Bezpečnost měli v DNA už od začátku

Jindřich: Já jsem zase četl to, že Anthropic sám váhá, jestli ten Mythos se zveřejnit, protože v té cybersecurity bude natolik silnej, že ten, kdo nebude využívat u něho inteligenci pro to, aby ty svoje zranitelnosti ve společnosti nebo v té svý infrastruktuře chránil pomocí AI nebo těch pokročilých modelů, tak bude velmi snadno zranitelný.

Filip: A neomezený počet tokenů, že jo, to taky pomůže.

Jindřich: Jo, to se nepochybně. Ale tak na druhou stranu asi budou muset platit něco z elektřiny.

Filip: Americká vláda, tuším, že to vydává, tak označili vlastně Anthropic jako tzv. supply chain risk.

Jindřich: Právě posloucháte Deeplink Show. Čau Filipe, vítej u dalšího dílu podcastu Deeplink Show a zdravíme všechny naše posluchače. Dnešní díl bude tak trošku řekněme faktický a teoretický a chcem se trošku hlouběji podívat na společnost Anthropic. Pojďme si ji představit, pojďme si říct co je vlastně zač, pojďme si říct nějaké fakta o ní a potom se pojďme přesunout na jejich konkrétní produkty, protože Ty produkty jsou neskutečné. V dnešní době zná každý, kdo alespoň trochu se ochomítá kolem umělé inteligence. Tak pojďme tyto informace dát dohromady a společnost trošku přiblížit.

Filip: Ahoj, Jindro. Zdravím tebe, zdravíme naše posluchače. Anthropic to je téma, pokud člověk se pohybuje na LinkedInu, Twitteru nebo dalších sítích, tak o tom mluví každý. Hlavně o Claude Code, ale teď i dalších produktech. Já už jako Anthropic používám velmi dlouho a troufám si tvrdit, že možná určitě přes rok a musím říct, že samotnýho mě překvapuje ta rychlost, ta kadence, se kterou oni jako iterujou, vydávají nový funkce, přicházejí s novýma nástrojema a že vlastně mám takový pocit, že u nich to Jasně, je to o těch modelech, modeli Opus a takovej ten novej chystej, o tom se budeme bavit později, tak jsou jako fascinující, ty výsledky jsou skvělý, ale že to není jenom o těch modelech, je to i o tom toolingu okolo a přijde mi, že Anthropic je dneska ten líder v té agentní AI, v tom směru, kam vlastně si myslím, že celá ta industria pomalu jde. Takže já se na tenhle díl těším a pojďme začít nějakým představením.

Jindřich: A k tomu mě možná ještě trošku napadá. Přesně jak jsme říkali, to není o mých modelech, my se k tomu výrazu dostaneme, ale je to obecně i o hodně různých nástrojích a o integracích a podobně. A my jsme tohle téma vlastně trošku nakousli v předchozích epizodách a tam jsme se o těch integracích bavili a bavili jsme se vlastně o tom, že Google velmi pravděpodobně má momentálně tu největší výhodu, že integrace AI do jejich nástrojů bude snažší, protože oni už tu uživatelskou základnu a ty nástroje mají. Na druhou stranu myslím si, že velmi dobře s tím například Anthropic bojuje, protože se snaží své různý produkty uvádět na trh, který jsou primárně zaměřený na tu umělou inteligenci, než byste používal bez nich. Ale přijde mi to jako dost zajímavý paradox.

Filip: A hlavně mi přijde, že oni s tím bojují strašně zajímavě, že oni nemají ten ekosystém jako ten Google, že jo? Nemají Gmail, nemají Google dokumenty, Google Drive a podobně. Ale oni přišli s tím protokolem MCP, o tom se taky budeme bavit, a umožnili jednoduché napojení těch svých nástrojů na ty už existující služby. Takže mně třeba přijde, že v tomhletom Google předbíhají. A byť Google má tu výhodu, tak pořád si myslím, že Anthropic má na vrch. Pojďme teda začít, co to Anthropic nebo kdo Anthropic je. Je to firma, která byla založena relativně nedávno. Pokud se nepletu, je to rok 2021. Založilo jí několik lidí, jmenovitě Dario Amodei, to je asi nejzvůčnější jméno, to je CEO, má PhD, je to velice řeknu to jako vzdělený člověk. Pak Daniela Amodei, Chris Olah a zároveň Jack Clark. A ten je zajímavý, že přešel s OpenAI. Stejně tak to platí o Tomovi Brownovi, který taky přišel s OpenAI. A pak těch lidí tam je spousta. Ještě Jared Kaplan, Sam McCandlish, nevím, jak se to vyslovuje. a je to vlastně jako spousta lidí, který jsou v tom vedení firmy, to mě vlastně jako zaujalo jako první, být jako Dario Amodei je ten, jako co je nejvíc vidět, ale opravdu jako v tom vedení je několik.

Jindřich: Já přesně nevím, jak to bylo, kdo konkrétně byl u tohle samotného založení a kdo tam potom třeba přišel následně a podobně, ale jako obecně je to, vlastně ta společnost byla založena v roce 2021, A to, co mě tam přijde jako extrémně zajímavé je, že to jsou bývalí zaměstnanci OpenAI a tak, jak to vyplulo na povrch, tak ten důvod, proč oni odešli z OpenAI je to, že podle jejich slov OpenAI nedostatečně se starala o bezpečnost, když to hodně zjednoduším. Oni se založili jako Anthropic a chtěli mít svoje vlastní jazykový modely, ale s tím důrazem na bezpečnost. Hned v tomto prvopočátku mě zaujalo to, že ty lidi, takhle extrémně chytrý, extrémně vzdělaný a zkušený lidi, což je zkušený promilé, možná mnohem méně na planetě, byli v jedné společnosti. Teď si představ, co by to bylo za společnost, kdyby tyhle lidi se neoddělili, zůstal jen OpenAI, tak to hned od počátku mají absolutní konkurenční výhodu. Zkrátka by to bylo nesrovnatelné vůči ostatním společnostem. Jak jsou ty společnosti minimálně zvučný, tak OpenAI je srovnatelný s Anthropicem. Jsou to takové dva největší konkurenční dvojice. Do toho můžu počítat i XAI, Google AI, Gemini AI a podobně. Ale toto mě přijde opravdu fascinující. Ve obou společnostech jsou neskutečně chytrý lidi.

Filip: Rozhodně. Já si myslím, že to je dané i tím, že když máš chytrých lidí pohromadě, tak oni často mají ty svoje názory a tím, že mají tu expertise, tak si přesně můžou dovolit se takhle trhnout. Pro nás je to jen dobře, že je těch konkurentů mnohem víc, protože představme si svět, kdyby nebyl Anthropic, kdyby třeba ani nebylo OpenAI a byly by v tom jenom ty velký hráči jako je Google, tak by to mohlo taky vypadat i jinak. Tím, jak dneska Anthropic udává si trošku ten směr toho agentního vývoje, ne z pohledu nějakých prototypů, ale vyloženě už z nějakých za mě poměrně hotovejch řešení, tak je vlastně jako strašně dobře, že tu firmu tady máme. Ty jsi zmínil tu bezpečnost. Je vlastně zajímavé, jak hodně to se propisuje do toho DNA té firmy, protože oni jasně jsou nějaký klejmy, že to prostě tvrdí a že se na tom dávají záležit, to je jedna věc. Ale druhá věc je, že oni od samého počátku se zajímají a zkoumají ty modely z různých úhlů pohledu. Že to není čistě jenom o tom, že vyveneme nějaký silný model, uděláme benchmarky, ale oni měří spoustu zajímavých věcí. Co mě nejvíc zaujalo, je takzvané well-being modelu. nebo se snaží dostupovat, jak vypadá reasoning těch modelů, co nám třeba neříkají v reasoning procese a tak dál. Takže mně přijde strašně sympatické na Anthropicu to, že netlačejí jenom ty modele, jenom ty nástroje, ale opravdu se zabývají i akademickou částí, která nutně nemusí být hnedka z kraje profitabilní. Aspoň mě to tak přijde.

Jindřich: Je to hodně technický, ale seš schopnej třeba blíž přiblížit, co to vlastně taková well-being metrika je, protože tam už jako velmi pravděpodobně moje znalosti nesahají a ještě si říkám jako do jaký míry to může být reprezentativní nebo vůbec srovnatelný třeba s tou samou a nebo s jinou metrikou právě jiných modelů jiných společností, protože ty to zas můžou měřit třeba trošku odlišně.

Filip: Jo, takhle, on to není, nebo jestli jsem to správně pochopil, jako přiznám se, že mě taky dělalo trošku problém pochopit, co to teda vlastně jako měří, ale ty jako klasický benchmarky taky typicky jako měřejí nějakou faktičnost, jak si ty modely vedou v určitéjch typech úloh, ať už to je jako programátorský, nebo nějaký otevřený otázky. legal, ty benchmarky jsou různý a ty modely testuješ na to, jakým způsobem oni jsou schopni kvalitně odpovědět, rychle odpovědět, tak benchmarků je celá řada. Nicméně ten well-being, pokud jsem to správně pochopil, tak spočívá v tom, že zkoumají, jak se ten model chová v různých situacích a jestli ty seš schopnej třeba jako dotlačit do kouta, aby ti jako odpověděl na nějaký věci, nebo jakým způsobem jako reaguje a jak to, jak ty si s ním povídáš, tak vlastně ovlivňuje ten jeho reasoning uvnitř a zkrátka. Mně to přišlo jako strašně zajímavé, že u modelů zkoumáš něco jako well-being, ale pochopil jsem to tak, že je to snaha zkoumat, jestli ten model, to, jak ty s ním funguješ, nemůže ovlivňovat to, jak on se zachová a jak funguje.

Jindřich: Možná i tady zase zasahujeme trošku do dalšího tématu, který máme zaplánovaný. Chcem si někdy pobavit po těch samotných benchmarkách a obecně o řekme nějaké reprezentovatelné kvalitě těch jednotlivých modelů a standardných koměření a metrik, který nám pomáhají porovnávat třeba ty jednotlivé modely a podobně.

Filip: Možná pro mě ještě jenom doplním, nechám tohle říct, možná to špatně pojmenoval, on to není well-being, oni well-fair tomu říkají, tak jenom kdyby si tam někdo chtěl to hledat. Myslím si, že ta premisa je stejná, ale zkrátka, oni přemýšlí nad tím, že jako v současnosti se to jako blbě vysvětluje, ale jako co se vlastně stane, když ty modely budou jako vlastně extrémně inteligentní a jestli něco jako nějaký vědomí a na základě toho může jako vzniknout a prostě přesně jako jak to, jak ty s modelem pracuješ ovlivňuje to jeho chování, aby bylo ve prospech prostě lidstva, tak jako za mě strašně abstraktní věda, strašně blbě se to jako pojme, jak to jako vysvětlit, Ale myslím si, že je to důležité. Byť si myslím, že v současné chvíli něco takového jako nějaké vědomí modelů asi není úplně na stole, protože pořád je to black box a data in, data out, že jo? Ale do budoucna, když budeme mít nějaký continuous learning, což je prostě ty modely se budou dokázat upravat třeba ty svoje váhy na základě tvých konverzací, jak ty s ním funguješ, tak najednou to může být trošku jako jiná pohádka, že jo?

Jindřich: Ať bych se možná zase ještě vrátil trošku k tomu Anthropicu, k tématu než je videa, ale mají asi takový tři možná nejzvučnější, dva, tři nejzvučnější nástroje. Takže klasický Claude, četovací asistent, pak Claude Claude, co použila jako řada nejen vývojářů v dnešní době a případně Claude kovork, který přímo prakticky vychází z toho Claude Code. Ale to není úplně malá společnost. Pro ní pracuje aktuálně nějakých 2500 zaměstnanců nebo minimálně, co jsem dohledal a jsou to právě data teď jako k počátku roku 2026. a v neposlední řadě teď v únoru letošního roku, tak ta odhadovaná valuace je 380 miliard dolarů, což jsou opravdu obrovský čísla, jen tak nějaká společnost se na takovou valuaci samozřejmě nedostane a už vůbec ne za čtyři, prakticky pět let svý existence, to je úctyhodný.

Filip: Je teda nutné říct, že valuace je jedna věc, ale pořád nejsou vlastně jako v zelených číslech. Vím, že se jako mluví hypoteticky o tom, že nějaký break-even, to znamená, kdyby mohly být třeba profitabilní, tak vím, že to vedení zmiňovalo rok 2028, ale to je samozřejmě vždycky strašně věštění z krišťálový koule, že to se nedá jako predikovat. Nicméně, co mě zaujalo i v ty valuaci, tak je, jak jim to za poslední dobu neuvěřitelně stouplo primárně díky Claude Code. Nevaluace, ale vlastně to annual revenue, to, co oni jsou schopni vydělat, nebo vydělat, mít obrat, to není zisk, ale protože pořád jsou v západných číslech, tak ono se jim skoro více jak zdvojnásobilo, když to jako vezmeme na rok 2026 a promítneme si ty tři měsíce, co teďka jsou, do budoucna, takže se to posunou z nějakých 9 bilionů dolarů, nebo miliard, to je billions anglicky, tak miliard dolarů na nějakých 19 až 20, když si to jako promítneme, že v tom stejným rejtu budou pokračovat, jako jsou teď na začátku toho roku.

Jindřich: Ale samozřejmě důležitý si uvědomit, že oni do toho vstupujou jako všechny jejich investiční kola, kdy oni rejzujou ten investiční kapital a oni mají už za sebou nějakých sedm investičních kol, kdy to první bylo v květnu 2021 a tam ještě jejich valuace byly nějaké půl miliardy, ale i tak oni byli schopni narejzovat 124 milionů dolarů, což je taky relativně crazy. A to poslední investiční kolo, pokud jsem nepletu, to proběhlo letos a tam se jim podařilo narejzovat třicet miliard amerických dolarů.

Filip: To jsou ty čísla, co jsem viděl, ale pokud jsem to správně pochopil, tak by měly bejt vyloženě příjmy z těch služeb, které mají.

Jindřich: Ok, jasný, tak to je něco jiného, jestli se jedná čistě, čistě o příjmy, to nevím.

Filip: Jo, to mají být čistě příjmy, samozřejmě tam se úplně nezmiňují ty náklady, protože to ještě nevíme za rok 2026, tak ten comput pořád to všichni prodávají pod cenou, že jo, aby lidi to donutili používat, takže to si budeme se počkat.

Jindřich: My nejsme ekonomové, tak asi pojďme o toho, ale jsme ITáci. Takže se možná pojďme podívat na historii jejich modelů. Oni v roce 2023 tak vydali Claude 1, to nazvali kreativně, ale až v červenci 23. byl Claude 2, ten byl prvně veřejně dostupnej. Já teď nejsem jistý přesně, který jsem začal používat, ale vím, že když přišel Claude tři, což byl ten Haiku, Sonnet a Opus, tak trojka, tak už jsem zaregistroval update, takže si myslím, že jsem začal někde na ty dva jedničce. Tam bylo to kontextový okno 10 000 tokenů, pokud se nepletu, tak se jsi tam mohl přihlásit, jenom že tě tam někdo, nebo že jsi tam mohl registrovat, jenom že tě tam někdo pozval a byl tam relativně bohatý ten free program na začátku.

Filip: Já už si taky nevzpomínám, na jaký modelu jsem začal. Myslím, že to bude dost podobně jako ty. Ale vím, že přesně hlavně u Sonnet 3.5. A pak když přišel ještě Opus, to byla taky tři pětka, teď se už nevzpomínám, tak tam byly velké skoky. Takže je vlastně zajímavé, že ty historie nemají tak daleko. Vím si, že první model byl 2023, to jsou dva a něco… No, tři roky.

Jindřich: Tam je důležité zmínit, že to se pořád tady bavíme o četovacím asistentovi, opravdu jenom, nechtěl jsem říct jako hloupý četovací asistent, ale vlastně není úplně hloupý, ale je to zkrátka jenom jako jednoduchý četovací okno. ale potom prakticky, což si myslím, že možná se víc jako dostali do toho povědomí široké veřejnosti, možná spíš trošku té odborné veřejnosti jako vývojáři a trochu technicky založení a uživatelé a to bylo právě když přišel Claude Code. Takže to tam vlastně bylo zaměřeno na výváře primárně nejdřív jako terminálová aplikace. Terminálová aplikace a já třeba osobně jí vlastně používám dosud, i když už pro nějaké moje use case by byl vhodnější kovork, tak já jsem si vlastně od té doby na tolik zvykl, že terminálové použití je Mám to stejně.

Filip: Terminál mi pořád přijde jako nejrychlejší. Nicméně na Claude Code se dá krásně ilustrovat vnitřní fungování firmy, nebo primárně to, jak přistupujou k produktům. Já hodně rád poslouchám podcasty s Borisem Černým, což je vlastně… Černý se to píše. On je autorem toho původního Claude Code. Teď už pochopitelně na tom pracuje tým lidí. Ale ten Claude Code vznikl… tak organicky, že oni mají zajímavou kulturu, že lidi můžou a jsou podporovaný v tom, aby dělali různý prototypy, MVP a varianty k Claude Code, než se nějaká vybrala, že se bude používat, tak po té firmě putovalo několik. A oni vždycky to zkusí, dají to interním lidem a sbírají feedback, jak to bude fungovat a jak to upravovat, případně to pak třeba zahodí. No a z toho vykrystalizoval tady ten jeden Claude Code. A ten Boris sám popisuje, že bylo fascinující sledovat, jak to strašně rychle lidi uvnitř Anthropicu adoptovali. Že jeho samotného to jako překvapilo. A to terminálový rozhraní si vybral právě z toho důvodu, že si říkal, hele, to bude prostě flexibilní všude. je to rychlej na implementaci, nemusí řešit nějaký větší UI a tak dál. A sám si na začátku nebyl úplně jistý, jestli terminál bude ta správná cesta, ale tím, jak to pak začaly ty lidi používat a tím, že seš schopnej dostat všude díky tomu, že ti to běží v terminálu, tak se jim potvrdilo, že to je ta správná cesta.

Jindřich: A tohoto bylo v květnu 2025, takže rok prakticky.

Filip: Ani ne před rok, prakticky rok.

Jindřich: Prakticky rok to bude.

Filip: Doplním pro kontext, když říkáš, že je to prakticky rok, tak jim se za poslední šest měsíců jenom přes Claude Code, což mají samozřejmě spočítané nějakými předpoklady, že to je přes Claude Code, takže ten samotnej měl vygenerovat za poslední 6 měsíců 1 miliardu z toho jejich revenu. Což mi přijde jako fascinující, protože ten hype kolem toho je teď jako obrovský a opravdu spoustu lidí jak já to vnímám ze svýho okolí, tak přechází na Anthropic právě kvůli Claude Code, Lomeno, Kovorku a podobným agentickým aplikacím.

Jindřich: To bych měl pár myšlenek, ale jsem se v nich ztratil, který jsem chtěl ještě zmínit. Ale každopádně, jako co já se domnívám, tak možná řada uživatelů poprvý přišla do styku s nějakým extenzivnějším využití terminálu právě díky Claude Code. To bylo skutečně natolik rozšířené, spoustu lidí se o tom bavilo, spoustu lidí to pak najednou začalo používat i pro nevývojové účely, ale i pro různé research a práci se souborama. Spoustu lidí najednou na to začalo dělat návody na YouTube. Tak si myslím, že to i další uživatel začne zkoušet. Začne zkoušet ty jednotlivé capabilities, jestli jim to nepřinese něco lepšího, než čistě jenom to četovací okno. A právě to mohl být důvod, proč poprvé začali extenzivněji třeba pracovat s terminálem. Což není úplně běžný. Běžnej uživatel, spoustu lidí, kteří pracují s počítačem, tak ne nutně musí ke svý práci využívat terminal. A to je vlastně v tomto krásné.

Filip: Spoustě lidí to najednou přiblížilo. To je to nejvíc surové rozhraní, které ty z toho uživatelského pohledu můžeš s tím počítačem mít. Spousta lidí si neuvědomuje to, že ten terminál… Nebo jinak, ty aplikace, které používají, ty grafické, hezké, tak ve výsledku všechny úkoly ten terminál také zvládne. Jenom ty nad tím stavíš uživatelské rozhraní, aby to vypadalo hezké, ale v terminálu si schopnej obsloužit většinu běžných činností a je extrémně rychlej. Je to super, já to vidím kolem sebe i u netechnických lidí, se kterými řešíme AI a tu adopci, tak právě přišli na terminál, osahali si to a trošku jim to přiblížilo svět IT obecně, jak ty počítače fungujou.

Jindřich: Vlastně dřív, když se řeklo terminál, tak si každej představil buď to hekra, nebo velmi dobrý hojťáka. Je vlastně fajn, že tyto doby jsou pryč. Ještě jednou mimochodem velmi zajímavou informaci, která mě tady zaujala, co se týče společnosti Anthropic, tak oni teď v únoru letošního roku tak oni měli dvě reklamy během Superbowlu. A ono se v marketingu říká, že reklama v Superbowlu je jedna z nejdražších reklamních prostorů na světě, protože v Superbowlu nevím kolik x milionů, stovek milionů lidí po celém světě sleduje, takže vidějí tu reklamu. Co na tom je ještě lepší, tak ta reklama, která byla na Superbowlu, tak si právě popíchla trošku do ChatGPT a ona zdůrazňovala… – Trošku hodně. – No jasně. Ona zdůrazňovala to, že Anthropic nikdy nebude mít svých četovacích asistentech reklamy, protože vlastně pár týdnů předtím ChatGPT oznámil, že do ChatGPT přejdou reklamy. A to bylo skvělé, protože ty reklamní spoty pak měly asi tři. Oni se staly i virální online. Pokud to nikdo neviděl, tak určitě doporučuji. Jsou na YouTube. Byly svěží, originální a když se teď trošku odprostím od těch technických výhod, od společnosti, tak to bylo fakt vtipný. Myslím si, že ten marketingový tah se jim dost povedl za mě.

Filip: Mě ta reklama taky skvěle pobavila. To bylo super. A přesně takové, že si tam popichovali nejen kvůli reklamám, ale i takovýto typický… Ale to je skvělý nápad, Jindřichu. Takovýhle typické odpovědi jako GPT. Byť jako Claude někdy k tomu má také sklony, ale není tak pokyvovačný jako GPT. To pak záleží, jak si třeba… I to GPT se může ve výsledku nebo v aplikaci nastavit, aby byl víc kritický. Ale to bychom odbočovali někam jinam. Když už jsme byli u toho Claude Code, tak co mě zaujalo extrémně je tak ten příběh, jak vzniknul Kovork, protože ty už si to nakousnul, že vlastně jako na jednou Claude Code začali používat i netechnický lidi, začali s tím analyzovat dokumenty, data, no a samozřejmě Anthropic není jako slepej, tak tohle jako viděli. A oni se řekli, aha, tak to je jako super, to bychom měli nějak těm lidem zpřístupnit, protože byť se spousta lidí naučila pracovat s terminálem, tak ale pro spoustu lidí je to pořád jako showstopper, nechtějí to zkusit, protože je to takový jako děsivý. No a oni vlastně s prototypem kovorku, který nasadili, tak normálně přišli během 14 dní a vyloženě, když to vydali, tak já jsem to zkoušel a bylo krásně vidět, jak je to jako wrapper toho Claude Code. Nevím, jestli už teď to platí jedna ku jedný, je možný, že dneska už se to třeba trošku rozjíždí, to nevím. ale v tu dobu to byl fakt wrapper Claude Code, že jenom hezký UI. A když jsem poprvý vyzkoušel Kovork, to bylo ještě v betě, protože já jsem už tu dobu měl Maxplan, tak jsem napsal první příkaz, ono mi to napsalo, ty nemáš přihlášenou session, zavolej si lomítko login tady z konzole Claude Code, aby ses přihlásil. Tak to mě úplně tak krásně pobavilo, jak máš takový ten meme toho, že máš toho Scooby-Doo, že jak odhalujou toho zločince a sundávají mu tu masku, tak sundáš tu masku toho Kovorku, je tam ten Claude Code. Ale co jsem chtěl říct, tak to je rychlost toho šipování vlastně toho produktu, jako štrázní. Jako pokud to je samozřejmě pravda, co říkal Boris Černý v tom podcastu, tak to je hodně rychlé na dnešní dobu.

Jindřich: No ty jsi to jako ve svým podstatě jako popsal, ale ten rozdíl tam vlastně není zas tak velký. Ale je to zase krásný, jakým způsobem oni dokážou jako jeden produkt, tzv. prodat tady víc jako technickým upubliku a pak to prodat jako výstup ne technickým upubliku. Je to vlastně Super, protože je to totálně win-win situace. Část lidí to chce využívat tady, část lidí to chce využívat tady. Pro ně prakticky minimální práce, nebo nechci to zlehčovat, ale jako 14 dní se nejeví úplně nic extrémně komplikovanýho a můžou z toho benefitovat všichni.

Filip: Mě na tom fascinuje to, že já to znám jako z Praxe. Vem si, jak někdy dlouho trvá přidat nějakou feature, na něm se s čem se domluvit, a že to ukazuje, že ta firma musí být ve vnitři strašně flexibilní, ty týmy. Jako jeden vývojář si myslím, že úplně v pohodě něco takového doručíš, ale vem si, že máš tým několika lidí a ty jsi opravdu schopnej za 14 dní šipnout takovou funkci, A nemáš stovky uživatelů, máš jich 100 tisíce. Takže je to klobouček za mě.

Jindřich: K tomu mě napadá tohle. Já to tady nazdílim. To je jako product compass, což je nejaký web, který tady mapuje releasy. Právě Anthropicu a celé řady různých společností. Oni to mají tady tak hezky vizualizovaný. Když tak ten odkaz potom přidám do popisku. Oni viděli nic jiného, než jenom, že sledují twittrové účty zaměstnanců Claude, stejně tak jako je jich oficiální akount. Potom jsou takovýhle kalendář a tady je hezky vidět, kdo vlastně oznámil, jaký release oni oznámili. Overall je to za 52 dní, 74 release za 52 dní. A jsou to různý, tady jsou nějakým způsobem kategorizovaný, jako automatizace 15, API infrastructure 18, developer tools 28. Já nevím, jak to bude vidět, ale zkusím to trošku přiblížit. Tady je vždycky vidět, kdo z těch zaměstnanců to release nebo kdo to oznámil. I když já se podívám jenom na ten oficiální účet Anthropiců, tak tady je vidět, že co dva dny, co tři dny nebo pár dní, tak tady něco je. Takže třeba 5. února Opus 4.6. Dva dny později Fast Opus 4.6. Dva dny později, čtyři dny později. Expansion Free Plan. Jasně. Claude PowerPoint, Sonnet. To akorát podtrhává přesně to, co ty si říkal, a samozřejmě jim to obrovské nahrává do jejich marketingu. Zkrátka hodně shipovat, shipovat a shipovat. ať je o nich při nejmenším hodně slyšet. Ale ještě mi k tomu napadá jedna myšlenka a to je, že já bych toto spíš osobně čekal asi u OpenAI, protože přeci jenom oni jsou trošku víc komerční, oni jsou ty, který to chtějí dostat hodně do retailů, hodně mezi lidi. A tam bych spíš čekal, že oni tohle budou dělat, ale zatímco Anthropic se spíš bude speciálizovat na ten svůj níž, bude se hodně hlídat tu svoji bezpečnost a bude se snažit tady uspokojit spíš tu minoritnější část uživatelů, ale ty, který jdou po té bezpečnosti a proto jsou u Anthropicu a ne u OpenAI. – Je to zajímavé.

Filip: Hle, mě to dává smysl zase v kontextu toho… Já vím, že se pořád vracím k tomu Claude Code a těmto věcem. A když jsem poslouchal Borisa Černýho zase, tak on říkal, že oni už prakticky, co se týče těch API, tak tolik nepíšou kod a jedou ten agentic engineering, vývoj pomocí AI. A to potvrzuje to, že jsou schopní takhle rychle shipovat. A… Co mě jako na tom fascinuje, je to, že oni za prvý jsou relativně schopní si odhlídat to, aby to jako fungovalo. Byť jako Claude má sem tam nějaký výpadky a někdy něco zlobí, ale jako na druhou stranu v takhle obrovský firmě a rychlosti, který jako vydávají, tak mi to přijde vlastně, že je to velice dobře uřízený. No a zároveň oni prej tohle jsou jako release jenom, který se dostanou ven, že projdou takovým tím vnitřním testováním, že to dává smysl. Ale oni při každou featuru prototypují, že tím, jak generování kódu… je relativně levný dneska díky AI, tak oni při funkci vyskouší postavit osmi různými způsoby, pak vyskouší, co je správná cestička a tu šipnou. Takže nejenom, že šipují takhle rychle, ale ještě uvnitř toho týmu je neuvěřitelně větší vývoj, který jede a to testování těch funkcí, než se to dostane ven a je to vidět třeba v

Jindřich: kalendáři. A já se domínám, že tyhle jako všechny firmy, že jo. Minimálně třeba Google tím je známej, on má ten svůj jako Google Apps, kde dokonce i ty svoje jako jednotlivý featury, nebo nejen featury, ale obecně takový různý software, teď samozřejmě v poslední dobou hodně zaměřený na AI, tak poskytuje i veřejně k uživatelům, že jo. Ale třeba jenom po omezenou dobu. Ty to můžeš v pétě vyzkoušet. Oni si na základě toho vyhodnotí, jestli to má smysl skutečně poslat do produkce, jestli má smysl to šipovat. Na základě toho buď to uděláš jako produkční verzi, anebo to úplně zahodíš. Tam je zajímavé to skutečně pozorovat, protože tam se velmi často tyto nástroje měnějí a mnohdy jsou velmi kreativní. Třeba jeden za všechny, jestli se nepletu, tak notebook LM. Ten tuším. zešel právě z těchhletěžek

Filip: Google Apps. Jo, jo. Já jsem to možná popsal neúplně dobře, ale ten rozdíl oproti třeba Google tak je v tom, že všichni firmy jedou tady ty prototypy a dávají je ven, testují, ale mě spíš fascinuje ta rychlost, jak oni jsou schopni jít. Oni to možná dělají ostatní, jenom o tom nemluví, ale minimálně Anthropico to mluví, že ten Boris říkal, že je schopný za den udělat pět variant toho, odprototypovat to, vyzkoušet to s těmi lidmi, a druhý den doladit a šipnout tu jednu variantu. Takže ta rychlost iterace mi přijde jako fascinující. Ale zase je to ten můj níž vývojářský, kde vím, co stojí za vývojem softwaru a tohle mě fakt prostě fascinuje. Bezpochybě

Jindřich: to jako fascinující je, no. Kdo to dokáže? Je samozřejmě super, že oni jdou dojistým příkladem. Oni jsou ta AI firma, která shipuje AI, ale zároveň mají očividně i ten AI mindset. Snaží se to tlačit i v rámci vlastního vývoje a tím, že mají ty procesy předpokládám velmi odladěný a optimalizovaný, tak dokážou shipovat takhle neuvěřitelně rychle i v takovém počtu lidí, což je samozřejmě vždy ještě

Filip: složitější. A neomezený počet tokenů, že jo, to taky pomůže. Jo, to se nepochybně.

Jindřich: Ale tak na druhou stranu asi budou muset platit něco za elektřinu.

Filip: Jo, bez pochyby, ale když máš takové velké investice, tak se to dá zhostit určitě.

Jindřich: Dobře, tak jo, pojďme se možná zase o kousek posunout. Co jsme možná nezmínili, tak plaky MCP, což je vlastně standard pro pro pojování různých nástrojů pro AI agenty. Přišel s tím právě Anthropic a ten to shipnul v listopadu 2024. Oni to publikovali jako otevřený protokol, aby to mohli adaptovat i ostatní společnosti. Adaptoval to mimo jiné OpenAI a nebo Google DeepMind. A to je super. Už jenom když ty něco šipneš a oni to adaptujou, což znamená, že ti nepřímo potvrdějí, že to je dobrý, to je vlastně ta cesta, kterou my i sdílíme, tak to je jeden z takových dílčích úspěchů, který by tady měl zaznít. Hlavně

Filip: to byl úplně geniální tah, protože kdyby si to nechali jako nějaký proprietární protokol a nikomu to neřekli, tak oni přijdou o možnost se napojovat na všechny ty služby. Takže oni teď extrémně těží z toho, že se jim podařilo tady ten standard protlačit, podařilo se mu ho udělat populární a teď díky tomu jsi schopnej si do Claude napojit prakticky cokoliv, co má MCP server. A vlastně ta krása toho MCP je v tom, Vytvořit MCP server pro vlastní aplikaci není vůbec složitý. Je to poměrně jednoduchá věc. Byť se ukazuje, že MCP je třeba hladový na tokeny, takže zase tady Anthropic sám sobě trošku neškodí, ale přichází s tím řešením, kdy u Claude Code tak lidi začínají preferovat tzv. CLI, což je jakože voláš terminálu ty příkazy, že je to rychlejší a stojí to méně tokenů. A vždycky to MCP má svoje obrovské místo, protože připojíš skoro jakýkoliv nástroj do jakýhokoliv AI agenta.

Jindřich: Velice jednoduše. Jako v případě terminálního připojení musí mít i CLI tools, což ne všichni mají. Jasně, ne všichni mají. Je to MCP. Filip, nevím, jestli jsi věděl pravděpodobně, ale mě to docela překvapilo teď v rámci přípravy na tuto epizodu. A v prosince 25 tak to MCP, tak zpráva jako toho protokolu, tak byla předaná pod Linux Foundation, což… Ano, vidíš to. neziskový technologický konsorcium, který byl zaležený právě za účelem údržby a rozvoje Linuxu, což je open source oprační systém. Takže tato Linux Foundation má v tento okamžik už i ten MCP protokol pod zprávou, nebo respektive ten standard toho MCP. Tak to

Filip: jsem netušil. Super krok, rozhodně. Já jsem zvědavej, jestli přijdou nějaké alternativní protokoly, ale myslím si, že nějakou dobu to potrvá, protože už to MCP se tak standardizovalo. To je možná i protip. Kdykoliv si kdokoliv potřebuje napojit nějakou aplikaci, tak stačí napsat název aplikace Mezera MCP. Pravděpodobně najde oficiální server nebo nějaký, který někdo někde vytvořil, a můžeš si dneska napojit prakticky cokoliv.

Jindřich: Já se třeba teďka jsem relativně nedávno řešil MCP RSu. Takže jsem říkal, proč si to děláte vlastní. Google MCP RS a samozřejmě bylo jich tam několik GitHub repozitářů, kdo už to MCP server na RS udělal. Což je super, protože RS… Teď si myslím, že nemají nějaké API, mají dokonce i RESTový API, ale nemají ho dlouho. Ještě relativně nedávno, tím, že je to státní zpráva, to bylo na XML. Takže je určitě fajn, že ten MCP jako standard nám dává takové možnosti a efektivně se napojit. nějaké jiné zdroje, které nejsou úplně otevřeny.

Filip: A nebo neoptimálně. Tam je ta krása, že když máš API, to jen zabelíš do toho MCP a je to strašně rychlý. Dneska jako open source najdeš, kde jaký MCP na jakou službu. Protože tomu vývojáři často stačí v dnešní době v posledních pár měsících říct Claude Code, tady je dokumentace API. Prosím, udělej mi z toho MCP. A jakoby když pominem nějakou autentizaci, autorizaci… Autentizaci, tak? Jako přihlašování vlastně, tak tam často to vyřeší ten vývojář. Dej mi tady api klíč nebo jmenu a heslo, což není úplně ideální. Ale máš prostě MCPčko hnedka. Takže to je takový… Pokud máte nějaké vlastní api, tak obalit to do MCP nemusí být takový oříšek.

Jindřich: Abychom nebyli úplně pozitivní, ale bychom byli trochu objektivní, tak samozřejmě stejně jako každá velká společnost v Evropě, tak i Anthropicu se jinde vyhli nějaké právní spory a kontroverze. Když jsem se připravoval na tohle, tak mě zaujalo to, že v černu 25 Reddit podal na Anthropic žalobu za porušení uživatelských podmínek tím, že údajně Anthropic měl trénovat svý modely právě na příspěvkách na foru reddit a to samozřejmě bez souhlasu redditu bez souhlasu jejich uživatelů a včetně těch příspěvků které byly smazány. Bylo to, jak jsem říkal, v černu 25. V černu 25 podali tu žalobu, takže pravděpodobně ten soudní spor se ještě táhne nebo minimálně. Neznám jeho závěr. Ale je to samozřejmě zajímavé. Já nevím, jak to bylo. Zcela určitě se ty modely museli na nějakých datech učit, jestli byly tyhle, jestli to skutečně bylo nezákonné. Zajímavé. Uvidíme, s jakým rozhodnutí

Filip: americké soudy přijdou. Jo, asi netroufám do toho pouštěv, že je to strašně těžká problematika. Já jsem to i v jednom z minulých dílů říkal. Je to zajímavá diskuze na to téma, ale ve výsledku damage has been done. Už to úplně nevrátíme. Ale myslím si, že… se to úplně jednoduše stát mohlo, protože vím, že byla ještě jedna velice známá kauza, to byl, tady mám poznačovat, srpen 2024, myslím, kde vlastně se s Anthropicem soudili různý vydavatelé, vlastně jako k nich že trénoval na upirátěných knížkách. A tady ten soudní spor se urovnal tím, že Anthropic zaplatil 1,5 miliardy dolarů autorům jako čkodlí. Vycházelo to nějaké 3 tisíce dolarů na knížku. Plus nějaké úroky z toho. Takže pravděpodobně se takovéhle věci dějou. A asi možná i dít budou. Damage

Jindřich: has been done, ale jako nakonec to stejně Anthropic vyjde jako vítěz. Já samozřejmě hodně fabuluju v ten okamžik, ale třeba už počítají s tím, že nějakou pokutu zaplatí, ale vidíš, že se jim to zkrátka vyplatí. Vem si

Filip: pokuta, nebo pokuta, to nebyla pokuta, to bylo vyrovnání. Možná mimosoudní, to je ve výsledku jedno, ale byly 1,5 miliardy dolarů. Kde mi toto položilo? Kor firmu, která tady není ani dekádu vzdaleka. Takže to je jediné, co je drží, jsou investorské peníze a budžety jsou tak velké s tím příslibem, že do budoucna AI je revoluční nebo bude revoluční, ona už je, a že se to vrátí, no. Což je zase samozřejmě téma na nějakou další epizodu, nějaká jako AI bublina, jestli tyhle ty valuace a investice jsou nafouklý, nefouklý. No, to bychom se pouštěli, zase jako nejsme ekonomové, ale je to taky zajímavá,

Jindřich: zajímavý téma. Přemýšlím, až tam chcete něco, co bychom měli zmínit k tomuto tomu? Ano, samozřejmě těch kontroverzí nebo právních sporů bylo víc. ale z řady z nich ani nejsem v detailu, takže ani nemám informace, který bych mohl

Filip: říkat. – Mně napadá, když jsme u těch soudních sporů, tak on to vlastně je, není soudní spor, ale ten spor Anthropicu s Pentagonem, který je relativně nedávnej. – Ano, jasně. – A tam vlastně došlo k tomu, Anthropic vlastně měl deal s Pentagonem na tuším, že nějakých 200 milionů dolarů, že prostě jak Pentagon, tak i další složky budou používat prostě jejich modely, asi pravděpodobně i nástroje, to vlastně jako ty detaily známý nejsou. Nicméně Anthropic pak odmítnul vlastně jako souhlasit s využitím pro vlastně autonomní zbraně a masové sledování občanů amerických. A tyhle výjimky vlastně chtěl zaníst do těch smlovy, což se zas nelíbilo Pentagonu a vlastně i vládě jako Trumpa. vlastně označili, dali jim jako ultimátum, bylo to rozmázné ve spoustě mediích, Anthropic odmítnul na to přistoupit a pak vlastně úplně poprvý v historii Ameriky, tak americká vláda, tuším, že to vydává, tak označili vlastně Anthropic jako tzv. supply chain risk. Což znamená, že každá vládní složka nebo firma dodávající pro vládní složky, tak na těch zakázkách nesmí používat jakýkoliv služby Anthropicu. Což je fascinující, protože ten supply chain risk, tak tuším, že to bylo třeba uvalené na Huawei, ale teď nechci kecat. Zkrátka, vždycky to bylo použité na zahraniční firmy. A tady to bylo poprvé v historii, kdy to bylo na americkou firmu. Samozřejmě se Anthropic soudí a teď nejnovější zprávy jsou, že ten soud to shledal tím, že to není úplně správný přístup a tuším, že zrušili nebo napadli tady to opatření, že pozastavili to označení Anthropicu jako Supply and Chain Risk, což neznamená, že je to dořešené, ale minimálně soud vypadá, že se bude stavět na straně Anthropicu.

Jindřich: To je takový krásný paradox ještě s tím, co jsem si tady v rámci mý přípravy napsal. Anthropique, tak to je vlastně společnost, která je v Americe registrovaná pod takzvanou Public Benefit Corporation známkou, což je to vlastně společnost, společnost s veřejně prospěšným cílem, nebo s veřejně prospěšným účelem je ten překlad. A mám tady napsáno, že tím deklarovaným posláním je výzkum a vývoj EIA s cílem studovat její bezpečnostní vlastnosti na technologické hranici a využitím tohoto výzkumu k nasazení bezpečnostní modelu pro veřejnost. Oni jsou tady registrovaní za veřejně prospěšným účel a teď se soudějí za to, že vlastně Pentagon nebo americká vláda odmítla dohodu na sledování občanů a výrobu autonomních zbraní. Je to vlastně neuvěřitelný paradox. Je

Filip: to fascinující a ještě víc fascinující mi přijde celý ten průběh. Já asi nechci úplně soudit, protože my jsme u těch jednáních pochopitelně nebyli. Nemáme ty detaily, ale co mě minimálně z médií přišlo zajímavé a děsivé, tak jakým způsobem ten Pentagon na Anthropic tlačil. Že oni odmítli jejich požadavky na to, aby se to nepoužívalo k tomu využití. a Anthropic měl vlastně jako den na rozmyšlenou, nebo jako den na vyjádření, a pak hnedka je označili jako Supplying Chain Risk, takže jako, jo, jako za mě minimálně jako nezaujatýho pozorovatele takhle jako mimo, tak to mi přijde jako hodně velkej nátlak, jako, že mi přijde, že tam nebyla moc naha se jako domluvit, ale spíš my to takhle chceme a vy

Jindřich: se prostě přizpůsobte. Asi vyjednávat s americkým Pentagonem to je něco jiného než takové B2B jednání, které známe my, které známe našima klientama. To se asi ani nechci pouštět.

Filip: Každopádně fascinující. Jsem strašně zvědavý, jak se to vyvine. Minimálně vím, že byly zmínky. Už nevím, jaký medium to o tom psalo. Já se nevzpomenu teď, ale padaly i zmínky o tom, že i přes to, že byl uvalený ten supply chain risk označení, tak i třeba teď, jak je konflikt v Iránu, takže byl nasazenej Claude. Takže očividně ty modely jsou prorostlí i do vládní a vojenské struktury. A dostat je zase ven bude asi taky těžký. Jsem strašně zvědavej na ten vývoj. Pojďme od toho. To je další rabbit hole.

Jindřich: Já teď ještě koukám, že jsem si tady napsal ještě jednu takovou kontroverzi, ale zase trošku jiná a to bylo letos, tak Anthropic obvinil DeepSeek, Moonshot a Minimax z toho, že jim destilujou znalosti nebo informace z klóda. a údajně podle Anthropicu, tak tyhle čínské společnosti měly nějakých 24 tisíc účtů a otevřených 16 milionů konverzací různých. Tímhle tím způsobem furt těžili toho klóda a získávali ty informace, který jim Claude na základě těchto informací poskytl. Na základě toho oni právě údajně měli trénovat své vlastní modely. Je to relativně nová kauza. Pravděpodobně tam bývoj není ještě žádnej. Ale je to vlastně taky zajímavý. Anthropic ilegálně trénuje svoje modely na knížkách a na Redditu, a pak tedy čínský model čínský společnosti trénují svoje modely na Claude, který získal taky ilegálně ty data. To už je jako neuvěřitelně začarovaný kolotoč. Hlavně mi to přijde

Filip: jako strašně nešťastný PR move, něco jakoby zveřejnit. Protože přesně ten backlash té veřejnosti byl v tom, že vyděláte to samé, jenom někomu jinému. A dobře, chápem, není to asi košer, ale nemáte co brečet. Pak jsem četl i nějaké zajímavé články k tomu, že jsem nešel do hloubky. Spíš alternativní pohled některých lidí byl ten, počty těch konverzací a tak prej nebyly tak vysoké, aby odpovídali nějakýmu nutně trénování, ale se mohlo rovnat, nebo mohlo se jednat i o třeba nějakého validace těch výstupů a porovnávání těch modelů mezi sebou, vlastně jako benchmarking. Ale to zase bych se pouštěl do tématu, kterému zase tolik nerozumím, ale… To asi není úplně tajemství, že se děje, že čínský a obecně jakékoliv modely, tak ty firmy se snaží inspirovat od těch svých konkurentů. Byť je to pro ty společnosti neúplně fajn, tak minimálně pro nás to má aspoň ten benefit, že vznikají levněji různý open-weight modely, který my pak můžeme třeba využívat nebo někde nasazovat. Co by se ještě

Jindřich: možná, Filipe, slušilo zmínit? Možná nechám slovo tobě. Ty jsi na to dělal i video. Relativně nedávno někdo pomocí Claude nebo pomocí agentu autonomně provedl útok. Údajně to měl být čínská lada, ale provedl nějaký kibernetický útok. Jestli byste mohl přiblížit. Jasně nemusíš samozřejmě do takového detailu, jako máš video na svým kanálu, ale asi bychom mohli příjemně tu

Filip: epizodu zavřít. To si na mě vytáhnul něco, co už je v mé paměti poměrně dávno, ale… Vezkratce šlo o to, že ten report, myslím, že o tom psal přímo Anthropic, pokud se nemýlim, tak spočíval v tom, že prý se jim podařilo odhalit útok, který byl z nějakých teď si fakt nevzpomínám, 90% něco takového řízené autonómníma agentama a spočívalo v tom, že ten agent si dokázal sám hledat ty backdoory, to znamená hledat, jak se na ty servery dostat, jak pak tam něco nasadit, analyzovat možný bezpečnostní věci, aby se tam dostal a tuším, že to spočívalo v tom, že ty útočníci museli to s tím modelem trošku bojovat, že jo, nebo modelem, ono to je spíš jako pak hlavně o těch guardrails, co má jako Anthropic nasazený, tak aby vlastně neřekli, hele, napadni my tady ten server, protože to ti prostě Claude Code nebo jakýkoliv jako agen dneska moc nedovolí, tak na to šli takovou tou hezkou jako… hezkým příběhem, jako já teď dělám nějaký bezpečnostní audit, snažím se přijít na možné zranitelnosti a dokázali ten model přesvědčit, aby udělal tady ty škodlivé akce. A to byla jedna věc. A druhá věc je, že oni ty akce dekomponovali na malé věci, které nejsou škodlivé. Takže ten model dostával instrukce, nebo ten agent dostával instrukce, který vlastně nevypadal nějak škodlivě, jenom ten útok se děje ve chvíli, kdy ty instrukce poskládáš do nějakého sofistikovaného řešení, které ti má něco získat. Takže to asi tak veskratce vlastně ukazovalo to, že dnes seš schopnej i ty současné AI agenty, které mají tyto guardrails, aby tomu předcházeli, tak přesvědčit, aby ty věci udělali. a zároveň seš schopnej tady ty věci zorchestrovat. Není to, že by to nebylo možný provízt lidma tady ten útok, ale zkrátka díky AI to mohlo být efektivnější a

Jindřich: rychlejší. On s tím přišel na sám Anthropica někdy ke konci minulého roku a tam ta Alpha Omega, která se mu stála, je to, že někomu se podařilo tohoklad přesvědčit k těm nekalým praktikám. Vezmi si, jak jsi to popsal. Důležitý je, že se někomu podařilo přesvědčit a obejít ty guardrails a limitace, které má. Údajně, minimálně podle té zprávy, zatím měla stát čínská vláda a údajně se jim podařilo ne nabourat se, ale vykonat ten automatizovaný kybernetický útok až do nějakých 30 globálních organizací. Ale jo, je to možná jenom taková zajímavost. Pojďme skončit s něčím pozitivním.

Jindřich: A to mám tady ještě jako jednu věc z té přípravy, asi poslední věc z té přípravy na tento díl. A tak zajímavé, že Anthropic tak má i partnerství s ministerstvem školstvím na Islandu. A vlastně se tím účelem, že chtějí poskytovat Claude do výuk a už tenhle okamžik dostalo nějakých 600-800 učitelů zdarma od Anthropicu na základě této smlouvy Claude. Právě proto, aby ho mohli v té výuce používat, aby mohli učit děti s údělou inteligencí. vlastně na základní škole a tak podobně. Tohle to pravděpodobně bude trend, který ještě bude pokračovat. Takové partnerství budou asi nejen jako od Anthropicu. Nicméně tenhle příklad, který jsem zmínil, byl prakticky první, kdy taková americká AI instituce uzavřela takovou smlouvu pro to, aby podporovala AI v sdělávání. Ježiš, to by bylo

Filip: tak krásné, kdyby se takovýhle věci pak dostaly k nám. Já si myslím, že tohle je důležitá věc. A ono to není jenom asi o tom dealu a těch penězích, ale je to i o tom, aby se to školství na to připravilo jako samo o sobě, protože vem si Já sám nestačím držet krok s tím, co se všechno děje. Vem si, že si učitel, který má tu svoji agendu někde jinde, než seš technicky z oboru, a teď ti tady někdo dá Claude a uč to děti, jak s tím pracovat, nebo to zapoj ve výuce, to musí být velice náročné. Takže tohle je určitě taky velká challenge. Obecně AI ve školství je taky jedno z možných témat dalších. Nicméně, já mám ještě takovou jednu zajímavou věc, kterou můžeme uzavřít ten náš díl, a to je, že teď na internetu hodně koluje lík o novém možném modelu Mythos. Nebo taky Opus 5, těžko říct, jak se to nakonec vyvrbí. Nicméně, ty rumory jsou takové, že by to mohl být zase trošku větší skok. oproti současným, třeba Opus 4.6. A že ty možnosti vývoje softwaru, cybersecurity a dalších věcí agentního použití by měly prý doznat větších zlepšení,

Jindřich: tak uvidíme. Já jsem zase četl to, Anthropic jako sám váhá, jestli ten Mythos jako takový zveřejnit, protože v té cybersecurity bude jakoby natolik silnej, že ten, kdo nebude využívat u něho inteligenci pro to, aby ty svoje zranitelnosti ve společnosti nebo v té svý infrastruktuře chránil pomocí AI, nebo těch pokročilých modelů, tak bude jako velmi snadno zranitelný a tenhle model bude jako velmi snadno zneužitelný právě pro nějaké bezpečnostní díry. Fascinující. Jako jsou

Filip: to samozřejmě jenom dohady, které kolujou na internetu, takže uvidíme, co z toho bude pravda. Nicméně, jaká doba, ve které žijeme, kdy firma, která by finančně těžila z toho, že vydá takhle silný model, tak s tím třeba může váhat, protože se bojí těch dopadů na ty současné IT systémy a co máme. Fascinující. Chtěli jsme se zakončit pozitivně. Je to tak a je pravda,

Jindřich: že možná, až ten díl vyjde, tak třeba model bude venku. Je to možný,

Filip: tak uvidíme. A nebo zjistíme, že to byl předčasný aprílový žrtík. Protože musím říct, že prozradím, že když se točíme ke prvního apríla, a když jsem si tu přípravu ještě učesával dneska, tak na internetu koluje takových věcí, že si člověk musí odfiltrovat všechno.

Jindřich: Tak doufám, že si ověřoval alespoň ze dvou zdrojů. Rozhodně. Myslíš agent ověřoval? Kdokoliv. Díky za příjemné povídání. Klasicky bylo to fajn. Dneska koukáme, jsme to stihli do hodiny, tak to je příjemné. Díky Filipe ještě jednou. Díky všem, co nás posloucháte a uvidíme se u další epizody.

Filip: Díky, Jindro. Taky se budu těšit příště. A opět, jako vždy, tak budem zvědavý na vaše komentáře na YouTube, na Spotify. A dejte nám vědět, jak Anthropiq vnímáte. My jsme byli ve skrze pozitivní, tak třeba, jak vy na to nahlížíte a co si o to myslíte. Tak díky moc a mějte se krásně a budu se těšit na příští epizodu. Díky, čau. Mějte se, čau.