli lokálně a ten vývoj ještě bude jako nějakej velkej, takže prostě zatím jsme jako v pohodě, jo

Filip: Jo, jako já si taky v tomhle tom myslím, že pro relativně menší nebo střední firmy, když nejseš prostě obrovský korporát, tak jako lokální infrastrukturu je strašně nákladný.

Vratislav: Зачем?

Filip: už

Vratislav: Зачем?

Filip: zatím právě jako Kimi K3 tak jako dosahuje v nějakejch benchmarkcích, eh, podobně jako Opus pětka, což pravděpodobně taky používáte. Ale prostě abys to rozjel, tak si potřebuješ pronajmout jako extrémně drahý datový

Vratislav: No, é sim, é sim

Filip: doba se tam pravděpodobně dostane, že jo. Ten vývoj je extrémně rychlej.

Vratislav: Ale ten Kimi je zajímavý, ale přitom, že to je Čína, tak my, my si to jako nech-nechcem úplně jako dovolit to vlastně jako rozjet na, na, na čemkoliv. Já nevím, jaký je váš názor třeba na tohle, jako ale mně, mně to nějak hrozně vadí, že já tam nechci pouštět vlastně vůbec ty data. možná Anthropik je, že to to stejný, jako ta Čína mně přijde, že to vlastně nebezpečnější, jako tam pouštět nějaký věci o, o mně nebo klientský data třeba jako to tam tak nechceme.

Filip: jsem myslel to Kimi jako lokálně, že jo, nebo

Vratislav: Chápu.

Filip: v nějakým datacentru v Evropě.

Vratislav: Ale jako prostě Kimi celkově je jako třeba pětkrát levnější než, než Anthropik, jo. Takže ono by to dávalo smysl to využívat, ale jako, eh, no to je přece jako blocker je docela jako velkej pořád

Filip: Hm, tam je jakože on ten model, že jo, když si ho dokážeš zasandboxovat, tak by to mělo bejt v pohodě. Ale samozřejmě pak se nabízí otázka OpenAI teďka měl incident, že jo, že jim model utekl ze sandboxu. Ty vlastně jako v těch vahách nejsi schopný dohledat, co ten model je dotrénovaný, aby dělal, že jo. Takže když bysme si nechali ulítnout nějaký konspirační teorie, tak jako ten model by mohl bejt natrénovanej, aby hledal skulinku, jak ty data poslat někam do Číny.

Vratislav: Logicky, no

Filip: prostě bez nějakých velkých benchmarků prostě nezjistíš, No

Vratislav: No jest, nie no.

Filip: hm, no jako v tomhle je to zajímavé, no.

Jindřich: Všechno, o čem jsme si vlastně teď povídali, hm, během tady tý, eh, poslední hodiny a čtvrt. Tak jak to ovlivnilo jako váš tým, co se týče toho složení a obecně, hm, jak třeba k tý jako restrukturalizaci přistupujou ostatní softwarový agentury, jestli máš přehled a jestli vůbec je nutná vlastně ta restrukturalizace z tvýho úhlu pohledu?

Vratislav: A mně přijde, že jako u nás je to vlastně velmi podobný pořád, jo, protože vlastně, ty projekty, který my jedem teďka, tak se tam nestalo to, že by se cutoval budget a myslím, že ani se to dít nebude. Spíš se tam zvyšuje výtlak. Takže jako vlastně, eh, každej vývojář se jako zrychlil výrazně, s tím, že dokáže teďka generovat jako mnohem víc kódu. změnil se trošku jako ten poměr toho, jak jsem říkal, že tam jako je potřeba víc architektonický práce a že některý lidi si vzali víc na starost jako z toho vývoje, že rozbetlovávají ty tasky jako, než aby prostě jako ty tasky jako realizovali. Tak to, to jakoby že je víc. Eh Ale jako myslím si, že se to bude měnit jako tak, že bude potřeba těch vývojářů míň, že s-že ty týmy se budou zmenšovat, že vývojáři budou mít víc kompetencí jakoby napříč, jo, že prostě b-ten jako vývojář podle mě se promění v to, že to bude jako člověk, kterej má i silný jako konzultantský nebo jako soft, soft skilly na to, aby to dokázal jako, eh, si probrat,

Jindřich: Produktový myšlení. Hm

Vratislav: a, a to produktový myšlení taky, no. co zůstane, a to jsem si taky uvědomil, že, že vlastně není moc zmiňovaný, ale někdo to s-s, to řešil taky, jo, a je jako UXáci, UX/UI designéři, designéři prostě. tam jako pokud chceme držet pořád jakoby kvalitní design, tak já, já jako jsem absolutně alergický na to, když otevřu stránku a vidím jako cloudovej, cloudovej design website, tak si říkám Ježíšmarja, ty vole, zas to vidím. My to děláme taky, jo. Ale, ale prostě už jako člověk velmi rychle rozpoznává ty patterny, jako co on dělá a dělá to pořád stejně. Eh, na druhou stranu, když se mu zadá, jako když se udělá jako dobrej design systém, tak to člověk tolik nevidí. Jako ty patterny toho, co tam jako on zadává a, a už se ta, prostě ten designer, když udělá jako dobrej design systém, dobře jakoby popíše, nadesignuje tu stránku, tak to vypadá jako dobře, že to je jako v pohodě. Takže to jsem zjistil, že designéři vlastně pořád v tomhle, jejich role se teda změní, jo. Oni budou dělat spíš design systémy, eh, nebudou designovat celý jako bloky, to nedává smysl, ale prostě uděl-udělají kvalitní design systémy, se kterýma si jako cloud poradí, eh, a bude tam jako dobře zadávat, jo. Ale vlastně tohleto pořád bude jako teďka crucial role, která na to bude důležitá, aby to prostě bylo fajn, jo. Takže jako prostě produkťáci, designéři, vývojáři jako s přesahama, aby to dokázali jakoby dobře pochopit, aby to nebylo jenom jako „tady mi zadej ten task, já se podívám na akceptační kritéria, podle toho to udělám.“ Abs-to je prostě jako, to, to je konec, jo, tam jako vůbec tady ty lidi už jako za mě ne-nebudou potřeba, jo. Protože když bude dobře zadaný task, tak to za nás jako udělá už to AI. To je fakt v pohodě.

Filip: Ono to je vlastně podobný u těch designerů jako u těch vývojářů, že jo, že se posouvají víc do té architektonické roviny, kde jako přesně jako když nastavíš dobře design systém, tak potom už jako střílet ty obrazovky, různý variace a různý úpravy je jako strašně jednoduchý. Ale jako na tom začátku jako vypotit z Clouda design systém, který jako není přesně jak přes kopírák takový ty Cloudoviny, tak to dá pěkně jako zabrat. My jsme taky vlastně náš design systém řešili, že jsme něco zkusili na-jako nastřelit, byť nějaký oko na to máme, ale nejsme designéři a fakt jsme si na tom vylámali zuby. Pak jsme si pozvali kamarády designéry, ty nám to pomohli nastřelit a teďka věci, co může generovat Cloud, což je, jsou jako webovky a další věci, tak, tak si myslím, že to jako zvládá skvěle. Samozřejmě pak nějaký jako vizuální výstupy typu thumbnailů, tak s tím pořád jako bojujem, ale jo, ty, ty role se prostě posouvají víc do těch architektonických a těch jako směřovacích rolích, jo,

Vratislav: Hm.

Filip: ti prostě jako to nastaví ten směr ten

Vratislav: Ale, ale taky je to, jako myslím si, že to je state of the art jako současný doby nebo jako teďka tohohle okamžiku jo. Ale prostě za půl roku to může bejt taky jinak, jo, že vlastně taky budeme říct, že OK, tak to je vlastně docela dobrý, ale já si myslím, že ono to bude redukovat počet těch rolí, až se to zredukuje prostě na jednoho kterej to spustí a stráví s tím hrozně moc času, jako že se ho to bude doptávat.

Filip: I

Vratislav: Bude si odnášet tasky nějaký, který musí on udělat fyzicky člověk s člověkem tam prostě zůstane. Jako že, že trust, když ten člověk rozpozná, že ten, že to je robot, bude mít jako menší důvěru v to, aby jako, jako reagoval, že pořád jakoby takový to budování tý důvěry bude potřeba skrz toho člověka. jako když ho to dokáže provést, protože to, to je to, co my děláme. My jsme jako průvodci tím vývojem, jako tím produktem. Takže jakoby tam prostě řešíme to, jako je potřeba teďka udělat tohle, tady se doptat, tady udělat ten research, aby jsme měli kvalitní produkt, abysme maximalizovali šanci, že ten produkt bude použitej a bude úspěšnej a bude ten parťák. Ale když si to převezme ten Claude, že bude vědět jako provést toho člověka, bude se ho dobře ptát a bude mu říkat ty úkoly. Tak hele, nech to na zejtra, já ti tady naplánuju tady ty čtyři lidi, takhle se jich společně zeptáme. Fajn, teď se podíváme na ten design. když bude jakoby vědět už ten kontext toho jako kvalitního produktovýho vývoje, tak už to bude tak jako o něčem jinym. No, je otázka, jako kdy se tam dostane, ale myslím si, že

Jindřich: Mně se,

Vratislav: může bejt

Jindřich: m-to mně vlastně trošku připomíná, mně se líbilo, jak, em, to definoval Honza Kohout, kterýho jsme tady měli jako jednoho z předchozích hostů. Tak on vlastně říkal, že tu největší hodnotu vlastně dosud byl ten trend, takže na trhu práce tu největší hodnotu měli jako takzvaně I-shaped lidi, což je jako I, že jo, takový to, že maj jako deep knowledge v jednom konkrétním feldu, ale že to hodně switchuje do toho jako T-shaped person, že ty lidi, který mají tu jednu knowledge v tom konkrétním jako oboru, v tý konkrétní oblasti, ale mají obrovsky širokej přehled přes jako ostatní disciplíny. A já si myslím, že to je přesně něco, co se teď momentálně posouvá i do toho software developmentu. Vlastně ty tam chceš někoho, kdo má tu knowledge vlastně v tom jednom konkrétním oboru, ale zároveň chceš, aby měl přesah do toho designu, aby měl přesah do, do, eh, produktu, aby měl přesah do quality assurance, ideálně i do salesu, že jo, a ještě k tomu do byznysu. Takže to pravděpodobně asi tam bude možná trochu ten switch tý dnešní doby a samozřejmě je to i něco, k čemu nám jako to AI pomůže.

Vratislav: Otázka, jestli je potřeba, aby ten člověk měl jakoby jeden ten, eh, deep knowledge. Já vlastně si tím

Jindřich: Asi záleží na oboru

Vratislav: no jasně, jo. Protože jakoby když potom ten jako deep knowledge bude mít to AI jako, jako komplet skrz naskrz, tak-- a je otázka, kdy to jako bude mít, jo, jako že prostě bude mít takhle deep knowledge, kterej jako není zdokumentovanej. Ale to, teďka to všichni používáme, ptáme se ho a dáváme ten náš knowledge, kterej může bejt hodně deep, tak to se to naučí jako jednou, jo, že tím jako čím víc my s tím budem interagovat a budem mu to leakovat, tak to jako pak nakonec někdy asi bude umět, no

Filip: Jsi hypoteticky mohl mít firmu, že jo, která bude pak vedena AI. Bavíme se v budoucnu, nebavíme se ve stou-současným

Vratislav: już mam tydzień.

Filip: ale, ale já si, ale já jsem myslel jako vyloženě, víš, jakože od úplné to-toho rozhodování exekutivy Openclaw, že Jo, tak přineslo, že byl takový pokus, že byl marketplace, kde si AI jako najímalo lidi, aby splnili nějakej úkol v reálném světě. Takže jako to tam možná směřuje

Vratislav: Jo, tak to bylo takový jako divadlo, jo, to, co oni tam měli jako, ale, ale

Filip: je to taková jako ukázka. Mně, jako mně to připomnělo to, jak vlastně když člověk kouká na sci-fi filmy nebo různý takový filmy, který jako ukazujou tu možnou budoucnost, tak si říkáš jasně, je to jako divadlo, je to nahraný, ale Угу co bylo sci-fi před dvěma třema

Vratislav: Tak teď si říkáš: "Hm,

Filip: děje.

Vratislav: we are on track."

Filip: Jakože

Vratislav: Duna třeba.

Filip: tak.

Vratislav: Jako že prostě teď bude vycházet Duna, že jo? Ale já budu prostě, já, já nevím, já jakože tom už moc nechci mluvit. prostě třeba jako, If Anyone Builds It, Everyone Dies. Já nevím, jestli jste tu knížku jako četli. a tam hezky jako popisujou prostě to, co se stane, když bude Artificial Super Intelligence. A oni říkaj: "A kdy bude Artificial Super Intelligence?" A pak jakoby taková ta série těch událostí, co se vlastně bude dít jako, jako potom. ale doufejme, že to bude jako pozitivní a že bude k benefitu, protože jako následující roky nás budou fakt zajímavý, jo, že prostě to bude jakoby každej ten step a ta inovace a čím se to bude víc pro, pro jako nasycovat do těch firem, eh, tak bude generovat prostě větší hodnotu a větší komfort pro lidstvo. by teda jo. Teď jako je otázka ta panika, jako že eh, nebudu mít práci, nebude potřeba, protože to všechno udělaj jako agenti, ale ta hodnota jako tam prostě bude. Uvidíme no, jako to vlastně přijde jako dobrý, že, že čím víc to budem jako AIkovat, tak tím by se mělo jako zlepšovat, eh, lidstvo snad

Filip: No jasně, tak ono pracovní týden, že má pět dní, tak to jsme si nastavili jako my lidi a ono to nemusí bejt dogma. Není to tak dávno, kdy měl šest nebo sedm, že Jo. Takže, taky co já jsem si, já vždycky říkám lidem, když se mě ptají, jestli jsem optimista jako z pohledu AI, říkám: „Já jsem si vybral bejt optimista, mně nic jinýho nezbývá." Jako to je jedinej podle mě recept na to se z toho nezbláznit.

Vratislav: Jo. Já, já to teďka se snažím taky tak dělat, jako abych, abych z toho byl optimistickej, protože taky jo, prostě já si myslím, že tahle doba je hrozně jednoduchá na to spadnout do takový tý deprese toho, že, eh, jako kor u toho, když, o tom hodně čteš, jo. Nebo prostě já jsem hodně řešil právě takový to AI twenty-twenty-seven, jo, tady ty věci, jako kam to celý směřuje. A když si to začneš načítat a začne ti to dávat smysl, tak je to fakt blbý. Eh, takže já snažím-- a je to o tom jako rozhodnutí. Budu se spíš dívat na to, jako co to teďka, co se teďka dělá. Super opportunity, strašně zajímavý věci, jo, že mě to hrozně baví teďka jako se dá experimentovat právě s těma business modelama třeba jo, že jako ten switch na to, že jako najednou můžeš dělat úplně jiný business modely, protože ten software už není o tom, že musíš tři měsíce potit nějakej kód, ale že ho máš takhle a že vlastně se to dá dělat už jako jinak, prodávat jinejm lidem. To je jako zajímavý na takovýdle experimenty. Jako konečně se děje jako nějaká změna, jo, jako vlastně jako v tom IT, co mně přijde, že to bylo dlouho takový jako všechno stejný, že přišly ty mobilní telefony, to mně přišlo jako ty jo super, jo. Děje se to. Máme tady jako novou technologii, kterou má každej v kapse. To udělalo jako docela změnu a teď, teď je tohle. to mně přijde, že se to taky jako hodně jako shapuje jinak

Jindřich: To jsem jako taky měl pocit, no, že vlastně před, já nevím, deseti lety nebo kdy, že jo, tak přišly mobilní aplikace. Každej chtěl mob-mobilní aplikace jako na sebevětší hloupost. A ta vlna tady jako byla, spoustu lidí se tím snažila jako přiživit, až to trošku jako poumíralo až jako do dosud, že jo. Teď vlastně donedávna, že jo, to byl extrémně drahý ten vývoj jako mobilní aplikace, takže pak už si to jako spoustu lidí rozmyslelo. Teď to zase stává levnějším, jako uvidíme, co s tím trhem to všechno udělá, no. Eh, brzo soudit. Nicméně, eh, my tady máme nějakou další oblast a ty seš, eh, předseda Asociace softwarových agentur. Hm, co to je a co ta asociace vlastně dělá?

Vratislav: My jsme to zakládali někdy před, ty jo, ono už je to asi jako šest nebo sedm let, jo, vlastně strašně dlouho. A to bylo přesně jakoby jeden z těch, kdy jsem říkal, ty jo, eh, naštvaly mě tenkrát veřejný zakázky nějaký na software, kde já jsem vůbec nechápal, proč je jako sto procent výběrový kritérium cena. Hlásil se tam, prohráli jsme to proti nějakejm meteorologům. Vůbec jsem nepochopil jako proč, který to jako podsekli. tak jsem se začal rozhlížet po tom, jako jak to změnit. eh, tenkrát jsem se díval, jako že existuje Asociace komunikačních agentur, bavil jsem se s nima a říkali: „Nám se to povedlo jako transformovat, že veřejný zakázky jsou na cenu jenom ze čtyřiceti, třiceti, čtyřiceti procent.“ Jsem říkal: „To je bomba. lidi, který to štve taky a zkusíme udělat asociaci a zkusíme to začít řešit, jo.“ To byl takový ten úplně prvotní input, kdy jsem chtěl jakoby potkat jako další lidi, který budou řešit nějakou takovouhle věc. takže jsme jako založili to ve čtyřech, ve čtyřech firmách jsme měli úplně první core. Vždyť nás tam sedmnáct až dvacet, já teďka jako přesně nevím. A vlastně my jsme zjistili, že jak máme všichni stejný takový jako trable, eh, řešíme stejný věci, máme podobný firmy, tak si vlastně máme co říct, jo. Což mě jako bavilo, jsem našel vlastně lidi, který byli extrémně otevřený. že jsme si vybrali nějaký jako dobro, že chceme měnit svět jako k lepšímu, to byl ten primární fokus. Tak ty lidi mindsetově byli jako docela podobný a chtěli jsme si pomáhat, jo. I když jako prostě konkurence, tak ok, ty jo bros, děláme tady dobrou věc. My jsme ty hustý, tady děláme tu změnu jako toho státu a děláme ty, ty technologický změny. tak jsme si začali povídat. Dělali jsme z toho CEO meetupy, kde jsme prostě sharovali takový to jako no, je to těžký a, a děláme tohle takhle. Jak děláte vy prostě ten sales? Sales je těžkej, ty jo. Nájali jsme salesáka, vůbec nefungoval. A takhle jsme si sharovali jakoby takový ty tipy, jak dělat různý věci jako v softwarovejch firmách. Bavíme se právě třeba o stavu toho trhu, jo. Což je jako super probing, jako. Tak co jako, jak, jak jste na tom kdo? Přijde mi, že teď to nejde tady, tady, takhle to funguje. Takže z toho já docela čerpám i jako takovej jako tržní sentiment a i sentiment mezi těma firmama. Pořád jakoby tlačíme čím dál víc ten stát, z čeho mám radost, že už tam máme jakoby nějakej menší tým, kterej na to jako plně fokusovanej, že právě pomáhá státu eh, zadání pro softwarovej vývoj. Snažíme se to dělat agilně, snažíme se to dělat na kvalitu a snažíme se to nasytit na co nejvíc jako míst. Takže prostě aby na co nejvíc místech byly jako dobrý zadávačky, který pak ty, eh, softwarovky budou chtít dělat a budou se tam hlásit ty dobrý soft-softwarovky, který to chtějí dělat dobře. Eh, ale právě se nám do toho namixovaly prostě jako, eh, branže, jako tech branže, kde právě máme hosty, bavíme se, CEO meetupy, CTO meetupy, nějaký další aktivity, eh, kde jako sharujem právě ty, to, to know how s těma lidma. I vlastně děláme třeba to, že, když nemáme kapacity, eh, jako potřebuju jednoho vývojáře tady na to, abysme si doplnili nějaký věci, pojďte mi ho půjčit. A nebo naopak potřebuju teďka zutilizovat lidi. To je klasickej problém jako agentur, což znáte, je taková ta sinusoida jako nemám lidi, mám spoustu práce a pak jako nemám práci a ty lidi mi tam seděj. A tady to my se snažíme nějak mitigovat tím, že

Filip: já

Vratislav: máme tam ten polštář jako vlastně skrz tu ASVU, eh, jako a je to prostě nějakej network, kterej si pomáhá jako v tomhle, těch přesahů je tam víc a, a hodí se to, no, jako já na to mám teda dost málo času. Chtěl bych se tomu věnovat nějak víc, abych to pushoval, eh, ale jako nějak ta komunita jede, jakože je to docela jako v pohodě

Jindřich: Ty jsi vlastně říkal, že vy tam máte nějakej tým, kdy pomáháte s těma veřejnýma zakázkama státu. A já si tu otázku asi nemůžu jako odpustit, ale vždyť vy potom můžete jako sou-soutěžit vo tu, eh, zakázku, tak není to trošku střet zájmů?

Vratislav: Hele, to je boží. Eh, my jsme úplně ve hrozným svízelu s tímhle a řešíme to pořád dokola, eh, že naše, eh, jako firmy se nemůžou hlásit do těch zakázek. Eh, nebo prostě dlouho se nemohly hlásit, protože jsme nechtěli, abysme se absolutně diskreditovali na trhu, že jsme si to připravili a pak jsme si to jako přihráli, jo, protože proti tomuhle vlastně bojujem. takže je to o tom, že teď to máme nastavený tak, že my pomůžeme to vypsat a pak to tak jako vystřelíme. Hele, budete se hlásit někdo od nás do týhle zakázky? A když jo, my tam chceme. Fajn, my nebudem v hodnotící komisi. jakoby my prostě dáme ruce pryč od toho, že nemůže, ne-nejsme schopný to jako vyhodnotit. My nabriefujem ty zadavatele tak, aby oni to nějak byli schopní. Anebo si oni, oni jako nahirují někoho dalšího, kdo v tý hodnotící komisi bude, ale my tam v tu chvíli jako už, eh, už nejsme, abysme se právě jako chránili vůči tomu, že by nás někdo nařknul vůči takovýdle věci. Takže ta otázka je rozhodně na místě a je dobrá a mě to taky jako trošku trápí, jo, že prostě jsou tam nějaký zakázky a řeknu: "Ty jo, ok, eh, jak vám to kluci uškodí, když se tam budem hlásit?" No, jako ty tam nemusíš chodit. Jako teď bysme chtěli prostě, abysme to dotáhli, abysme měli referenci my jako ASVA na to, že jsme dotáhli třeba celou tady tu zakázku. Vybrali jsme tady tu firmu, zafungovalo to. Tak teď, teď jsme řešili třeba jako takovouhle věc, že, eh, já jsem se tam teda nehlásil kvůli tomu, že jsem viděl, že ty kvalifikační kritéria jako my nehitnem nebo hitnem nějak těsně. A-a právě jsem si to jako s Jindrou, tak jo, ok, takže my to skoro nehitnem a já tam teda nepůjdu. Když by vám to ještě uškodilo, tak na to kašlu. Takže to řešíme takhle, no.

Jindřich: Rozumím. Hm, no abys to neměl úplně málo, tak jedna jako z dalších akcí, kterou pořádáš, tak je AppParade, že jo, což je nějaká přehlídka a soutěž mobilních aplikací. Už to je někde o roků více deset, pokud se nepletu. A já teď přesně nevím, jak ten příběh byl, ale vy jste to zakládali jako Synetech, ne? Pak to dělal někdo jinej a teď to zase máte zpátky vy.

Vratislav: my

Jindřich: Můžeš nám k tomu něco říct?

Vratislav: my jsme to koupili v roce dva

Jindřich: Aha, dokonce

Vratislav: devatenáct jsme to jako převzali jako kompletně celou soutěž, protože on to dělal Mediář, a ten to dělal právě těch prvních osm let, jo. A my jsme jako začali řešit: „Fajn, máme silnou expertizu v těch mobilkách a chceme bejt s tím jako svázaný. Chceme dělat jako nějakou takovouhle soutěž a chceme to dělat jako pro nějaký širší publikum, který nechceme budovat.“ Tím, že to mělo nějakou historii, tak jsme to jenom převzali. Pak jsme v roce dva devatenáct udělali jako první a ta byla dobrá, jakože jsme na to dá-dělali docela jako velkej marketing, ale tam přišlo prostě nějakejch tři sta padesát lidí. Dosah to mělo jako dobrej, tak nám přišlo, že to chceme jako opakovat ten event často. ono to bylo dost drahý a takže jsme ne-jako nemohli dělat takovej ten pace jako jednou za kvartál. Nakonec jsme teďka skončili u toho, že to děláme jednou za rok, eh, v listopadu, takže teďka bude zase další. A začínáme trošku rozebírat to, že to není jenom o mobilkách, že, že nám přišlo, že už je to pak moc úzký. A minulý rok jsme dělali AI Innovations. Ono k těm mobilkám to trošku jako svádí, ale vlastně jsme vyhlásili jako: „Pojďte nám ukázat, jako prostě, eh, udělali AI inovaci, která někde funguje a pojďte popsat, jako co to přináší.“ Eh, vrátili jsme se do Bio OKa. My jsme to předtím dělali jako v Holešovický tržnici a, eh, no a, a zaplnili jsme ho zase, takže jakoby pořád to nějakým způsobem jede. Letos to budem dělat podobně, že to budeme směřovat jako do toho AI, jo. To je prostě teďka hroznej hype a, a ty lidi na to prostě přijdou. Takže jako, no

Filip: My jsme tam vlastně oba s Jindřichem byli, že jo, když jste to přesunuli do toho Bio OK?

Vratislav: OK

Filip: nepotkali, vím, že jsme tam byli a právě to bylo jako zajímavý ten shift na to AI a vlastně to bylo osvěžující, protože za mě ty vlastně třeba minulý ročníky, tak pak už tam hodně byly třeba i ty větší firmy, že jo, protože už nebylo tolik jako solo developerů a už to bylo takové jako, bylo to zajímavý, ale tohle byl zase jako úplně takovej svěží vítr. Přesně to, co

Vratislav: No。Yes，Yes

Filip: ročníky, že To jsou nový inovace a bylo tam vlastně jako promíchání nějakejch jako solo developerů, co tady mají nějakej AI produkt až po ty jako větší firmy, ale tím, že je to nový, tak všechno je vlastně nový. Takže jako mně to dává jako obrovskej

Vratislav: To byl, to, to byl totiž jeden z těch feedbacků, který my jsme dostávali, jo, že jako, jak jsme to začali dělat větší, tak ta, ta akce, jak tam prostě začaly bejt ty firmy, tak to bylo takový: „Ty jo, nás bavilo, když to byla ta prdel v tom Biolku a že prostě jsme se tam setkali a bylo to v pohodě a byly tam takový ty, to, to tam ještě zavedem, jo, protože prostě, jak tam přišli úplný ty amatéři, kteří, kteří vlastně měli příšernou tu prezentaci a bylo to vtipný, že, že jsme se jim jako smáli. Tak mě právě jakoby ta, ta Appery hrozně bavila, když to bylo jakoby prostě rok dva třináct, dva čtrnáct,

Jindřich: Ja,

Vratislav: nám prostě

Jindřich: so was

Vratislav: tak mně to hrozně přišlo jako dobrý, že jsme se tam jednou za ten kvartál potkali. Už vím, kteří lidi tam přijdou a jdu tam pondělí večer prostě místo toho, abych šel do kina, tak jdu tady na Appery se pobavit, jo, protože to prostě bylo fakt takový jako jo hustý a vidím jako co je za novinky, jo. Protože tenkrát ty apky byly jakože ty jo, kdo co je schopnej udělat tady s tou novou technologií. A přesně jak říkáš, to to AI jako vlastně ti přináší zase jako takový to, kdo je co schopnej tady dělat s touhle technologií. Mě to jako zajímá, ale musí to bejt taky zároveň jakoby takový to neformální, jako v pohodě, prostě jsme tady. Eh, a k to-tomu se budeme snažit zase jako směřovat, jo. Protože aby to bylo takový jako na pohodu, že se tam prostě potkáme, no.

Filip: Это

Jindřich: Ono to tedy, ono to tady už jako trošku zaznělo, ale mně to přijde jako skvělá a zima akce. Ale to, co m-mě tam jakoby vadí, tak jsou rozdíly ve velikosti těch projektů. Jako že tam se přihlásí jaký freelancersi, který to dělaj po práci jako po večerech a pak třeba Windy, jo, nebo jako Zásilkovna. To jsou jako extrémně, extrémně jako velký rozdíly ve velikostech v samotným rozpočtu, že jo, jako na ten projekt. Tak nezvažovali jste třeba někdy, že tohleto budete vlastně nějak řešit nějakým, nevím, odlišnýma kategoriema nebo něco, co mě napadá?

Vratislav: Jo, to jsme totiž dělali. Jakože prostě a já už jsem se do těch debat nechtěl vůbec jako pouštět, protože přesně tohleto jsme řešili a rozdělili jsme to na starters a runners. Dvě kategorie, prostě začínající a ty velký firmy. jsme měli prostě— a, a najednou se totiž z toho stalo to, že řešíme cenu pro jednoho, cenu pro druhýho, cenu pro třetího, cenu pro diváka, cenu poroty a, a vlastně měli jsme to hro-jako hrozně komplexní. A, a pro nás to znamenalo shánět jako několik cen, shánět jako porotu, řešit jako x věcí. A pro nás to bylo vlastně jako strašně drahý pak ten event, protože jakoby my nejsme jako firma, která by mohla jako najmout na to deset lidí, který to jako udělaj. A tím, že to je zdarma, nepřináší nám to jako nic extra, tak jsme to potřebovali jako zase jako downscalovat na to, aby to bylo plain and simple. A hlavně kvůli tomu, že já jsem nechtěl nad tím, aby jako i lidi z naší firmy nad tím trávili prostě tolik času, teď jsme to udělali zase tak jako že kategorie. A je otázka, jestli to prostě úplně jako nezjednodušit to, že to je jako fakt úplně nová věc, jo. Jako a myslím si, že my jsme to trošku měli teďka na tý AIkový, že tam nebyly nějaký větší projekty. Myslím, že to fakt bylo takový to jako, eh, že tam byly takový ty spíš menší, jako inovativnější. Kromě teda Irene,

Jindřich: No

Vratislav: jsou docela zavedený,

Jindřich: třeba nebo válka i, aj jste tam měli, že jo, těch je taky asi dvacet nebo kolik. Patnáct

Vratislav: to je pravda. No jo takže to je pravda, že jsme to měli tak jako namixovaný. Hele, my to vybíráme většinou tak, že jako se nám přihlásí třicet nějakejch projektů a my to zvažujem na základě toho, jako abysme tam měli dobrej mix. Že fakt děláme mix jako ty jo, tohle je zajímavý, tohle z týhle oblasti, tohle dává smysl. Ok, ok, ok, to splňuje prostě nějaký ještě kritéria, který tam máme a děláme tam jako mix nějakej, no. Takže jako je fakt, jestli to dělat víc jako do toho, že tam budou jako s-- jak vy byste to chtěli? že víc tam dávat prostě ty, ty jako úplně začínající firmy dával a, anebo jako jak třeba byste tohle dělali?

Jindřich: Mně osobně vždycky přijde jako fascinující, když jako někdo třeba při full timu dělá na nějakým jako svém úspěšným side projectu, nad kterým očividně stráví spousta času, je zajímavě inova-inovativní. Tak to já osobně třeba docením mnohem víc, než když tady je startup, kterej se mu, kterýmu se díky dobrýmu, eh, jako elevator pitchi, eh, podaří naraisovat jako spousta peněz a nahirovat jako velký množství vývojářů. Protože když je někdo schopnej udělat hodně parády s nějakej malým rozpočtem jenom kvůli tomu, že je to nadšenec, očividně to baví, tak to je vlastně to, co se mi jako na tom líbí a co já na tom jakoby dokážu nejvíc docenit.

Vratislav: Ale pro nás, my jsme nejvíc bojovali totiž s tím, abysme tam našli, jako aby nám to dávalo smysl z hlediska našeho byznysu a tam měli ty zákazníky. Což jako teď, jak se to shiftuje, tak my tam právě budeme mít zákazníky jako i v těch menších, eh, projektech, který tam půjdou jako skrz ten VIP coding, který budou jako rychlejší. jako, eh, mně to dává smysl, jako že, že my jsme se akorát vždycky prali s tím, že po každý eperit jsme si vyhodnocovali, proč to děláme. Reálně jsme se pořád k tomu vraceli, co nám to přináší. Protože na začátku to bylo jako chceme dávat něco komunitě zpátky. A pak to bylo OK, tak dáváme něco komunitě. A co z toho má teďka firma? Jo, jako že prostě potřebujem existovat na financích, aby to jako něco přinášelo. A nám se to nedařilo jako dlouhou dobu přetahovat prostě v to, abysme měli z toho nějakej jako benefit. Takže jsme se vždycky vraceli k tomu, tak jak to udělat teďka, abysme tam dělali vztah jako s těma velkejma firmama, který nám dají tu zakázku. Jo a vlastně jsme se motali hodně jakoby v těchhle kruzích, jo. Což že my jsme jako tu, tu akci výrazně zmenšili, tak mě to teďka jako ne-nepálí, že do toho investujem prostě nějaký peníze, dáme tam šanci jakoby těm lidem, kde to dává smysl a je to zajímavý jako pro tu komunitu, eh, že prostě tam ty peníze jako nějakým způsobem spálíme se to vrátí pak jako někde jinde. Jo, já prostě věřím v to, že jako ta karma nějak funguje v tom, v tom trhu a když to člověk dělá jako, eh, dobře, že lidi to ocení, tak, tak to jako snad dává smysl.

Jindřich: Hm, hele, jako perfektní příklad, co mě teď momentálně napadá, jo, tak vlastně on ten kluk se jmenuje Ondra Korol. Mám takovej pocit a trošku si přihřívám políčko, protože my jsme ho taky právě zvali jako do podcastu, že jsme to s ním jako chtěli rozebrat, ale ještě jsme jako nenašli termín, jo. Nicméně to si myslím, že je perfektní příklad pro to, protože to je, to jsou dva kluci, kteří normálně dropli práci, eh, pořídili si dvou set dolarovej Claude, že jo, Max plán a dělaj vlastně nějakej produkt. Dělaj appku, která ti jako vizualizuje a ukazuje ti přesnej čas, kdy přijíždí tramvaj a metro. Že jo, teď se to jmenuje, nebo Metro, že se to jmenovalo, teď něco jinýho. Nevím, něco takovýho

Vratislav: strašně mockrát udělalo hrozně moc lidí, ne? Takovouhle

Jindřich: No ale tohle fakt jako vypadá dobře. Máš to přesně, vidíš tam ty vteřinky, máš, mají to hezky jako vizualizovaný, dělají za tím perfektní marketing, fakt všechno přes Clouda. Jsou jako jestli to ve dvou, jdou do několika evropskejch měst, nějakejch jako do Chicaga, snad někam do Ameriky a podobně. A všechno to je hrozně zajímavý. Víš, jako ve dvou opravdu s tím AIčkem to dokážou jako vymaxovat až takhle daleko. Udělat to jako hezký. Lidi to mají rádi, protože samozřejmě dělaj i na TikToku jako působivý videa, že jo. Takže se to šíří, ten marketing jako funguje a vlastně s-dokážou si ve dvou lidech plus Cloudem tak, eh, jako udělat už takovejhle jako produkt, kterej by za běžnejch okolností bez AIčka, kde by se ještě muselo obstarávat deset lidí třeba. Skvělej příklad Operate.

Vratislav: ptal jako

Jindřich: Hm.

Vratislav: mají prostě jako unique value, jo? Protože já jsem tohle viděl třeba třikrát. Jo a myslím, že na Appery tohle bylo taky několikrát jako,

Filip: Спасибо

Vratislav: pravda, že to bylo na pražský metro, kde ti to odpočítávalo, že metro přijede za tolik vteřin. Aplikace na Apple Watch. A teď si říkám jako

Jindřich: Tak jestli to, jestli to nejsou oni třeba, kteří za tím stáli, teda akorát teď se rozhodli prostě: "Hele, jdem all in."

Vratislav: Ja. Ja

Filip: to je sto lidí, sto chutí, že jo. Takže já třeba byť jako částečně souhlasím s Indrou s tím, že je fajn, když tam jsou tady ty starters, tak mě třeba i na tom Paradeu tak se líbily i, i ty firmy jako Irene a podobný, protože teď jako tím, jak děláme i tenhle podcast, tak jako víc a víc jako pronikáme do toho, co tady v Česku vzniká. Ale jako v tu dobu to pro mě bylo: „Hele, to je jako super, to je, dozvěděl jsem se něco, je to jako zajímavý startup, je to zajímavá technologie.“ Takže pro mě zas víc než třeba jako velikost té firmy, tak hraje to, s

Vratislav: Sådan går

Filip: jako přicházej, abych se inspiroval.

Vratislav: a takhle přesně jsem to bral taky. Jo, že jakoby prostě pro nás to klíčový na rozhodnutí, jestli to tam vzít je, je zajímavá ta inovace a jak ty inovace jsou odlišný od sebe. Jo, jakože prostě aby tam nebylo jako desetkrát jako stejná inovace, aby tam byly jakoby nějaký kategorie, aby to prostě bylo jako ty jo, to je zajímavý no. Ok

Jindřich: No koneckonců, že jo, tam hlasuje pu-publikum. Takže přesně jak říkáš, Filipe, sto lidí, sto chutí a, eh, prostě publikum vlastně rozhodne, co jim je, eh, bližší. A já si myslím, že oni to jako i vnímají, že jo. Vnímají tam rozdíl v těch rozpočtech, jako tak nějak ty lidi, který tam jako choděj, tak to je asi nějaká trošku jako odborná veřejnost, že jo, že tak nějak jako věděj, co za tím vývojem tý jako aplikace je a asi pochopěj ty rozdíly mezi tím, když tady jsou narýsovaný peníze ve startupu o dvaceti lidech, nebo když to dělá jeden člověk

Vratislav: My

Jindřich: večer

Vratislav: velkej rozdíl mezi hlasováním poroty, kdy jsme to ještě dělali s porotou a publika. Publikum vždycky reaguje emocionálně na základě toho: „Jé, to dělá suprovou věc, příběh dobrej.“ A přijde mi, že to tam vlastně vždycky jako hrozně převažuje nad to jako i, eh, a je to, je to v pořádku, jo, protože porota se na to dívá jako, jako startupovou soutěž, kde hledají: „Ok, tak jakej je váš business model? Jako jakou máte trakci? Kde jste teďka? Jestli neexistuje padesát konkurencí nebo jestli to není jako bullshit.“ Ale právě proto jako na Apprate vyhrávají jako věci, který zachraňují lidskej život. Něco, něco prostě. je to jako v pohodě, jo, akorát to pak nevyplývá jako moc nebo nevypovídá zas tolik třeba o tý inovaci, ale vypovídá to o tom, že jako: „Jé, vy jste super, já vás chci podpořit.“ Což je taky fajn, jo, vlastně jako

Jindřich: No jasně. Eh, my jsme vla-- eh, Ráďo na samotným konci. Eh, bylo to opět zajímavý. Myslím si Filipe, že jsme měli trošku ten koncept změnit a dát si tři hodiny, ne tady hodinu a třičtvrtě, jo.

Vratislav: Ale to pak už nikdo nebude poslouchat, jako to musíme se

Jindřich: Jo, to je pravda. Musíme najít nějakou, eh, zlatou střední cestu. Eh, ale bylo to určitě zajímavý. Díky moc, že jsi, eh, přijal pozvání a doufám, že třeba zase někdy příště budem moct pro-probrat ještě celou řadu dalších témat.

Vratislav: Já děkuju za pozvání, moc mě to bavilo

Filip: Taky děkuju a děkujeme i vám, že jste nás poslouchali, že jste se dívali. No a určitě pokud nechcete, aby vám unikly nějaký další epizody s takhle zajímavýma hostama, tak nezapomeňte dát odběr, ať už na Spotify, YouTube, dalších podcastových platformách. No a pokud budete mít nějaký otázky, tak se určitě zeptejte v komentářích, odpovíme vám my nebo třeba i na Vráťu, aby třeba poskytnul nějakou odpověď. Děkujeme moc a mějte se krásně.